Hattínské rohy je oblast vyhaslé sopky na blízkém východě, která se stala dějištěm historické bitvy přesně před osmi sty třiceti lety. Dne čtvrtého července 1187 se na tomto místě odehrála bitva u Hattínu. Tato bitva způsobila zvrat v křížových výpravách a napomohla muslimům získat opět nadvládu nad Jeruzalémem. Během první křížové výpravy v roce 1099 rytíři svatého kříže dobyli Svaté město. Celých osmdesát osm dlouhých let byl Jeruzalém pod nadvládou křesťanů. Ale pro tentokrát se v dějinách křížových válek objevuje vojevůdce Saladin. Přepadené karavany Na Blízkém východě se v roce 1185 začalo stupňovat napětí, a již tehdy se začaly projevovat ambice Saladina. Ten po smrti právoplatného krále uchvátil moc nad celou oblastí. V Jeruzalémě v té době převzal moc baron Renaud de Châtillon a další šlechtici. Netrvalo dlouho a Renaud zpychl. Pro množství majetku přepadal arabské karavany a jednou sebral i zajatce. To se však nelíbilo Saladinovi, požadoval omluvu a vrácení zajatců. Renaud odmítl a tak se Saladin rozhodl pro válku. Nedostatek vody Armáda Jeruzaléma proti Saladinovi byla největší a nejnákladnější, jakou kdy křižáčtí rytíři měli. V tomto tažení proti Saladinovi hrálo klíčovou roli zásobování vojska, a to převážně vodou, která je na Blízkém východě vzácná. Armáda křesťanů se ubírala k hoře Hattín, kde se měly nacházet další prameny vody, ale ty se ukázaly jako vyschlé. Vojsko tak pochodovalo celé odpoledne o žízni až k vyhaslé sopce Hattínské rohy. Saladin ale pohotově pochopil, co křižáci zamýšlejí a odřízl jim cestu k hoře s prameny. Křižáčtí rytíři se tedy bláhově utábořili na kopci a bitvu odložili na druhý den. Zde se také nechali bez zásob vody obklíčit Saladinem. Na druhý den ráno již byli tak vyčerpaní žízní, že se jim nepodařilo prolomit obklíčení. Bitva tak skončila zdrcující porážkou křižáků a znamenala obrat ve vývoji křížových výprav. Článek Bitva u Hattínu se nejdříve objevil na Tajné Vědy.