Centristé dostupné bydlení nevyřešili, národní-konzervativci viní zvelkého problému migranty

Nedostatek cenově dostupných domů ke koupi nebo cenově dostupného pronájmu zvýšil nadšení politiků bojujících proti imigraci – ačkoliv je mnoho dalších příčin krize v celé Evropě a v USA a v Kanadě, ta strana nebo hnutí, které dá zejména mladým lidem možnost dostupného bydlení, suverénně vyhraje volby! Alespoň si to myslí politologové z evropského webu POLITICO. V Kalifornii rozhodlo nedostupné bydlení volby starosty Od Kalifornie po Krakov mladé voliče, kteří ztrácejí víru v demokracii, částečně popohnala na stranu extrémistických stran (ať už levicových či pravicových) překvapivá příčina: vysoké nájmy a rostoucí ceny nemovitostí. Nedostatek dostupného bydlení vyvolal protesty napříč evropskými městy, od britského Londýna až po portugalský Lisabon, ale dokonce i ve městech v Kalifornii, kde ceny domů od roku 2019 stouply o čtyřiapadesát procent. V Kalifornii nedávno pochodovaly stovky lidí, většinou nájemníků hlavního města tohoto jednoho státu USA a odsuzovali nedostatek nájemného za rozumnou cenu. V San Franciscu, které bylo tak pomalé se schvalováním nové bytové výstavby, že ho státní zákon nutí obcházet některá městská nařízení. Tento problém rozdmýchal žhavou debatu v letošním klání starostů v San Franciscu. A v celé Severní Americe a v Evropě nedostatek dostupného bydlení tlačí voliče, zejména těch mladších, k populistickým vůdcům, kteří slibují, že problém vyřeší tím, že se zaměří na problém, který je pro jejich platformy již klíčový, který problém způsobuje – zvýšená imigrace. Známý most v San Francisku v Kalifornii. Zdroj: Pixbay.com „Pokud si nemůžete dovolit bydlení, chcete na někoho ukazovat prstem a úřadující politici se stávají snadným cílem – stejně jako migranti,“ míní Michael Shank z Carbon Neutral Cities Alliance a dodává: „Je to jednoduchý rétorický rozkvět, ale politicky silný a chutný veřejnosti, která je pochopitelně naštvaná, že nemůže najít cenově dostupný domov.“ Spojení mezi bydlením a populismem vzniká z velké části kvůli úzkosti, která může narůst mezi těmi, kteří jsou oceněni mimo trh, naznačuje výzkum Davida Adlera a Bena Ansella. Zatímco „někteří majitelé domů masivně získali“ z rostoucích cen domů, píší, „dynamika trhu s bydlením vytvořila mapu vítězů a poražených – respektive bohatých a chudých“. Donald Trump chce zastavit migraci Centrističtí politici se obávají, že krize bydlení nejen pomáhá přiživovat vzestup populismu, ale také riskuje, že pošpiní samotnou myšlenku demokracie. „Pokud si lidé myslí, že trhy jsou zmanipulované a demokracie je neposlouchá, pak se – a to je pro mě znepokojující – zvyšuje počet mladých lidí, kteří říkají: „Nevěřím v demokracii, nevěřím, nevěřím v trhy – nevěřím v trh s byty.“ Před tím varoval Michael Gove, bývalý britský ministr bydlení. V některých západních zemích podněcuje nedostatek dostupného bydlení hněv kvůli vysoké míře migrace. A populističtí politici toho rychle využili, včetně Donalda Trumpa, který říká, že chce „zastavit neudržitelnou invazi ilegálních cizinců, která zvyšuje náklady na bydlení“. V Británii, kde migrace od 90. let obecně roste a v roce 2022 dosáhla rekordních úrovní, loni jen nepatrně ustoupila, Nigel Farage, tamní populistický provokatér a vůdce Reformistů Velké Británie, tyto dva problémy rozhodně spojil. „Přistěhovalectví je skutečným důvodem bytové krize,“ tvrdí Nigel Farage. Nizozemsko čelí nedostatku asi 390 000 domů. Dostupné bydlení bylo hlavním problémem v zemi v době voleb, alespoň podle průzkumu agentury Ipsos. Wilderss Freedom Party tvrdila, že nizozemská nevyřízená výstavba domů „prostě nemůže odpovídat politice otevřených hranic a obrovskému populačnímu růstu“ a že Nizozemci „musí trávit stále více času na čekací listině sociálního bydlení, a jsou silně diskriminováni proti migrantům. Kandidát na prezidenta USA Donald Trump chce zastavit migraci. Foto: Pixbay.com „Po dlouhou dobu politici rádi tento problém ignorovali, protože se týkal nízkopříjmových skupin, které hlasují s menší silou, ale nyní to ovlivňuje lidi, kteří si toho všímají: potomky střední třídy a dokonce i samotnou střední třídu, sdělila Sorcha Edwards, generální tajemnice Housing Europe, která zastupuje veřejné, družstevní a sociální poskytovatele bydlení před volbami do Evropského parlamentu, které zaznamenaly prudký nárůst podpory pravicových populistů. Ale omezení krize bydlení pouze na problém způsobený migrací dělá medvědí službu pochopení celé složitosti příčin. Nakonec jde o to, že bohatý svět nestaví dostatek bydlení. Ale podle Edwardse a dalších pracujících v oblasti bydlení k tomu přispívá celá řada faktorů, přičemž přísady se v jednotlivých zemích liší. Migrace tento problém prohloubila; ale také hýří nákupy cizinců s dobrými podpatky, kteří chtějí druhé nebo prázdninové domy v některých evropských městech a žádoucích polovenkovských a pobřežních oblastech. V Nizozemsku pravidla EU proti znečištění působí jako odstrašující prostředek pro novou výstavbu a daňové politiky odklonily trh od sociálního bydlení. A v České republice, na nejméně dostupném trhu s nemovitostmi v Evropě, reálné mzdy prostě nedrží krok s cenami domů. Rostoucí náklady na bydlení se vynořily v průběhu prezidentského klání v USA, kde plošná inflace stlačovala rozpočty domácností a zkazila pohled voličů na jinak vzkvétající ekonomiku. Letité zpomalení výstavby se střetlo s vysokými úrokovými sazbami, a proto je hledání bydlení – koupě nebo pronájmu – náročnější. Federální rezervní systém prudce zvýšil úrokové sazby, aby po pandemii bojoval proti inflaci – což sice pomohlo snížit inflaci celkově, ale nákup domu je mnohem dražší. Průzkum Gallup Institutu zjistil, že náklady na vlastnictví nebo pronájem domu jsou druhým nejdůležitějším finančním problémem Američanů, hned po obecných vysokých životních nákladech. Letos na jaře se umístila na třetím místě mezi mladými voliči v průzkumu Harvardského institutu, přičemž 56 procent dotázaných označilo bydlení za hlavní problém. Joe Biden problém dostupného bydlení nevyřešil Tato otázka nabyla stále větší naléhavosti v Bidenově Bílém domě, který v posledních měsících představil sadu návrhů, jak učinit bydlení dostupnější a dostupnější. Nejvýznamnější kroky však vyžadují legislativu a není pravděpodobné, že by proti nim zaútočil nenávistně rozdělený americký Kongres. Výsledkem je, že současní majitelé domů se nyní zdráhají vyměnit za lepší dům ze strachu, že si vezmou tužší hypotéku. To zase omezilo nabídku startovacích domů, které jsou k dispozici pro první kupující. „Úrokové sazby hypoték zůstávají jednou z posledních akutně abnormálních věcí, které lidem naznačují, že se ekonomika nevrátila k normálu,“ řekl Tobin Marcus, bývalý Bidenův poradce a současný šéf americké politiky a politiky ve Wolfe Research a dodal: „Otázkou je, jak velkou kapacitu má federální vláda, aby s tím mohla něco udělat.“ V České republice přišel s koncepčním řešením bytové krize Václav Prokůpek krizový manažer. Bohužel, jeho plány koalice i opozice neustále odkláádá. Foto: idnes.cz Po zastavení na začátku pandemie uprostřed ekonomické nejistoty se prodeje domů a jejich hodnoty rychle zvedly. V USA byla střední cena za stávající dům v březnu 2020 „pouhých“ 280 700 USD – ale v prvním čtvrtletí letošního roku to bylo 420 800 USD, podle údajů Národní asociace realitních kanceláří. „Základem je, že musíme stavět, stavět, stavět,“ řekl stále ještě prezident USA Joe Biden v projevu k National League of Cities a dodal: „Takto navždy snížíme náklady na bydlení. Ale to bude trvat roky.“ Kanada šetří se stipendii Za hranicemi USA, v Kanadě, čelí problematice dostupného bydlení také úřadující premiér Justin Trudeau. Jeho chmurné vyhlídky na znovuzvolení po devíti letech u moci toto téma zmařilo a mladí voliči ho houfně opouštěli. Vysoké ceny nájemného již před pandemií covidu uzavíraly nové kupce, ale od té doby ještě prudce vzrostly. Pozorovatelé obviňují kombinaci nedostatečné výstavby domů a přílivu dočasných obyvatel a přistěhovalců, včetně stovek tisíc nových zahraničních studentů. Počet osob bez trvalého pobytu v Kanadě mezi červencem 2022 a červencem 2023 vyskočil o 46 procent a dosáhl přibližně 2,2 milionu. Zdá se, že vnímaný dopad nově příchozích posouvá číselník na domácí podporu přistěhovalectví. Průzkum společnosti Research Company zveřejněný v červnu zjistil, že 44 procent respondentů uvedlo, že imigrace „má v Kanadě většinou negativní dopad“, což je šesti bodový nárůst za rok. Kanadský ministr pro imigraci Marc Miller trvá na tom, že tento problém má mnohem složitější příčiny než mezinárodní studenti, kteří vytlačují nájemníky a kupce domů. „Bylo by naivní předstírat, že objem neovlivňuje bydlení. Ale je tu mnoho dalších faktorů,“ řekl Miller POLITICO, včetně nedostatku nové výstavby v rostoucích městech. Miller však připustil, že tvrdé rozhovory o imigraci a bydlení prosákly do schůzí výboru liberálů. Ty „mohou být docela horké,“ připustil. Začátkem tohoto roku Miller omezil počet pracovních a studijních víz, ale Ben Rabidoux, komentátor problému s dostupným bydlením a zakladatel North Cove Advisors a Edge Realty Analytics, řekl, že škoda mezi lidmi, kteří tento problém vnímají, byla způsobena. „Skutečně pevně věřím, že spousta vzteku, který máme, přímo či nepřímo souvisí s těmito neuvěřitelně zavádějícími imigračními politikami,“ dodává. Zatímco populisté prosazují jednoduchou souvislost mezi bydlením a migrací, mnozí mladí toto poselství slyší hlasitě a jasně. Nedávný průzkum veřejného mínění naznačuje, že nová generace se v některých částech Evropy stávají více proti imigraci než starší generace. V nedávných celostátních volbách v Nizozemsku, Finsku, Švédsku a Francii volili mladí lidé v nebývalém počtu nacionalistické a euroskeptické strany. Wildersova strana nabízí jednoduchý recept V nizozemském Huizenu, městě skromných domů pro 40 000 obyvatel, jen půl hodiny od Amsterdamu, místní úřady zřídily v prosinci na poli v rezidenční čtvrti třicet dočasných bytových jednotek pro ukrajinské uprchlíky, a to navzdory protestům místních obyvatel, kteří si stěžují, že mohli snížit hodnotu jejich domovů. „Když se podíváte na azylovou politiku, jsou uprchlíci, kteří dostanou domov do šesti měsíců, a pak mladí lidé, kteří čekají roky a šetří si na koupi domova. Jak je to bizarní? řekla webu POLITICO Angeline, sedmatřicetiletá matka dvou dětí, která pracuje ve zdravotnictví. Není překvapením, že Wildersova protimigrační rétorika rezonovala v Huizenu, kde jeho strana zajistila největší podíl hlasů v evropských volbách – 17,3 procenta, oproti 3,1 procenta hlasů v evropských volbách v roce 2019. Wildersova Strana svobody dominuje nizozemské politice a z bytové krize viní muslimské migranty. Foto: Pixbay.com Johan Vaarkamp, osmašedesátiletý agrární dělník, zopakoval Angeline pocity a řekl, že je „čas bít na poplach“. Mnoho jeho přátel v předchozích volbách změnilo stranickou příslušnost, řekl, a rozhodl se volit Wildersovu nacionalistickou populistickou Stranu svobody neboli PVV. Hlasoval pro populistickou stranu prosazující zájmy farmářů, která je nyní v koalici s Wildersem. Zatímco Vaarkampova generace nepatří mezi ty, kteří hledají své první domovy, jejich děti ano a pociťují následky. K tomu Johan Vaarkamp říká: „Pokud je vám přes třicet a chcete získat domov, pak neexistuje žádná možnost. Jeho osmatřicetiletá dcera má přítele, který kvůli nedostatku peněz stále žije doma s rodiči. „Je na čekací listině na sociální bydlení už dvacet let. Nic se neuvolňuje. Použitý zdroj: https://www.politico.com/news/2024/08/03/unaffordable-housing-populism-00172552 The post <strong>Centristé dostupné bydlení nevyřešili, národní-konzervativci viní z velkého problému migranty</strong> appeared first on České volby.

Web: České volby | aktuální volební preference, politika i volební průzkumy
Aktualizace: 3.9.2024

projít na článek

Centristé dostupné bydlení nevyřešili, národní-konzervativci viní zvelkého problému migranty

Z programu Nájemní bydlení vznikne 474 nových bytů

Migrace do ČR je podepsaná.

Bydlení pro psy

Bydlení Hořovice trendem je minimalismus

Národní galerie ustrnula.