Jaké kamery vládnou Hollywoodu a jak vypadá kino budoucnosti? A kdo zase přišel s novou streamovací službou? Sundance pod dohledem Arri V Indiewire si dali neskutečnou práci a vyzpovídali tvůrce rovnou čtyřiceti celovečeráků právě končícího festivalu Sundance. Pro kohokoli se zájmem o zákulisní informace o vzniku filmů je to zlatý důl: Čtyřicet kameramanů sdílí informace o kamerách a jejich výběru, stejně jako výběru média a objektivů, formátech, uměleckých i technologických úskalích, kodecích, rozlišeních hrubáčů … skutečně fascinující čtení. Vzhledem k enormní délce a rozličnosti odpovědí to tu nemůžu snadno sumarizovat, takže jen doporučím si na IndieWire odskočit. Ve Y.M.Cinema magazínu pak tyto odpovědi zapracovali do zajímavé infografiky: Jaká kamera mezi Sundance tvůrci převládá - a žije ještě 35 mm? Ani jedna odpověď asi nikoho nepřekvapí: Arri - a ne, filmaři už ho téměř nepoužívají. Ze čtyřiceti titulů jich rovnou šestatřicet vzniklo digitálně, z toho rovnou třiatřicet v režii Arri: Sundance v tomto ohledu odráží trendy Hollywoodu, kde Arri Alexa Mini a Mini LF také převládají u většiny produkcí, přičemž nejvíce velkolepé snímky sahají ještě po větší variantě Arri Alexa LF nebo rovnou velkoformátové 65, jejíž čip velikostí simuluje 65 mm kinofilm. Že do těchto statistik s vysokou pravděpodobností bude stále častěji mluvit Sony s jejich novou Venice, jsem říkal už v jednom z prvních blusletterů. Co je ale zajímavé, žádný z filmařů v Sundance výběru nesáhl po kamerách od Blackmagic nebo Red. Zvlášť kamery od Red se přitom v hollywoodských produkcích objevují relativně často. Ne zákonitě jako hlavní kamery, ale tvůrci si je na plac berou pro specifické scénáře použití, nebo pokud se jedná o technologické hračičky, kteří prostě chtějí prubnout nový velkoformátový čip s 8k - v tomto ohledu je totiž Arri extrémně konzervativní, takže vlastně nic jiného než Red nepřipadá v úvahu. Pro srandu to nebudu dohledávat, ale například bych vsadil oblíbené ponožky, že David Fincher svou letošní novinku The Killer snímal právě na Redky, protože mu takto extrémně vysoké rozlišení umožňuje postprodukčně piplat každý záběr a v případě potřeby překomponování ani při velkém cropu neztrácet detaily. Přinejhorším si pro ty ponožky někdo přijďte, ale … jsem si tím docela jist ;) První záběry z Red Rhino Když už jsme u těch Red, koukneme se na zoubek jedné z jejich nejžhavějších novinek: Red Rhino. “Nosorožeč” má Super35 čip se schopností 8k záznamu a přesně ze stejných důvodů, kvůli kterým Redky preferuje David Fincher, tuto kameru brzy najdete u většiny současných dokumentaristů. Těm navíc bude vyhovovat menší senzor, díky kterému je na Rhino možné montovat i objektivy s větším fokálním rozsahem, tedy “zoom” skla. Pokud jste viděli nějaký přírodopisný dokument z posledních let, je vysoce pravděpodobné, že jste viděli některého z “nosorožcových” starších bratříčků v akci. Takže víte, jak fenomenální obrazy jsou Redky schopny produkovat. Rhino v tomto trendu pokračuje a pokud chcete vidět vůbec první záběry z téhle 8k bestie, mrkněte na krátkou recenzi od chlapců ze CVP: https://www.youtube.com/watch?v=gcp28N1f1ww Kinaři vyhlížejí nový HDR standard Sdružení DCI během Vánoc dokončilo několikaletý průzkum s cílem uvést nový projekční standard. Jeho závěry prezentovalo na konci minulého týdne (samozřejmě počkali, až rozešlu blusletter, abych to nestihl;)) a vznikly tak nástřely oficiální specifikace HDR standardu pro kina. Stejně jako platí, že když dnes jdete do kina, odpovídá projekce mantinelům stanoveným Digital Cinema Initiative, tedy sdružení pěti hollywoodských majors, kteří si potřebovali během digitalizace vymezit jasná pravidla; budou i kina budoucnosti promítat v normách stanovených touto institucí. Jak tedy vypadá DCI D-Cinema HDR? Ano, vidíte tu zkratku správně, s HDR se konečně počítá i pro kina. Drobnou ochutnávku nám nabízí Dolby Cinema, kde si můžete užít obraz s více než stonitovým rozsahem (“SDR” projekce v kinech přitom po hrubém přepočtu peakuje na 48 nitech). Jenže to je prémiový formát a kin jím vybavených je po celé Evropě jak šafránu (před sedmi lety jsem jedno takové ještě čerstvé navštívil a sepsal z toho reportáž, čtěte zde). “Normálních” kin, odpovídajících DCI D-Cinema, jsou však po světě desetitisíce. Až ta začnou upgradovat zastaralou techniku, mohla by se začít přibližovat právě novému HDR standardu. Je to ale hudba vzdálené budoucnosti, DCI D-Cinema HDR totiž počítá s hodnotami, které žádný současný projekční systém neusvítí: Zatímco D-Cinema SDR má jasový strop na již zmíněných 48 nitech (a například v Česku takhle většina sálů “nesvítí”), HDRko by mělo dosahovat ohromujících tří set nitů. Pro “HDRkaře” s televizemi, které mají jasové špičky na sedmi až patnácti stech nitech, to možná zní jako hodně slabý čajíček, ale on je ten zážitek se zvětšující se velikostí plátna dramaticky neúměrný. Jak jsem naznačil, “HDRko” od Dolby Cinema má nějakých sto nitů. IMAX Laser kolem pětasedmdesáti. A viděli jste ho? Už to je docela jiná show. Pokud se projekce někdy dostanou na třísetnitový rozsah, bude to velká paráda. DCI k této cifře došlo dvojitě slepými srovnávačkami (o specifikaci toho kterého klipu nevěděl ani promítač, ani divák), ze kterých jim vzešly zajímavé výsledky. Testovaly se klipy z filmů Hledá se Nemo, V hlavě, Dokonalý svědek s.r.o., Úžasňákovi 2, Into America´s Wild a Dr. Strange. Každou ukázku re-gradoval původní barvič toho kterého filmu do 100, 300, 500 a 800nitové varianty. Ty se pak promítaly na Sony CLED displeji (jediná velkoformátová technologie, která něco takového utáhne). Zatímco růst jasu od SDR přes 100 po 300 nitů testované subjekty hodnotily jako pozitivní, křivka hodnocení se na pěti a osmi stech nitech srovnala. Takže jasový rozsah nad 300 nitů už testovaní diváci percepčně nepovažovali za tak dramaticky lepší, jako růst do této hranice. V DCI proto vyhodnotili HDR300 jako ideálního kandidáta na nový kinařský standard. Testovací projekce byly v režii Sony a Disneyho a co je ještě zajímavé, v DCI se shodli, že nebudou upgrardovat barevný standard. Ten zůstane na hodnotách DCI-P3, pouze se mírně posune referenční bílá. Vedle toho, že během testování údajně rozdíly v barevných prostorech nebyly zpozorovatelné, to DCI odůvodňuje i limity současných projekčních systémů, kdy například i laserové projektory při svícení nižších frekvencí trpí skvrnitostí. Jak jsem několikrát nakousl, než se podíváme na film v DCI D-Cinema HDR standardu, nějaký ten pátek si počkáme. A je otázkou, zda se vůbec bude jednat o projekci, nebo už kinaři začnou přistupovat k velkoformátovým displejům právě jako CLED od Sony. To je ale zase téma na jindy. Pluska pro všechny! Minulý týden jsem psal o dvou nových streamovacích službách MGM+ a Stage+, které se ale našeho trhu moc netýkaly. Inu, nový týden, nové plusko: Televize Prima konečně přišla se svou reakcí na Voyo a uvedla novou službu prima+. Originální, že? Cenotvorba: AVoD zdarma v SD bez “prima+ Originals” (také originální označení vlastní tvorby, zvlášť, když se prezentujete jako česká rodinná značka). AVoD s menším množstvím reklam za 99 Kč v HD vč. Originals, k tomu 2000 titulů z akvizice. Plnohodnotné SVoD bez reklam za 149 Kč. Fascinující je posčítat si náklady na současné streamovací služby - a to jsem jen u tvrdého mainstreamu a nezmiňuji značky jako Mubi či bývalý Aerovod: prima+ 149 Kč Voyo 159 Kč Disney+ 199 Kč HBO Max 199 Kč Netflix 319 Kč Prime Video 79 Kč AppleTV+ 199 Kč Jste na třinácti stovkách. Tolik nestávala ani kabelovka. A to pozor, za dveřmi je ještě SkyShowtime - na Slovensko by mohlo dorazit už příští týden, soudě dle čehož se dá předpokládat, že je i na prahu dveří Česka. Stranou jejich marketingově otřesného vstupu na trh a toho, že nabídka nebude ani zdaleka odpovídat technologickým standardům ostatních streamerů (podle e-mailové komunikace to vypadá, že obsah bude pouze v HD a v SDR … i když jak říkám, mají tak mizerný marketing, že je to možná špatně komunikováno), cena se pravděpodobně bude pohybovat kolem těch 149 Kč. Dostáváme se tedy reálně do bodu, kdy hardcore nadšenci budou za streaming platit patnáct set až dva tisíce korun měsíčně. Na twitteru, ze kterého výše sám sebe cituji, mi na to Tomáš Vyskočil z Filmtoro reagoval velice pádným argumentem “Co si můžeš za 1300 Kč měsíčně ve filmu dovolit: - mít přístup k 20.000 filmům a seriálům na streamu nebo - koupit si 3 nové filmy na Blu-Ray nebo - jít na 6 nových filmů do kina” Touché! Navíc můžeme přidat možnost se od jednotlivých služeb odhlašovat a předplatné platit jen tehdá, když nás na té které něco zajímá (například v Británii si ale podle průzkumů přes osmdesát procent subscriberů nehlídá obnovení…). Jenže v určitém bodě se saturace katalogu dostává do takových hodnot, že je naprosto - ale opravdu naprosto - k ničemu. Možnosti, které SVoD filmovým nadšencům zprostředkovávají, jsou neuvěřitelné. Ale dostali jsme se do bodu, kdy chodíme denně plavat 400 metrů, ale na zahradě máme devítisetkilometrový bazén. Což je možná uhozené přirovnání, ale jen podtrhuje absurdnost situace. To neznamená, že bych byl proti streamingu. Znamená to, že situace je pro zúčastněné hráče neudržitelná a dříve nebo později se začne trh hroutit. The Last of Us bude pokračovat Streamingem to tedy uzavřeme. Na konec rychlá čerstvá novinka: HBO po úspěchu prvního a dvaadvacetiprocentních nárůstech sledovanosti druhého dílu The Last of Us neváhalo a dalo zelenou druhé sezóně. O seriálu se mluví jako o první dobré videoherní adaptaci - na IMDB má první díl rating 9.2, druhý dokonce 9.3! Nutno však dodat, že podle těch recenzentů, kteří viděli celou sezónu, si začne TLoU v dalších epizodách vyšlapávat vlastní, trochu jinou cestičku - a každému se to nebude muset líbit. Každopádně showrunner Craig Mazin v čerstvém rozhovoru tvrdí, že děj herního sequelu rozhodně není možné zadaptovat pouze v jedné sezóně. Pokud tedy bude po jeho - a při tak ohromném úspěchu není důvod, aby nebylo, ani druhá sezóna nebude poslední. Možná tedy sledujeme zrod nové televizní legendy. Tak jen doufejme, že nás nečeká kreativní sešup jako třeba u tematicky spřízněného Walking Dead. Abychom kruh náležitě uzavřeli, The Last of Us bylo točeno na Arri Alexu Mini :) Diskuze k článkům se na Blu-space přesunuly přímo do diskuzního fóra. Své názory, komentáře, připomínky nebo cokoli k tomuto textu proto publikujte ve vlákně Blusletter 04/2023 .
Zpěvačka na novém albu potvrzuje, že nadvláda angličtiny v hudbě byla v posledních letech otřesena. A do značné míry je to i její zásluhou
Lexus se vrací na milánský týden designu s výstavou Time zahrnující dvě instalace s cílem představit nová originální díla na celosvětově největší akci v oblasti designu. Návrháři se inspirovali koncepčním modelem LF-ZC, tedy Lexus Future Zero-emission Cat
projít na článekStejně jako ten vánoční, i silvestrovský blusletter přistál v e-mailových schránkách včas k ranní kávě všech odběratelů, což považuji za dvojitý úspěch před koncem minulého roku. Užít si ho ale samozřejmě můžete i tady, i když se zpožděním: Creed III a I
projít na článekStrategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU : po 7 měsících vyjednávání tento týden předseda Dialogu profesor Strohschneider doručil předsedovi Komise závěrečný dokument. Mnoho aspektů dokumentu vyžadovalo delší jednání a flexibilitu, aby bylo dosaž
projít na článekTV program na Vánoce přehled na Štědrý den 24.12.2023 na ČT, televizi NOVA a TV Prima! TV program na Vánoce [] Příspěvek TV program na Vánoce 2023: užijte si svátky s rodinou a nezmeškejte žádný film! pochází z Vánoční pohoda.cz
projít na článek