Pondělí Od: Jirka K. Odesláno: 2.5.2016, 11:23 Komu: Naďa L. Předmět: Ahoj Ahoj Nadi, Zdravím Tě při pondělku se vzpomínkou na víkend. Oslava se, myslím, velmi vydařila. A já jsem navíc moc rád, že jsme mohli strávit příjemné chvíle i my dva spolu. Škoda jen, že jsem musel odjet, to mne fakt mrzí! Protože kdybych zůstal, oba víme, jak by to asi pokračovalo (čemuž bych se nebránil). Tak doufám, že na to ještě navážeme a ten počáteční impuls budeme rozvíjet co myslíš? Od: Naďa L. Odesláno: 2.5.2016, 14:01 Komu: Jirka K. Předmět: Re:Ahoj Ahoj Jirko, Zdá se, že to cítíme oba stejně, ten náš tanec byl úžasný! Bylo mi opravdu moc hezky, nechci však udělat nic, co by ublížilo Mirkovi. Takže jsem vlastně ráda, žes nakonec odjel I tak to bylo moc milé a příjemné a mám na co vzpomínat. „Můžeš mi, prosím Tě, říct, co bych měl ještě udělat, abys mi konečně koupila ten kredit?“ „Aha, no, Míro, promiň, zase jsem na to zapomněla. Nevím, kde mi hlava stojí.“ „No a já si kvůli tomu nezavolám?“ „Nemohl by sis ho koupit sám? Zítra mám zase blázinec.“ „Já snad ne? Blázinec máme každej den oba, tak se nevymlouvej.“ „No jo, tak já zkusím nezapomenout.“ Úterý Od: Jirka K. Odesláno: 3.5.2016, 12:37 Komu: Naďa L. Předmět: Vzpomínky Ahoj Nadi, nechci nikomu ubližovat, to je jasné. Ale záleží na obezřetnosti a opatrnosti, a na druhou stranu jsou vzpomínky a Vzpomínky, ne? „Teda dneska to byl v práci šrumec, neumíš si představit, jak já jsem utahanej!“ „Tak to jsme dva. Ale na ten kredit jsem nezapomněla. Dostal jsi ho?“ „No jó, dostal. Mam hlad. Máš něco k večeři?“ Středa Od: Naďa L. Odesláno: 4.5.2016, 10:17 Komu: Jirka K. Předmět: Re:Vzpomínky Ahoj Jirko, Ty jsi tedy velký svůdník! Samozřejmě máš pravdu, že jsou vzpomínky a Vzpomínky. Kdyby to šlo, brala bych samozřejmě Vzpomínky. Ale i při vší obezřetnosti a opatrnosti se obávám, co by to mohlo udělat s mým vztahem s Mirkem. To prostě nemůžu. Doufám, že mi rozumíš. „Teda co to ta ženská tam vpředu vyvádí? Proč zdržuje? Nestačí, že má obrovskej nákup?“ „To nevím, asi mají nějaký problém u pokladny.“ „Jo, oni maj problém a já tady mám tvrdnout ve frontě. Jako by byli na světě sami. Lidi jsou dneska strašně bezohledný!“ „Tak snad se zas tak moc neděje, tu chvilku to vydržíš, ne?“ „No tobě to tak nepřipadá? Jestli se jí něco nelíbí, tak ať tím neotravuje ostatní.“ „Mirku, prosím Tě, ztiš se a nedělej ostudu.“ „Já? To snad vona, ne?“ Od: Jirka K. Odesláno: 4.5.2016, 22:23 Komu: Naďa L. Předmět: Nadýchaný dortík Ahoj! Já vůbec žádný svůdník nejsem. Ale v mým věku jsem už leccos přehodnotil. A přišel jsem na řadu zajímavých i rozporných věcí. Na jednu stranu jsou stabilní partnerské vztahy velkou výhrou. To vím a stojí za to je chránit. Na druhou stranu je ale život jen jeden a prožít jednou za čas nějaké vzplanutí, to člověka hrozně obohatí a udělá mu ten jinak celkem fádní život zajímavější a únosnější. No a co z toho je teď dobře? Koukat na to spíš kolektivně nebo individualisticky? Já jsem dospěl k závěru, že i současný dobrý vztah se může třeba za x roků pokazit nebo úplně vyprchat. Ale současné vzplanutí zanechá jednou pro vždy svou světlou stopu ve vzpomínkách. Pohoda těla pozitivně ovlivní duši a ta pak následně zase tělo. Nevidím na tom ani moc slabin. Je to asi tak, jako když každý den baštíš dobrý povidlový nebo makový koláč, a tak to jde den za dnem, protože z nějakého důvodu Tvoje pekárna nic jiného nepeče. Ale Ty po čase dostaneš chuť na pěkný nadýchaný dortík od cukráře. Najednou se Ti začnou sbíhat sliny, myslíš na to čím dál tím častěji. A řešíš dilema, jestli svým chuťovým buňkám tu jinou chuť upřeš a nezklameš osvědčeného pekaře nebo tomu podvědomému lákání podlehneš. Pokud ano, tak co se stane? Od pekaře nepřestaneš koláče brát a o dortech s ním nejspíš ani mluvit nebudeš. Ale můžeš čas od času dopřát svému životu malé zpestření. Je to prostě taková snesitelná existence a symbióza s někým dalším v mantinelech letitých (a dnes už i drolících se) morálních zásad a dilemat. Tak to je asi tak můj pohled na věc. Pátek „Co kdybychom si v sobotu někam vyšli?“ „Hm.“ „No, třeba do kina. Kámoška říkala, že ten nový anglický film, jak teď běží, je moc fajn.“ „Cože?“ „A z kina bychom mohli jít někam na večeři. Už si ani nepamatuju, kdy jsme byli naposledy.“ „Tak se mi zdá, že se ti nechce vařit.“ „O to nejde, chtěla bych si prostě vyrazit. Něco hezkýho zažít.“ „Se mnou ti snad není hezky?“ „To jsem přece neřekla.“ „Jak to neřekla? Říkalas, že chceš zažít něco hezkýho, takže to, co žiješ se mnou, pro tebe není dost hezký.“ „Ale tak to není.“ „Ne? A proč to teda říkáš, když to tak není?“ „Jenom jsi mě špatně pochopil.“ „Prosím tě, co je tady k nepochopení? Myslím, že ses vyjádřila jasně. Každej chlap by to pochopil tak, jako já.“ „No tak jsem se asi špatně vyjádřila, nebo co.“ „Mohla by ses tedy příště radši vyjadřovat správně?“ „Víš co? Na to kino zapomeň.“ Sobota Od: Naďa L. Koncept: 7.5.2016, 04.52 Komu: Jirka K. Předmět: Makový koláč Ahoj Jirko To, co píšeš, stojí velmi za zamyšlení. Navíc máš krásný sloh, takže se to i hezky čte. Jen kdybych měla víc odvahy – nejen na to prožívání života. Zdá se mi, že ty makové koláče, kterými mě můj dvorní pekař krmí, se mi začínají zajídat… Příspěvek Blanka Bezdíčková: Naďa pochází z Institut celostní grafologie
Tato várka z 2. prosince je chmelena odrůdami El Dorado a Amarillo. Má příjemné aromatické tóny broskve, meruňky a grepu, hořkost je mírnější. Článek NOVÁ JEPICE BLANKA se nejdříve objevil na Kbelský pivovar.
projít na článekHostem sedmého dílu je Lumíra Přichystalová. Ptá se Naďa Dvorská.
projít na článekHostem třetího dílu je Jiří Lábus. Ptá se Naďa Dvorská.
projít na článekHostem druhého dílu je Tomáš Víšek. Ptá se Naďa Dvorská.
projít na článekHostem šestého dílu je Jiří Štědroň. Ptá se Naďa Dvorská.
projít na článek