Broumovské stěny a pramen Metuje

Nejstarší turistické značení u nás najdete v kraji pískovcových skal a barokních památek; historická skalní hřebenovka v Broumovských stěnách je společným dílem místního turistického spolku a benediktinských mnichů z kláštera v Broumově. Text a foto Vladimír Pustina Dnešní značkaři táhnou krajem strom od stromu se štětcem a kyblíkem barvy, jejich předchůdci to v roce 1888 na přeshraniční hřebenovce, spojující oblíbenou turistickou chatu Hvězdu s tehdy pruskou Hejšovinou, měli podstatně těžší, do hor se vydávali s kladivem a majzlíkem. Dodnes dochované značení vytesané do pískovcových skal a balvanů jsme si samozřejmě nemohli při našem putování kolem vlasti nechat ujít. Jeden z ukazatelů jsme už potkali při sjezdu z Hejšoviny u Machovského kříže, tentokrát nás čekal kamenný pilíř plný směrovek na samém počátku trasy u Hvězdy. Jiráskovým krajem podél Metuje Po okruhu Českým koutkem v Kladsku jsme další etapu začínali znovu v kempu u Náchoda, po proudu Metuje, sledované perfektní cyklostezkou, jsme se z Bělovsi rychle přesunuli do Hronova. Rodiště Aloise Jiráska zdobí Mistrova roubená rodná chaloupka s muzejní expozicí, spisovatel sám je z kamene vytesán u minerálních pramenů za domkem. Mají tu i Jiráskovo muzeum v patře Jiráskova divadla, kde každoročně pořádají divadelní festival – jak jinak než Jiráskův Hronov. Jen renesanční zvonice s bedněným patrem opodál není Jiráskova, ta patří kostelu Všech svatých. Sousední Police nad Metují je místem zaslíbeným pro všechny kluky bez rozdílu věku, ale i mnohá šikovná děvčata. Přímo vedle sebe tu stojí Muzeum papírových modelů a Muzeum Merkuru, úžasné kovové stavebnice, kterou měl v dětství doma snad každý a která mnohému kutilovi leckdy dobře poslouží dodnes; tak třeba pan profesor Wichterle, vynálezce kontaktních čoček, si z Merkuru doma postavil stroj na jejich odstředivé odlévání – když se mu komunističtí mocipáni snažili zarazit výzkum radikálním omezením financí. Poutní kaple a Skalní divadlo Za Policí jsme načas opustili Metuji a pomalu se začali šplhat do kopců. Zprvu mírné stoupání k Suchému Dolu a do Hlavňova vystřídal o něco strmější výšlap na hlavní hřeben Broumovských stěn, k barokní kapli, postavené v roce 1733 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Její pozlacená hvězda na špičce střechy dala posléze jméno i celé hoře a sousední oblíbené turistické chatě, vybudované ve švýcarském stylu. Z terasy za kaplí je navíc skvostný výhled do Broumovské kotliny, zarámované věncem pohraničních hor. Barokní kaple na Hvězdě je snadno dostupným cykloturistickým cílem Jednou z prvních akcí turistického klubu, založeného roku 1886 v Broumově, byla úprava a vyznačení hřebenové stezky, směřující přes celé Broumovské stěny a Machovské sedlo až na Hejšovinu. Vysoký kamenný monolit, historický rozcestník značící počátek stezky, je k vidění před kaplí hned vedle svého dnešního následovníka v barvách Klubu českých turistů. Směrovky, vytesané pak porůznu na rozcestích do příhodných balvanů, jsou už jednodušší, dvě šipky a symbol hvězdy s písmenem S, Stern, pro jeden směr, a písmeno H, Heuscheuer, pro Hejšovinu. Hned první nedaleká zastávka historické i současné hřebenovky je Skalní divadlo, vyhlídka na moře pískovcových věží v Kovářské rokli, rozhodně se vyplatí na chvíli odložit kola a zaběhnout se tam podívat. Terénní vložka za humny Broumova Původní plán, zakreslený i v orientační mapce, počítal s návratem stejnou cestou do Hlavňova a objezdem skal lesními cestami, značenými jako cyklotrasy; při zasloužené relaxaci v příjemném prostředí turistické chaty na Hvězdě jsme se ale nechali přesvědčit hostinským, že není nutné se vracet, když všichni na kolech přece jezdí zkratkou po zelené turistické značce. Porušení zásady nikdy se neřídit radami domorodců jsme jako vždy těžce zaplatili, sice jsme si cestu skutečně zkrátili, ba i nějaký ten výškový metr ušetřili, ale své soumary obtěžkané vaky jsme celou cestu skalní soutěskou většinou vedli, a občas i nesli. Drsní bikeři si tu ovšem budou chrochtat blahem, však také hned na prvním stromě nad stezkou, mizící v hluboké rokli ve změti skal a balvanů, se skví jejich oblíbená špičatá značka. Turistická chata na Hvězdě byla postavena ve švýcarském stylu Po terénní vložce jsme se vrátili na pohodovou, jen mírně stoupající lesní cestu na sedlo silnice do Broumova; v následujícím rychlém sjezdu bylo největším problémem nepřehlédnout po pár kilometrech odbočku zpátky do lesa. Ale povedlo se bez větších ztrát, časem jsme minuli lesní kapli svatého Huberta, postavenou v roce 1786 na konci křížové cesty z Křinice, přes kterou jsme pak dorazili do Broumova. První památkou, u níž jsme tu zastavili, byla nejstarší dochovaná dřevěná stavba v Čechách – hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Město bývalo po staletí majetkem břevnovského kláštera benediktinů, a tak se to tu sakrálními památkami jen hemží, kostely, klášter i biskupský hrad jsou vesměs barokně přestavěné, a to – jak je v kraji zvykem – nesmírně pracovitým Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Kolem skalního města k pramenu Metuje Broumov jsme opouštěli údolím potoka Stěnavy, za Meziměstím nás ve stínu Javořích hor na chvíli zavedl k sousedům, do polského Mieroszówa, přes les a malý vršek jsme se pak vrátili do našich luhů u Zdoňova. Pár kilometrů bez šlapání nás přivedlo zpátky k Metuji, do stínu zubatého cimbuří Adršpašských skal. Na křižovatce u říčky jsme měli na výběr, vlevo po proudu to bylo kousek na nocleh do kempu, leč bylo ještě brzo na odpočinek, a tak jsme vybrali o něco málo náročnější trasu opačným směrem, objezd celého skalního města, doplněný bonusovou zastávkou u pramene Metuje. Hřbitovní kostel v Broumově je nejstarší dochovanou dřevěnou stavbou v Čechách Hlavní bránu placeného prohlídkového okruhu jsme v Adršpachu minuli a vydali se strmě stoupající polní cestou, těsně sledující hranici lesa a skal. Doktor Holub to měl při hledání pramenů Zambezi určitě těžší, nás alespoň zpočátku vedla červená turistická značka a místo džunglí jsme se v závěru prodírali něčím mezi pampou a prérií, než nás úzká stružka vody přivedla k těsné úžlabině, kde Metuje počíná své dlouhé putování k Labi. Po příslušných objevitelských radovánkách, spočívajících především ve vzájemných gratulacích a přípitcích nejen vodou z pramene, jsme ještě chvíli stoupali na horizont, slibující dobrý rozhled a skrývající rychlý sjezd na opačnou stranu rozvodí. Za vyhlídkami v Jiráskových skalách Z Hodkovic do Janovic jsme se chvíli svezli po asfaltu, pak ale následoval návrat do terénu, lesní cesta na Liščí sedlo nás přivedla zpět na okruh kolem skal. Na rozcestí pod Čapím vrchem jsme si dopřáli krátkou pěší odbočku k rozhledně, z níž jsme si prohlédli skalní město z ptačí perspektivy; na opačné straně pak už byl na dohled další cíl, zřícenina hradu oficiálně zvaného Skály, leč lidu vandrovnímu známějšího pod přezdívkou Kočičák, po jednom ze svých středověkých majitelů, populárním rytíři Kočkovi. Hrad Kočičák je ozdobou Jiráskových skal Přímo pod pyšnou věží hradu, dnes snadno dosažitelného po dřevěných schodech, se na břehu romantického Černého jezírka skví ještě nedávno obnovený zámek Bischofstein; po devastující éře v rukou sjednocených zemědělců se opět navrátil do bývalého lesku. Hrad i zámek zvěčnil v několika svých dílech Alois Jirásek, na oplátku najdete tenhle půvabný koutek vlasti v mapách coby Jiráskovy skály. Naše putování se tu pomalu chýlilo ke konci, poslední výšlap, teď už po silnici, nás přivedl na nízké sedlo; za ním následoval závěrečný sjezd lesními serpentinami do Teplic nad Metují, odkud je to už jen kousek do kempu Bučnice. Ten je při delším pobytu i dobrou základnou pro celodenní pěší výlet do zdejších pohádkových skalních měst, ideální je vydat se z něj proti proudu Metuje do Teplických skal, temnou a divokou Vlčí roklí se přesunout do Adršpašských skal a do kempu se vrátit po pozdním obědě v Ádru opět podle vody z opačné strany, za jedno vstupné tak v pohodě zvládnete obě skalní města najednou. Z kempu, či některého z příjemných penzionů v jeho těsném sousedství, se dá dnešní trasa absolvovat na kole i v podobě okruhu přes Teplice a Českou Metuji do Police a pak už do Hlavňova a na Hvězdu, přijdete tak jen o Hronov, který zůstane trochu mimo. Praktické informace Odkaz na trasu, kde je možné stáhnout i gpx soubor: https://mapy.cz/s/categeledo Charakteristika trasy: délka trasy 90 km, převýšení 1600 m, ideální kolo je trekingové, vzhledem k občasnému pohybu na drsných lesních cestách nic nezkazíte ani horákem Zajímavosti na trase: Jiráskův rodný dům a muzeum v Hronově; Muzea Merkuru a papírových modelů v Polici nad Metují; barokní kaple, turistická chata, historický rozcestník a skalní vyhlídky na Hvězdě; klášter benediktinů, dřevěný kostel a další sakrální památky v Broumově; skalní města v Adršpachu a Teplicích nad Metují; rozhledna Čáp, hrad Kočičák a zámek Bischofstein v Jiráskových skalách Občerstvení: si můžete dopřát v Hronově, Polici, na Hvězdě, v Broumově, Adršpachu a Teplicích nad Metují Doporučené mapy: SHOCart 1 : 60 000, č. 114 – Královéhradecko, č. 115 – Broumovsko, č. 116 – Orlické hory, KČT 1 : 100 000, cyklo č. 10 – Orlické hory a Broumovsko Doprava: vlakem – z Prahy do Náchoda jezdí v dvouhodinovém taktu rychlíky přes Hradec Králové do Trutnova s možností rezervace pro úschovu kol během přepravy, ve Starkoči se přestupuje na spěšný vlak se zjednodušenou přepravou kol do Náchoda. Pokud jedete od Brna či Ostravy, dá se u některých spojů přestoupit na jiné spěšné vlaky do Náchoda v Chocni. Zpátky z Teplic jezdí spěšné vlaky se zjednodušenou přepravou kol do Stakoče, kde se přestupuje na rychlíky směr Hradec Králové, některé jsou přímé až do Prahy autem – od konce D11 u Hradce Králové na Jaroměř a Náchod, od Svitav po silnici č. 14 na Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou a Nové Město nad Metují. Zpátky z Teplic je nejjednodušší vrátit se přes Polici nad Metují do Náchoda, s čestnou výjimkou Severočechů, kteří si to namíří na Trutnov. Další fotografie Článek Broumovské stěny a pramen Metuje se nejdříve objevil na Cykloturistika.

Web: ČASOPIS CYKLOTURISTIKA
Aktualizace: 16.9.2024

projít na článek

Broumovské stěny a pramen Metuje

Obývací stěny

Obývací stěny, dětské pokoje, předsíně, šatny

Skládací stěny a okna pro široké použití

Existovala bájná Atlantida?

Akce výprodej vystaveného zboží na prodejně