Výuka v Pythagorově škole zaměřená na kompetence a pythagorejské náhledy 2010 Číslo jedna jako původ v sobě zahrnuje všechna ostatní čísla, aniž by v sobě jakékoliv jiné (číslo) zahrnovalo jeho. Ono vytváří každé číslo, aniž by ho jakékoliv číslo vytvořilo. (Corpus Hermeticum, sedmá kniha, verš 27.) Mezi početními úkoly, které učitelé zadávají žákům, nesmějí chybět Pythagorovy úlohy. Podle něj se „nesmrtelní bohové“ božského světa projevovali jako čísla. Ta tvoří, či spíše přímo jsou zákony Univerza. Výuka počtů, které jsou teď především, jak se zdá, nástrojem ke zprostředkování informací, se pythagorejským rozpracováním mění v magické, jiskřivé a vibrující dění. Každého se to osobně dotýká, neboť každý spoluurčuje výsledek již kvalitou svého vyzařování. Co přinesou nadcházející léta? Plus, nebo minus? Kdo si je vědom naší momentální, rozhodující, dech beroucí odpovědnosti za budoucí osud celé Země, pro toho se napínavé zkoušky ze sedmého svazku příběhů Harryho Pottera stávají pouze společenskou dětskou hrou na slunečném písečném pobřeží. Dnes jde o všechno, nebo nic. Volbě již nelze uniknout. V dnešní době děti již nemohou počítat nebo slabikovat, tak nás informuje svět výuky. Rovněž učitelé a učitelky jsou tak školeni. Za pachatele těchto nedostatků jsou označovány reformy výuky, které byly provedeny v posledním desetiletí a které kladou důraz na rozvoj kompetencí. Místo aby doba výuky zprostředkovala základní znalosti v jazyce, počtech a historii, využívá se k tomu, aby se děti naučily provést prezentaci a natrénovaly komunikační dovednosti. Dnešní mládež – nedotčena něčím tak banálním, jako je správné čtení, gramatika, letopočty, dělení nebo procentový počet – může svým kamarádům pomocí moderní virtuální techniky posílat informace o všem možném, získané a posbírané na internetu. Přitom otevřenou zůstává otázka, zda jsou získané informace správné. Duchovní školy Nářky nad výukou existovaly a existují ve všech dobách a ve všech kulturách. Na celé zeměkouli existují děti a dospělí, kteří jsou vyučováni. Co se učí a jaký kulturní rámec určuje jejich povinnosti, to se velmi liší podle období i oblasti. Lidé se mění a s nimi i způsoby výuky, stejně tak jako nářky nad ní. Dá se říci, že to není nic nového. Při tom všem ale existuje jedna výuka, která se nikdy nezměnila. Vymyká se stávajícím, veřejně regulovaným učebním metodám. Je to výuka o mystériích života. Učební látku představují stále tatáž témata, jako například: člověk jako mikrokosmos; jeho vztah k makrokosmu; jeho původ; jeho nesmrtelná duše. Tato výuka se uskutečňuje v duchovních školách, které existovaly a existují na Zemi ve všech stoletích a které jsou vedeny Bratrstvem, „knězi a kněžkami“. Nekoná-li se výuka veřejně, pak tajně a za zavřenými dveřmi, pro málo žáků nebo také pro mnoho. Při tom je oslovována představivost člověka. Jednou takovou školou byla také Pythagorova škola. Pythagoras vyučuje ve své škole. Vpředu je Theano, jeho vynikající žákyně, se kterou se později oženil. Pythagoras a pythagorejská škola Pythagoras se narodil přibližně 550 let př. Kr. na řeckém ostrově Samos. V biografiích se praví, že již velmi mladý cestoval do Egypta, aby studoval u kněží v Memphisu a v Thébách. Poté se učil u Chaldejců astronomii a u Féničanů geometrii a rovněž mystické rituály jejich mágů. Říká se také, že byl zasvěcen v různých školách mystérií. Po svých studijních letech se Pythagoras krátce vrátil zpět na Samos, ale pak kvůli politickým problémům svůj rodný ostrov opustil a vydal se do Krotonu v jižní Itálii. Tam založil svou školu, jež údajně existovala 400 let. Škola měla dvě oddělení, jedno uzavřené, školu mystérií, a jednu veřejnou větev. Podle toho existovaly rovněž dvě skupiny žáků: „posluchači“ a „následovníci“. „Posluchači“ navštěvovali veřejnou školu a dostávali lekce z teorie hudby a matematiky. „Následovníci“ byli přijati do školy mystérií a žili v uzavřeném společenství. Jejich výuka začínala několika lety mlčení. Studium zahrnovalo mimo jiné učení o inkarnaci, mystiku čísel, gnosi, matematiku a hudbu. Učilo se, že člověk je božského původu a ke svému původu se musí opět vrátit. Cíle výuky ve škole mystérií bylo dosaženo tehdy, když vyvíjející se žák byl schopen ukončit cyklus znovuzrození. „Následovníci“ žili vegetariánsky a podle přísných pravidel Zlatých slov Pythagora (viz rámeček). Poprvé v dějinách k nim patřily také ženy, mezi nimi Pythagorova manželka a jeho tři dcery. Čísla jsou ve své podstatě živými formacemi energie, které matematickými zápisy, figurami, utvářejí a určují životní podmínky v makrokosmu i v mikrokosmu. Pythagoras: čísla jsou základ Učení o číslech zaujímalo nejdůležitější místo. Čísla byla základ pythagorejského učebního systému. „Nesmrtelní bohové“, o nichž se vypráví v příbězích a mýtech, jsou podle Pythagora ve skutečnosti čísla. Zpřítomňují zákony Univerza a jeho stvoření. Podobné poznatky nalezneme v kabale. Čísla jsou ve své podstatě živými formacemi energie, jejichž rozličné uspořádání a pořadí je vyjádřeno matematickými zápisy, figurami. Utvářejí a určují životní podmínky v makrokosmu i v mikrokosmu. Foto © Calaina Goodyear Podle Pythagora je číslo 10 základem veškerého stvoření. Číslo 10 je složeno z_částí, které Pythagoras nazývá Tetraktys, tedy „čtveřicí“ 1 + 2 + 3 + 4 = 10. Tetraktys byl svatý symbol a obsahoval tajemství neustálého tvoření a obnovy. Zlatá slova od Pythagora, nejdůležitější spis z pythagorejské školy, se stále ještě vydávají. Jejich základní myšlenky jsou následující: 1. Usiluj o to, aby více sílila tvá duše než tělo. 2. Buď přesvědčen, že věci, jež vyžadují velkou námahu, více přispívají k ctnosti, než potěšení. 3. Každé utrpení duše je nepřátelské vůči její spáse. 4. Je namáhavé současně putovat rozdílnými životními stezkami. 5. Je nezbytné zvolit ctnostný život. Zvykem to jde snadněji. Bohatství není pevnou kotvou, sláva ještě méně. Ani tělo, panství a čest nenabízejí žádný pevný úchyt. Všechny tyto věci pomíjejí, nemají žádnou trvalou sílu. Co jsou pak tedy silné kotvy? Obezřetnost, ryzost (šlechetnost) a síla. Nemůže jimi otřást žádná bouře. Je to zákon Boží, že ctnost je to jediné, co má sílu, a vše ostatní nemá žádnou cenu. Čtyři úrovně tohoto svatého symbolu vysvětloval Pythagoras následovně: 1. Monáda je symbolem jednoty, stavu bytí před stvořením. 2. Diáda symbolizuje první pohyb v procesu stvoření: štěpení monády na dva póly, na Východě označované jako jin a jang. 3. Triáda symbolizuje sjednocení obou pólů pomocí zprostředkující síly. 4. Tetráda je symbolem pro vzniklé stvoření, Univerzum. V látce ji znázorňují čtyři elementy, oheň, vzduch, voda a země. Poznatky v této oblasti byly v Pythagorově škole předávány jen „následovníkům“, a to pod podmínkou přísného držení v tajnosti. Číslo jedna jako původ v sobě zahrnuje všechna ostatní čísla, aniž by v sobě jakékoliv jiné (číslo) zahrnovalo jeho. Ono vytváří každé číslo, aniž by ho jakékoliv číslo vytvořilo. (Corpus Hermeticum, sedmá kniha, verš 27.) Všechna čísla se vyvíjejí z jednoty, z původu a kořene všech věcí. […] Číslo jedna představuje jednotu s Bohem, s Otcem, s absolutnem, s Logosem, s prapůvodem. […] Když se člověk vrátil zpět k jednotě, k tomu jedinému a nedělitelnému, bude postaven před číslo dvě. Dvojka přivádí toho, kdo se sjednotil s jednotou, do nového poměru k prapůvodní substanci. Proto se číslo dvě v hermetické gnosi nazývá „Matka“. Číslo tři učí láskyplnému spojení mezi jedničkou, absolutnem a prasubstancí, mezi Otcem a Matkou, tedy sjednocení obou. Číslo čtyři přináší plnost koncepce ke zjevení. Když se spojí podstata, která je spojena s Otcem, také s kosmickou prasubstancí, pak něco vznikne. Tak je zjevena plnost koncepce. Následkem je pak číslo pět, nové vědomí. […] Šestka je číslem splnění naděje. S novou světelnou silou vědomí se celý stav bytí kandidáta mění, přivede se do souladu s Logosem. Proto je číslo sedm číslem posvěcení a na to následuje číslo osm, dokonalé nanebevstoupení, projití k osvobozujícímu životu. […] V čísle devět se pak slaví vítězství pravé bytosti Božího člověka. Tímto způsobem je všech devět čísel vzájemně spojeno do devítinásobného vývojového procesu. Tak vám ukazujeme nezbytnost návratu zpět do původní jednoty, k prapůvodu a ke kořenům všech čísel. Chce-li člověk vstoupit do celé procedury osvobozujícího života, pak musí začít od začátku, tedy vrátit se zpět k jednotě, avšak nikoliv abstraktně, ale konkrétně. Možná vám tyto věci, o kterých mluvíme, připadají zajímavé. Poznáte jejich logiku a zjistíte, že jsou uskutečnitelné. Ale k čemu je vám tento náhled, když zůstane jen při něm? V prvé řadě jde o to, činit to! Nejde o abstraktní řeči, ale o konkrétní čin. (Jan van Rijckenborgh: Egyptská Pragnose. Díl 2, kapitola XXVI. Rozekruis Pers, Haarlem, 1997). Pythagorovo učení by se mělo vzít na zřetel při výuce počtů; bylo by to pro děti dobré. Avšak ani dnešní hudba by neexistovala bez Pythagorovy „harmonie sfér“. Pythagoras kromě jiného zavedl nauku o tónových intervalech kvartě, kvintě a oktávě. Jeho poznatky byly v hudbě využívány až po Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750). Konec Pythagorovy školy, nikoli však myšlenek, které se tam vyučovaly Oficiální instituce, jak je tomu ve všech dobách, nebyly idejemi, které se vyučovaly v pythagorejské škole, nijak nadšeny. Učení o vlastní vnitřní božskosti a skutečném formování všeho stvoření věčnými, živými a život darujícími matematickými sestavami, figurami zas jednou bylo na kordy s diktátory, kteří by chtěli udržet lidstvo v nevědomosti. Škola v Krotonu byla proto opakovaně napadána a nakonec, 400 let po svém založení, byla zapálena. Kromě toho byli v průběhu staletí mnozí přívrženci Pythagora zavražděni. Avšak zničeny mohou být jen budovy a zavražděni jen lidé, nikoliv poznatky. A tak Pythagorovy poznatky po staletí ovlivňují různé novoplatónské, hermetické, kabalistické a gnostické tradice. Například Apollonius z Tyany, novoplatónský filosof z prvního století po Kr., řekl perskému králi, že by chtěl být seznámen „s věděním tvých mágů, abych si ověřil, zda jejich poznatky sahají tak daleko, jak se mi doneslo. Já sám zvěstuji učení Pythagora ze Samu“. Nejvýznamnějším dílem tohoto Pythagorova následovníka je Nykthemeron. Pythagoras a výuka zaměřená na kompetence Co se dříve učili jen vybraní lidé, kteří složili přísahu mlčenlivosti, je dnes přístupné každému na internetu. Léta trvající cvičení ve správném životním postoji, například podle životních pravidel z Pythagorových Zlatých slov, předtím než byl člověk zasvěcen do zákonů stvoření, již není obvyklé. Těmto internetovým zveřejněním se říká „demokratické a transparentní“. S tím jsou spojena nebezpečí v důsledku přibývajícího počtu nevědoucích čarodějových učňů, avšak ta jsou smetena ze stolu pozitivně vnímanými výrazy. Snad by se měla, musí-li se již změnit výuka počtů, do koncepce výuky přijmout také Pythagorova nauka. A jako konsekvence z toho plyne: proč ne také Pythagorova životní pravidla? Můžeme je totiž označit jako „kompetence“. Prameny: 1. De gulden Verzen van Pythagoras en andere Pythagoreesche Fragmenten. Vybráno a uspořádáno Florencií M. Firthovou. 2. Jan van Rijckenborgh: Das Nykthemeron des Apollonius von Tyana. Rozekruis Pers, Haarlem, 4. vydání 1992.
Na deseti příkladech si procvičíte násobilku čísla 2. 2 x 4 = 2 x 7 = 2 x 2 = 5 x 2 = 2 x 8 = 7 x 2 = 6 x 2 = 2 x 9 = 1 x 2 = 3 x 2 = Řešení najdete zde Příspěvek Příklady 6 (násobilka čísla 2) pochází z Malá násobilka
projít na článekS velmi starou krabicí s touto společenskou hrou se ke mě dostal i lísteček s pravidly a celkem jsem se divil, jak ty oficiální pravidla vypadají, a jak se liší od toho, jak jsme so doma celý život hráli. Pravidla Hráči si zvolí určitou barvu, každý dost
Dělá Vám problém malá násobilka? Na deseti příkladech si ji procvičíte. Zdarma si příklady na malou násobilku můžete vytisknout. Tyto příklady jsou na násobilku čísla jedna. Počtář by si měl uvědomit, že jednička násobené číslo nemění. 1 x 4 = 1 x 7 =
projít na článekZde budou uvedeny pravidla hraní na kurtech TK Radošovice, pravidla pro členství atd.
projít na článekPro spuštění aplikace klikněte myší na zlatý nápis DVĚ ŽIVOTNÍ POLE a pak pokračujte klikáním na šipku v dolní části okna. Vybrat si můžete Obvyklou životní cestu nebo Cestu transfigurace.
projít na článek