Tak jako nám sem tam docházely síly, tak i Brambora občas ztrácela na své spolehlivosti. Není se čemu divit. Při celkové cestovní váze cca 650 kg si to tu a tam mohla dovolit. Pokud ovšem zrovna to tam nebylo tam, kde se jen těžko sežene pomoc Třeba uprostřed Mongolska. Mongolsko – země pro mechaniky Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu to na tvrdo. V Mongolsku dostala Brambora nejvíc na pr*el. Náš o 200 kg přeložený ocelový mazlík tuto etapu bez většího defektu bohužel nezvládl. Krom toho, že jsme píchli v polopoušti a málem tam nechali duši (ano, krovák uprostřed písku a kamení opravdu nečekáš viz článek), vytekly nám taky uprostřed Mongolska tlumiče (viz článek Mongolsko: Jak nám odešly tlumiče). Právě kvůli absenci funkčních tlumičů se počet drobných závad zvyšoval doslova geometrickou řadou. Uvolňovaly se šrouby z rámu, lámalo se lešení, které drželo celý kokpit, trhala se manžeta kloubu teleleveru, atd. V podstatě nebylo dne bez oprav. Částečný repas dostala Brambora v Rusku, kde jsme konečně měli přístup alespoň k provizorním náhradním dílům, a kam nám taky dorazily nové tlumiče. Když ti praskne pumpa Naše obří nádrž nám dělala už od začátku velkou radost. Díky ní byla Brambora všude hned středem pozornosti, její objem nám dovoloval překonávat dlouhé vzdálenosti, a jako bonus k tomu všemu nám díky ní tolik nefoukalo na nohy. Právě ten její neskutečný objem (41 l) nás však v jednom případě pěkně vypekl. To by tehdá v Kanadě. Dotankovali jsme na benzínce hezky až po víčko nádrže. Naskočíme do sedel, sáhnu po startéru, a nic. Brambora točí, ale nechytá. Chybí mi tam takový ten pískavý zvuk hned po otočení klíčku. Palivové čerpadlo. A kde byste takovou věc hledali? Přesně tam, uvnitř nádrže plné benzínu. Takže následoval složitý proces vypouštění (obsluha benzinové stanice byla tak laskavá a propůjčila nám pár kbelíků, které obvykle používají k vytírání podlahy ty jsme museli nejprve řádně vydrhnout, aby nedošlo ke znečištění benzínu, a následně po celé akci vydrhnout znovu, aby jim vytřená podlaha nebyla cítit po palivu), přepouštění, demontáže, montáže, zpětného napouštění a testování. Voilà. Po několika hodinách jsme byli opět ready vyrazit. Celou story jsme náležitě rozepsali v článku Kanada: Medvědi, píchlá guma a zdechlá pumpa. A poučení pro příště? Vyvést čerpadlo mimo nádrž. Bez startéru ani ránu Kdesi v Kanadě, směrem na sever do Yukonu potkáváme na čerpačce Boba, nadšeného motorkáře, dobrého mechanika a milovníka psů. Zve nás k sobě domů do Arizony, kde nás chce seznámit se svoji smečkou 9-ti psů, manželkou a dětmi. Jednoho ze svých milovaných chlupatých kamarádů má dokonce s sebou v topcasu. Tenhle chlupáč ho doprovází na jeho motovýletě z Arizony na Aljašku a zpět. Podle Bobových slov se pejskovi tento výlet prý moc líbí a samým nadšením se jen třese (Anebo se snad třese ze stresu? Těžko říct). S Bobem se prozatím loučíme a slibujeme si, že cestou na jih se u něj zastavíme. O několik měsíců a desítek tisíc kilometrů později svůj slib naplňujeme. Zastavujeme u jeho domu ve Phoenixu, hlavním městě Arizony, a jdeme se přivítat. Po oblíbání celé jeho rodiny a podrbání všech jeho psů usedáme na motorku s tím, že ji zaparkujeme v jeho garáži. Brambora však ani neškytne. Startér odešel do věčných cívkových lovišť. Nezbývá nám nic jiného než objednat nový díl. Ať hledáme, jak hledáme, nedaří se nám dostat cenu objednávaného dílu pod 400 dolarů. To je pro náš rozpočet nepředstavitelná částka. Záchrana nakonec přichází až se stránkou eBay, kde bez delšího rozhodování objednáváme startér čínské výroby za desetinovou cenu. No, za pokus to určitě stojí Nebudu vás napínat s tímhle laciným startérem jsme nakonec dojeli až domů. Kardan – „mantra“ všech motodobrodruhů Stín Mongolska se za Bramborou bohužel táhl dál. Zatímco jsme si už dávno užívali krásných klikatých asfaltovek kdesi na severozápadu USA, v koncovém převodu se pomalu utvářela jedna velká tragédie. Rázy od mongolských cest, přetížení, voda a prach to vše se na Bramboře notně podepsalo. Po cca 30 000 km nám odešel všemi vychvalovaný kardan. Brambora o tom dala naštěstí dopředu vědět vibrací do stupaček. Zůstali jsme viset na kraji dálnice směrem do národního parku Glacier. Projíždějící auta kolem nás svištěla obrovskou rychlostí a nám bylo jasné, že tady na koleni to nemáme šanci opravit. Naštěstí se vždycky někde najde nějaká dobrá duše, která se nebojí pozvat si k sobě domů cizince a pomoci jim. Nás se ve městečku Swan Lake ujala jedna místní rodinka, která nám tehdy hodně pomohla. Brambora díky nim dostala na celé dva dny vybavenou garáž a my místo na měkkém koberci v obýváku, kde jsme si mohli rozložit své karimatky. Po bližším ohledání jsme zjistili, že odešlo pouze hlavní ložisko koncového převodu, které jsme pro jistotu vezli s sebou. Vymlácení starého ven a nalisování nového byla pak už jen otázka jednoho krátkého odpoledne. Další desetitisíce kilometrů kardan držel, a to až do té doby, než jsme ho v Texasu prodali a vyměnili za jiný. Pevně doufáme, že novému majiteli vykouzlil nesčetně úsměvů na tváři a žádné vrásky. Na nás už ale čekal koncový převod z R 850 s kratším převodem, připraven zdolat strmé kopce And. Kříž kardanu: Dojel jsem, umřel jsem! Pomalu se blížíme domů. Jsme v Evropě a teď už nás čeká jen přejezd Španělska, Francie a Německa. A protože už je listopad a venku už je fakt kosa, vzdáváme se dobrovolně návštěvy památek a dalších turistických zajímavostí a svištíme si to nejrychlejší cestou domů po evropských dálnicích. Po nějaké době začíná Brambora neobvykle vibrovat do stupaček, ale jenom když zadní kolo propruží na nějakém výmolu. Nejspíš kříž kardanu. Začínám se modlit ke všem svatým bramborovým, aby to domů vydrželo. Světe div se, bylo mi vyslyšeno. Po 90 000 km konečně dorážíme domů. Následuje velká vítačka s kamarády a rodinou. Brambora jde do garáže a ponecháváme ji tam bez povšimnutí asi měsíc. Postupem času mi to ale nedá a jdu zapátrat po zdroji problému, který nás následoval až domů. Sundavám koncový převod, a rázem se na mě sesypou válečková ložiska. Hmm, něco je špatně. Vytáhnu ven celou kardanovou hřídel a hned je mi to jasný. Odešly ložiska kříže kardanu, a ten se potom celý rozlámal. Je tak na maděru, že ho rozdělávám rukou. Okamžitě mi dochází, že Brambora byla na těch posledních set kilometrech na cestě domů Evropou v posledním tažení. Rozbilo se toho víc, ovšem nestojí to ani za řeč Toť vše o větších defektech, které Bramboru cestou potkaly. Myslím, že menší problémy jako popraskané palivové hadičky, orvané zapalovací kabely, atp. nemá význam hlouběji rozebírat. Když to vezmu kolem a kolem, musím uznat, že si Brambora při své nemalé nadváze a počtu ujetých kilometrů vedla celkem obstojně. A doufám, že si tak povede i na dalších cestách. Bramboře zdar! PS: Díky všem těmto lapáliím jsme se naučili dvě věci: je fakt dobrý dokonale znát svůj stroj a umět si leccos opravit sám na koleni a ta největší (s prominutím) kurvítka si pokud možno vézt s sebou; kde jsou lidi, tam je pomoc. Až na Mongolsko, kde moc lidí nepotkáte, a když jo, tak jim nerozumíte, nám vždy někdo bezostyšně podal pomocnou ruku a za to patří všem takhle na dálku ještě jednou velký dík. Takže thank you, спаси́бо a gracias! PPS: Pokud vás zajímá, co vše musela Brambora absolvovat před cestou, aby byla schopná v rámci možností unést takovou zátěž a ujet tolik kilometrů, mrkněte na článek Brambora a její úpravy. Howgh. The post Brambora: Co všechno se cestou rozbilo a jak jsme to za pochodu řešili appeared first on WayAway: Na Bramboře kolem světa.
Již pošesté se zúčastníme legendárního pochodu pochodu Praha - Prčice bosí. DÉLKA TRASY: 23 km (dětská) MÍSTA SRAZU: I. Sraz: 9:35 (vl. stanice Votice) II. Sraz se zbytkem lidí: 10:20 ve Voticích (na náměstí) PRO PRAŽSKÉ: Sraz na Hl. nádraží v Praze
Obecně platí, že zdravá nekastrovaná fena má říji (hárá) přibližně dvakrát ročně. Jako většina přirozených pochodů, také hárání feny může vykazovat různé abnormality a výkyvy co do frekvence...
projít na článekMnoho z nás má zcela jistě nějakou zkušenost se psí agresivitou a nebo jsme řešili, jak odnaučit psa agresivitě. Příčiny agresivity Příčiny agresivity u psů jsou velmi různé. Může to být strach, bolest, frustrace nebo agresivita na různé podněty. Pokud se
projít na článekNová taneční sezóna 2022/2023 je doslova za rohem. Připravili jsme pro vás souhrn nejdůležitějších informací před návštěvou první lekce. Dnešní článek možná nebude tak zábavný jako jiné příspěvky na našem tanečním blogu (za to se předem omlouváme), ale za
projít na článekPřed rokem touto dobou jsme se vrátili domů z cest. Byli jsme rok a půl mimo domovinu a návrat do reality byl minimálně pro mě osobně celkem krušný. Jak to tenkrát probíhalo, si můžete přečíst v článku Půl roku doma: Jaké je to být zpátky v normálu aneb d
projít na článek