Hudebnice a literátka, která dosud vydala jednu prozaickou a jednu básnickou sbírku, navazuje ve své aktuální knize básní na tu předešlou, jež vyšla v roce 2017 pod názvem Kolibří úsměv. Z ní, stejně jako z té nynější, vycítí poučený čtenář autorčino hudební cítění i vzdělání. Je patrné na hře se slovy, jejímž výsledkem je výrazná zvukomalebnost veršů, pro básně je dále příznačný vnitřní neklid, výrazná symbolika a silný duchovní rozměr. Aktuální sbírka Do bouře je snad jen o něco naléhavější, ale i nadějeplnější než sbírka předešlá. Opět se tu objevuje antropomorfizovaná příroda, temnota, ale i příslib svítání, pády i vzestupy, cesta odnikud někam, už ne nikam. Ukázka z knihy: Do bouře sotva lapá po dechu mokří vlci úpí slyší to v horách pastevci ovcí Země hltavě pije Tam se nesmí bez peněz jsi menší než ti jiní, kteří v tancích jezdí a přitom nejsou v zóně válečné Dunaj láká ke dnu po hladině se projít bez vesel člunu nebo lodě nejsme však Svatí jsme pouze lidé Ve sklepě neviditelný skelet stékají kapky smůly zdi v nářku bezvědomí světla by ráda zhasla život se jim zkracuje zatímco venku pestrobarevní skotačí ani nezačal karneval Hořčičné zdi klobásy by mohly spát v postelích také na zemi by dlaždice je chladily Rozumíš jim oni Tobě staví se mezi vás bezejmenná zeď Proti zdi – ženě s šátkem bez něj s dítětem bez něj – muž, který nevidí proč se tolik škaredí? slyší kýchnutí velblouda – proti cizincům proč? pro slepičí kvoč Příliš dlouho ví, co říct vděk prodá za dva chybějící racky není tu ptactva dosti takže hodně draho jinde mluví vůně citronové trávy z řeky Bez labutí kalamář se vylil do řeky to ony nerady psát na vodu odmítají slova by uplavala do jiné země Ohňostroj cvrček a vyplašený netopýr oslava nového v září když ten lednový jsi propásl Pražská rodačka Anna Brikciusová se od dětství věnovala hře na violoncello a později tento obor vystudovala na pražské konzervatoři. Dnes vystupuje mimo jiné se svým bratrem Františkem, s nímž tvoří violoncellové Duo Brikcius. V roce 2015 jí vyšel soubor drobných povídek Eutanazie, v nichž poněkud pobaveně pohlíží na svět kolem sebe, který nahlíží z různých úhlů pohledu. V rozsáhlejší próze se nevyhne ani odvážnému pohledu na jeden z aktuálních fenoménů doby, jenž dal celé knížce název. O dva roky později vyšla její básnická sbírka Kolibří úsměv, v níž nezapřela svoje hudební cítění i vzdělání. Nakladatelství Bor, Liberec, 2020, 1. vydání, brož., 64 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Časosběr silné sněhové bouře v Arkansasu, trvající od třetí hodiny ranní do poledne, aneb "najdi si své auto" :)
projít na článekUkázka z knihy ukrajinského novináře Ilji Ponomarenka I Will Show You How It Was: The Story of Wartime Kyiv
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak mé nitro v bouři šílenou probouzí, mračna stahují svá bílá sukna, slyším z dáli ozvěnu kojota… Hlas mého srdce již ani nedutá… Trýzni osudu jsem obrácena tváří v tvář, o
projít na článekRenovace knihy Vánoční básně od Bohumila Cyruse. Kniha má nově vyrobené desky, vytržené strany knihy jsou slepeny a poškozené složky přešity do nového knižního bloku. Původní zlacení ořízky je ponecháno. The post VÁNOČNÍ BÁSNĚ RENOVACE KNIHY appeared fir
Sbírka Opuštěné doupě přináší čtyřiatřicet básní „na obrazy Marie Černínové – TOYEN“. V úvodním Prologu Vlasta Špinková Vzpomíná, jak ji surreálno vystupující z obrazů česko-francouzské tvůrkyně uhranulo na jedné pražské výstavě, a vysvětluje tím taktéž t
projít na článek