Tato analýza slouží ke zmapování toho co vláda na začátku svého volebního období slíbila, jakým způsobem si jednotlivé strany své stanoviska prosazovali a čeho ve finále dosáhli. V dokumentu naleznete témata a problémy českého školství, které se otevíraly především v průběhu posledních 4 let a ke každému z nich stanoviska stran a jak je jednotlivé strany řešily. Úvod Během posledního volebního období byla klíčovou strategií pro školství Strategie 2020+. Zkoumali jsme jak se vládě dařilo strategii naplňovat a jakých cílů za poslední volební období dosáhli. Naplňování strategie zásadně ovlivnila pandemie a určitá témata se v žebříčku priorit posunulo níže. Samotné školství se během pandemie dostalo nahoru v prioritách vlády několikrát. Které strany se vlastně ve sněmovně v posledním volebním období objevily? ANO ČSSD Piráti ODS TOP09 Trikolora KDU-ČSL SPD Platy učitelů Hrubý plat učitelů loni vzrostl na 44 202Kč. V meziročním srovnání si polepšili o 10,2 procenta což je sice pomalejší růst než v roce minulém, stejně ale hrubý plat učitelů vzrostl za poslední volební období více než kdykoliv předtím. Od roku 2017 vzrostl hrubý plat o 40,1. Podobného polepšení na finančním ohodnocení se dočkali i nepedagogičtí pracovníci. Proti předchozímu roku si polepšili o 13 procent a ve srovnání s rokem 2017 jejich hrubý plat vzrostl o 40,6 procenta. Na růstu platu učitelů se ve sněmovně shodli všechny politické strany a hnutí. Je to jeden z kroků k vyšší atraktivitě učitelského povolání, čímž vláda cílí na srovnávání regionálních nerovností. Plat učitelů se liší podle délky jejich praxe. Strany jako ODS chtějí tento rozdíl srovnat a platy rozdělovat spíše podle výsledků než podle délky praxe. KSČM tvrdí, že je třeba nástupní plat absolventů nastavit tak, aby absolventi pedagogických fakult nedocházelo do jiných oborů Školné na vysokých školách TOP09 a ODS vidí vzdělání jako nejlepší investici do budoucna a jeden z bodů v programu pro školství z roku 2017 měly i školné na vysokých škol, což by podle nich napomohlo zvednout prestiž českým vysokým školám. V rámci toho navrhovali zavedení systému chytrých půjček pro studenty podle vzoru Velké Británie. Tento návrh se ve sněmovně nakonec prosadit nepodařilo. Odporuje to klíčovém dokumentu pro školství Strategii 2020+, která má za cíl snižování nerovností ve školství. Při zavedení školného hrozí, že by se socioekonomické nerovnosti prohloubili. Zásadně proti tomuto návrhu byli strany ANO, ČSSD, Piráti. Ostatní strany se aktivně nevyjadřovaly. Revize RVP a modernizace školství To, že RVP potřebuje revizi se shodnou všechny strany. Každá vládní strana ovšem prosazuje trochu jiné změny v RVP a to způsobilo několik neshod mezi školským výborem a ministerstvem školství. Kvůli kterým revize stagnuje na jednom místě. Od roku 2017 se povedlo navrhnout revizi v oblasti ICT a na dalších úpravách se pracuje. Za obecný cíl v budoucnosti se považuje celkové proškrtání některých částí RVP. Prostor tím získaný může sloužit k rozšíření částí o finanční a mediální gramotnosti, kritickému myšlení, práci s informacemi, IT a dalších nutných částí rozvíjející kompetence nezbytné pro život v 21. století. Piráti k tomu také dodali, že není třeba kvůli tomu zařazovat do RVP zcela nové předměty, nýbrž prolnout tyto inovativní části do každého již vyučovaného předmětu. Atraktivita učitelské pozice Učitelů je na školách nedostatek, zejména co se prvního stupně základní školy a technických či matematicko-fyzikálních oborů týče. Jedním z kroků jak to chce vláda provést je právě i již zmiňovaný nárůst platového ohodnocení. Mezi další kroky patří třeba revize výuky na pedagogických fakultách. Revize výuky na pedagogických fakultách je zdlouhavý proces a za poslední volební období se v něm převratné změny neděly. Platy ale vzrostly (viz část “Platy učitelů”) Vládě se podařilo počet pedagogických pracovníků za poslední 4 roky nepatrně zvednout a to asi o 3 %. Snižování nerovností Financování školství V otázce financování se aktuálně pracuje na Reformě financování regionálního školství. Reforma má za cíl narovnat systém rozdělování peněz a zjednodušit ekonomickou administrativu. Reforma odstartovala 1. ledna 2019 od té doby se ji daří celkem úspěšně implementovat a studenti na školách v zapadlejších regionech by měli mít přístup ke stejným prostředkům, jako třeba studenti v Praze. Za prosazením této reformy stály především strany ČSSD, Piráti a ANO, které ji považují za klíčový krok k rovnějšímu vzdělání.Proti stály a stojí ODS Inkluzivní vzdělání Neboli proces, jehož snahou je nastavení takového systému vzdělání, který umožňuje všem dětem, nehledě na jejich handicap či socioekonomickou situaci, navštěvovat školu ideálně v místě jejich bydliště. Inkluzivní vzdělání je vlastně dalším krokem k úspěšnému srovnání českého školství. U inkluzivního vzdělání už ale nepanuje taková mezistranická shoda jako u jiných témat českého školství. Jako nešťastně nastavenou ji považuje SPD a KSČM se staví jasně proti inkluzi.Ostatní strany to hodnotí pozitivně, nebo neutrálně. Učňovské obory Učňovské obory se dlouhodobě potýkají s malým zájmem mezi studenty. RVP pro odborné školy jsou velmi zastaralé a odpovídá tomu i výuka na školách. Školy často nemají ani dostatek kvalitních pedagogů. Především strany KSČM a SPD usilují o zatraktivnění těchto oborů. SPD ve svém programu pro školství zmiňuje, že chce odborné školy především ty s technickým zaměřením finančně podpořit. Finančně chtěli odborné střední školy podpořit i ČSSD, KDU-ČSL a ODS. Téma šlo ale stranou kvůli pandemii Maturita z matematiky Kolem povinné maturity z matematiky panovaly dlouhé diskuze a rozpolcená nebyla jenom sněmovna, ale dokonce, ani jednotlivé politické strany se nedokázali uvnitř dohodnout. Dle rozhodnutí poslanecké sněmovny měla být povinná maturita z matematiky zavedena od šk. roku 2020/2021 pro gymnázia a o rok později pro všechny ostatní střední školy. Nicméně nakonec byla v dubnu 2020 zrušena. Původním důvodem pro zavedení této povinné části bylo podle klíčového dokumentu pro školství Strategie 2020+ snižování nerovností. Zavedením této části mělo české školství docílit posílení společných prvků v oborech středního vzdělání. Ministr školství, Robert Plaga stál v této otázce proti a argumentoval tím, že nejdříve je třeba změnit systém výuku matematiky. Návrh na zrušení povinné maturity z matematiky podali Piráti. Hnutí STAN bylo připraveno tento návrh podpořit. Stejný názor sdílela i TOP09 a KDU-ČSL. Proti zavedení stáli také jiné organizace zabývající se školstvím jako třeba Eduin, nebo i my jako Česká středoškolská unie svojí kampaní MaturMat. ANO (bez Plagy) mělo kolem této otázky vnitřní neshodu. Nakonec se ale postavili na stranu pro zavedení povinné maturity z matematiky a Pavel Juříčka, který se za ANO k této problematice vyjadřoval zmínil, že nevidí jako problém kdyby kvůli této změně třetina nebo pětina středoškoláků neodmaturovala. Stejný názor potom sdílela ODS a Trikolora. KSČM se zavedením této části nemělo problém, jen zdůraznili obavy z toho, že studenti nestačí látku probrat dostatečně. Digitální školství Jaké jsou cíle strategie digitálního vzdělávání? SDV formuluje tři prioritní cíle: otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií,zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi,rozvíjet informatické myšlení žáků. Mezi hlavní kroky v této oblasti se považuje revize části RVP ICT. Podle Pirátů, TOP09 je ale také třeba se zaměřit na digitální kompetence učitelů, kteří si často neví rady a to nejen při distanční výuce, nýbrž i při výuce prezenční. Ostatní strany se vyjádřili neutrálně. Distanční výuka Distanční výuka je něco, s čím se české školství ještě vypořádávat nemuselo. S touto novou situací jsme se poprvé setkali v březnu 2020 s předpokladem, že žáci se po 14 dnech vrátí do škol. Situace se ale nezlepšovala a určité skupiny studentů zůstali doma až do května. Posouvali se termíny přijímaček a maturit. Již po tomto období bylo možné zaznamenat prohlubování nerovností ve školství. Školství tak bylo poprvé v historii více pod taktovkou ministerstva zdravotnictví než ministerstva školství. Tohle se mělo na začátku školního roku 2020/2021 změnit. Místo toho se školy zavřely již na konci září a neexistoval žádný jasný plán toho kdy se do školy studenti vrátí a za jakých podmínek. Zanedlouho na to vznikla tabulka PES, ve které byli podmínky otevření stručně popsané. Epidemiologická situace ale návratu do škol nepřála a jediné, čeho jsme se dočkali byla dvoutýdenní střídavá výuka před Vánocemi, která špatnou situaci v Česku podpořila a po novém roce studenti byli zase plně na distanční výuce. Doma studenti tentokrát zůstali až do konce května a do školy se vrátili těsně před koncem roku. MŠMT vydalo několik metodik, které zdůrazňovali, aby studenti dostali prostor k adaptaci zpět na školní prostředí, ale spoustu škol doporučení ignorovalo. Na spoustě škol se tedy opakoval prosincový scénář v rámci kterého bylo na studenty nahrnuto často nezvladatelné množství testů. Během doby kdy byli školy zavřené, se distanční výuky neúčastnilo na 10 000 studentů. Což zásadním způsobem prohloubilo nerovnosti ve vzdělání. Problémy se neobjevovaly jen na straně studentů, ale taky na straně učitelů, kteří často neměli dostatečné digitální kompetence k tomu, aby distanční výuku vedli a zároveň při postupném návratu některých skupin studentů do škol měli problém zkombinovat prezenční a distanční vyučování. Závěr Klíčovou strategií pro školství byla v minulém volebním období strategie 2020+, která obsahuje 3 hlavní priority. Tou první je snižování nerovností ve vzdělání, druhou je podpora kvalitní výuky učitele a třetí je odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému. Strategie byla vládou schválena V průběhu posledních 4 let se otevírala témata (viz text) právě z tohoto dokumentu u kterých politické strany a hnutí hledali kompromisy jak dosáhnout cílů, které jsou ve strategii popsané. Do procesu zlepšování školství podle již zmíněné strategie zasáhla pandemie Covidu-19 a nebylo tedy možné aby byl proces 100%. Hlavní pozornost se věnovala řešení aktuálně vznikajících situací (viz Distanční výuka) a naplňování slibů ze začátku volebního období šlo trochu stranou. U spousty stran, které kandidovali minulé volební období a kandidují i teď lze říct, že se jim školství v žebříčku priorit vyhouplo na přední příčky a v programech je zapracované i případné opakování situace distanční výuky.The post Analýza změn ve školství za poslední volební období first appeared on Česká středoškolská unie.
V pátek 6.10.2023 je svolán volební sněm střediska. Delegáti si zvolí vedení střediska Vydří stopa na další období. Tento příspěvek Volební sněm střediska se poprvé objevil na Vydří stopa.
projít na článekPozvánka na volební valnou hromadu T.J. Sokola Židlochovice
T.J. Sokol Židlochovice zve všechny své členy na volební valnou hromadu.
Dobrý den, dostává se Vám do rukou dotazník, jehož výsledky poslouží pro potřeby Místního akčního plánu (MAP) vzdělávání v ORP Náchod. Cílem dokumentu je rozvoj spolupráce a komunikace různých aktérů ve vzdělávání, podpořit rozvoj a kvalitu vzdělávání
projít na článekXIX. Republikový sněm ČRS zvolil předsedou ČRS pro další volební období PhDr. Mgr. Ing. Karla Macha, MSc., MBA...