V lokalitě nazývané Bílý kámen, vzdálené od centra města Sázavy zhruba jeden kilometr jižním směrem, se nacházejí pozůstatky jedné z nejstarších organizovaných těžebních činností u nás, staré téměř 7000 let. Místo, kde krystalický vápenec (mramor) vystupuje na povrch, přilákalo již neolitického člověka v letech 5000 a 4500 př. K (kultura s vypíchanou keramikou), který místní surovinu využíval k výrobě tehdy v celé Evropě módních náramků. Archeologický výzkum Lokalita byla prozkoumána dr. Karlem Žeberou na konci 30. let 20. století, který jako první odhalil význam mělkých prohlubní zasypaných hlínou a sutí, jež v té době pohlcovala rozšiřující se těžba sázavského vápencového lomu, jehož provoz byl ukončen až v 50. letech. Z dosavadních poznatků víme, že kámen vytěžený z nevelkých lomových jam (průměr 5 10 m, hloubka 1 3 m) byl v místě jen základně upraven a následně transportován na jižní Kolínsko, kde byl zpracován do výsledného produktu – mramorového náramku. Dokládá to ta skutečnost, že se na Bílém kameni našly jen zbytky dobývacích předmětů, kamenných vrtaných kladiv a motyk. K jejich výrobě byl použit v blízkosti četný amfibolit, metamorfovaná hornina vyznačující se svou pevností a houževnatostí. Doklady dalšího zpracování ani pozůstatky neolitického osídlení zde nalezeny nebyly. Kolínsko V neolitických lokalitách na jižním Kolínsku, vzdálených od lomů na Bílém kameni zhruba 20 km (tehdejší denní cesta) a současných s doloženou těžbou, se již tyto pozůstatky nacházejí. Donesený kámen byl po hrubém otesání do potřebného okrouhlého tvaru provrtán dutým vrtákem vyrobeným z kosti, parohu či dřeva, čímž jako odpad uvnitř vrtáku vznikaly tzv. vývrtky, jejichž pozůstatky zde byly nalezeny. Vzniklý náramek byl po dobroušení a vyhlazení do konečné podoby velice žádaným artiklem. Nálezy náramků nejsou až na výjimky doloženy v místě jejich výroby, ale nacházíme je v celých středních a severozápadních Čechách a jak prokázaly petrografické rozbory i ve v 250 km vzdáleném německém Posálí, kde mohl být směňován za sůl těženou v okolí města Halle. V těchto lokalitách není doložena jejich výroba (absence vývrtků na nalezištích). Jako materiál k jejich výrobě sloužily skořápky velkých mlžů, hlína, kosti, parohy, různé druhy kamene (na jihovýchodě Evropy již i měď) a v převážné většině jsou nalézány jako součást hrobové výbavy žen a dětí. Předpokládá se, že byly vyráběny i z organických látek, které se do současnosti nedochovaly – dřevo, kůra, kůže, šňůry. Pravěká móda Módní vlna nošení celistvých náramků v mladším neolitu zaplavila převážnou část Evropy, následně v eneolitu na 2 tisíce let téměř vymizela a vrátila se až v kovové podobě v době bronzové. Stříbrná Skalice V neolitu, tedy ve stejném pravěkém období, kdy byl těžen sázavský mramor, nejspíš docházelo k dobývání krystalického vápence, případně alespoň pokusům o něj, i na jiné, od Bílého kamene 5 km vzdálené lokalitě. Na vrchu Čapík u Stříbrné Skalice z polohy Na homolích, jsou archeologickými sběry v blízkosti vápencového výchozu doloženy nálezy kamenných broušených nástrojů, rámcově zařaditelné rovněž do období zemědělského pravěku. Literatura: Žebera, K., 1936-1938: Archeologický výzkum v Posázaví. Neolitické a středověké vápencové lomy na »Bílém kameni« u Sázavy, Památky archeologické XXXXI, 51-58 Zápotocká, M., 2001: Těžba bílých krystalických vápenců a dolomitů na Bílém kameni u Sázavy a výroba mramorových náramků, Sázavsko. Historie tradice současnost , 2001, s. 29-34 Bernat, J., 1999: Zpráva o povrchovém sběru na p.p.č. 692 a 722 ve Stříbrné Skalici, Nálezová zpráva ÚAPPSČ č.j. 288/99 Článek Bílý kámen u Sázavy pravěká těžba mramoru se nejdříve objevil na Dokumentátor.
I Stříbrná Skalice má svou pravěkou památku, sice o ní málokdo ví, ale má. Je jí valem a příkopem opevněná nevelká plocha (30 x 30 m), nacházející se v lokalitě Na Hradcích, u hrany skalní stěny ve výšce téměř 70 metrů nad pravým břehem řeky Sázavy. Pr
projít na článekBílý čaj je velmi ceněný. Jedná se o zpracování ještě nerozvinutých lístků čajovníku, sbíraných pouze pár dní v roce. Po sběru se lístky nenechávají dlouho oxidovat, pouze se usuší na slunci. Proto si čaj zachovává tak jemnou a lahodnou chuť. Bílý čaj zís
projít na článekJednoduchá, praktická kuchyň v provedení matný bílý lak v kombinaci s šedou a dřevem. Článek Jednoduchá kuchyně v provedení matný bílý lak se nejdříve objevil na Kuchyňské studio Maria.
projít na článekRežie: Marka Míková Scéna: Kateřina Housková Hudba: Marka Míková Hrají: Hana Grančičová, Renáta Kubišová Příběh vypráví otom, jak byl napsán první dopis akolik nedorozumění obrázkové písmo způsobilo. Žíža (malá pravěká holčička) žije smámou Brumdou abrášk
projít na článekReálné sluníčko se neobjevuje a na lidskou duši padá jistý splín. Kdo skutečně pociťuje tuto skutečnost, tak by rozhodně neměl váhat a měl by se porozhlédnout po náhradě a tím je sluneční kámen. Je to velmi pozitivní kámen, stejně tak působí na duši člově