Od poloviny 19. století Historie České poštovny na naší nejvyšší hoře Sněžce se datuje přibližně do poloviny 19. století, kdy zde byla postavena roubená chata. Nejprve v ní byla umístěna c. k. telegrafní stanice, od 1. září 1899 začala plnit úlohu české poštovny a sloužila tak až do obsazení Sudet v roce 1938. Za dalších deset let se proměnila v kiosek patřící k České boudě, později sloužila jako skladiště. Až mezi roky 1993 – 1995 byla zrekonstruována bývalou poštmistrovou paní Jaroslavou Skrbkovou z Velké Úpy. Opět začala nabízet poštovní služby a zároveň byla i kioskem rychlého občerstvení. Dnes ji na původním místě už spatřit nemůžete, ale pokud byste ji na vlastní oči chtěli vidět, zamiřte ke kempu u Javorové skály u Monínce. Zde opět plní roli poštovny s občerstvením po té, co byla po vybudování nové poštovny na Sněžce uzavřena a následně prodána. Na Sněžce dokonce už nestojí ani Česká bouda, která po té, co byla zachvácena dřevomorkou musela být uzavřena, demontována a odstraněna. Na jejím místě byla vybudována nová poštovna, která má přízvisko Anežka a která je vybavena poštovním směrovacím číslem: 542 91. (adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({}); Dnešní poštovna Nová Česká poštovna je oproti té původní objektem moderního charakteru.Vznikla podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana. Ačkoliv s moderním pojetím stavby nesouhlasili ochranáři a žádali vybudování objektu, jehož podoba by vycházela z tradiční krkonošské architektury, původní návrh mezi devíti předloženými zvítězil a na Sněžce se dnes vypíná dřevěná skládačka vytvořená z 20 tisíc dílů s pláštěm ze zdvojeného skla, kterou je možné díky dřevěným okenicím ovládaným důmyslným hydraulickým systémem proměnit z moderní prosklené podoby v dřevěnou budovu a přizpůsobit ji tak aktuálním povětrnostním podmínkám. Provozní doba České poštovny Česká poštovna Anežka je otevřena celoročně, podle počasí, většinou od 9 do 17 hodin. Občerstvení na Poštovně Můžete se tu také občerstvit, v nabídce nápojů nechybí ani horká griotka či ohřívaná medovina ze Sněžky. (adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({}); Jak se dostat k České poštovně? Česká poštovna je ideálně dosažitelná lanovkou z Pece pod Sněžkou, která je v provozu denně od 8 do 19. hod nebo se můžete vydat se můžete vydat pěšky z několika směrů. Kontakt Tel.: +420 461 353 268 Web: www.postovnasnezka.cz Další zajímavosti a tipy na výlet v okolí Bílé Labe Horská jezera Wielki Staw a Maly Staw Luční Bouda Obří důl Rozhledna Hnědý vrch Mužské a dívčí kameny Tip na další výlet Víte, kdy vzniklo pohraniční opevnění chránící Českou republiku před Němci před 2. Světovou válkou? Prozkoumejte historii pevnosti Dobrošov.The post Česká poštovna na vrcholu Sněžky first appeared on Hora Sněžka.
Prohlédněte si hezká ubytování v Peci pod Sněžkou a okolí Sněžky Pokud se chcete ubytovat poblíž Sněžky, ideálním místem je pro Vás Pec pod Sněžkou, kde si můžete vybrat ubytování různých cenových kategorií a kvality poskytovaných služeb. V Peci pod Sněžk
projít na článekZ doby ledové Mohutný krkonošský Obří důl se rozkládá mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky, v sevření Širokého hřbetu a Studniční hory. Jedná se o údolí ledovcového původu, jehož zrod počal v době ledové před 12 tisíci lety. Zásluhu na jeho vzniku měl te
projít na článekČeská společnost Statical se v Íránu prosadila v opravách budov s poškozenou statikou. Země má obrovský počet památek zapsaných na seznamu UNESCO a zároveň jsou tam často zemětřesení. Cílem je, aby se název naší firmy stal v Íránu synonymem pro statické o
projít na článekČeská informační agentura životního prostředí zpracovala pro Ministerstvo životního prostředí v pořadí již 33. ročník publikace Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Ročenka podává ucelený pohled na stav životního prostředí v ČR – obsah
projít na článekZdravíme všechny doma, Jsme všichni pořádku v BC a chystáme se na cestu domů. Je úterý ráno a vyrážíme do ledopádu a náš jediný pokus o zdolání vrcholu Lhotce. Lupi vyrazil již před dvěma hodinami, aby se vyhnul vražednému slunci v ledopádu. Jak jsme se p
projít na článek