V našem světě plném digitálního obsahu se stává sledování filmů, seriálů či videí kde je cizí jazyk běžnou součástí života. Nastolený trend přitom prosazuje sledování obsahu v originále, popřípadě s titulky. Divák si tak zajistí autentický kulturní zážitek i příjemné procvičení frází a slovíček v cizím jazyce. Pro všechny fanoušky legendárního českého dabingu se tak otázka, zda u zahraniční tvorby volit dabing či titulky, stává o něco peprnější. Co nejčastěji volí a doporučují odborníci? „V naší praxi si všímáme, že na první pohled nedůležitá volba mezi dabingem a titulky může dost ovlivnit to, jak rychle a efektivně se diváci učí nový cizí jazyk nebo si dlouhodobě udržují jeho už nabytou úroveň. Nejčastěji přitom tohle dilema řešíme při sledování filmů a seriálů z anglofonní produkce,“ konstatuje Šárka Svobodová z jazykové agentury Skřivánek. Anglické, české či jiné titulky jsou podle ní právem považovány za účinnou pomůcku při studiu cizího jazyka. I když jsou možná méně oblíbené, staly se osvědčeným nástrojem pro ty, kteří chtějí na svých jazykových dovednostech pracovat i ve volném čase. Dabing stále vede Podle agentury Nielsen Admosphere tři čtvrtiny internetových uživatelů v Česku stále preferují sledování filmů a seriálů s dabingem – tedy v češtině, případně slovenštině. Platí přitom pravidlo, že čím starší divácká skupina je, tím více preferuje obsah v rodném jazyce. I v té nejmladší věkové kategorii od 15 do 24 let ale dává dabingu přednost 42 % dotázaných. Ve středním produktivním věku od 35 do 44 let pak dabing preferuje už 77 % lidí, v kategorii nad 55 let dokonce 90 %. Dabing pro Čechy jednoduše představuje komfort. Umožňuje jim plně sledovat děj, méně se soustředit a přitom zachytit i detaily, od kterých by čtení titulků možná odvádělo pozornost. Tomuto postoji navíc přispívá dlouholetá tradice českého dabingu, na který jsou mnozí z nás už zvyklí. I přes mnohé výhody se proto titulkovaný obsah těší jen malé oblibě. Videa s českými titulky totiž podle průzkumu sleduje 16 % dotázaných a s anglickými pouze 5 %. Proč to změnit Se vším respektem k českému dabingovému umění, které ve světě nemá obdoby, je třeba zmínit i to, proč se občas vyplatí sáhnout po méně vyhledávané variantě – sledování obsahu v originále. Nespornou výhodou je například to, že díky titulkům můžeme konzumovat autentické zdroje a porozumět jim. Je to v podstatě příprava na reálný svět v cizím jazyce. A začít s ní můžeme v klidu, doma v obýváku. „Titulky mají pro naše jazykové znalosti velký rozvojový potenciál. Nejenže nám rozšiřují slovní zásobu, ale také ji za nás vizualizují, když nám v hlavě pomáhají spojovat vyslovená slova s jejich písemnou formou. Samozřejmě ale mají vliv i na lepší porozumění mluveného projevu, výslovnost či vnímání rytmu daného jazyka,” vysvětluje Šárka Svobodová. Kromě rozvoje jazykových dovedností a autentičnosti zážitku s sebou ale konzumace nedabovaného obsahu přináší i další výhody. Rozšiřuje třeba naše kulturní horizonty, díky kterým jsme schopni lépe chápat specifika a kontext daného regionu, ale také sledovaného příběhu. Nemluvě o tom, že oproštění se od dabingu nám otevírá zcela nové spektrum obsahu, který lze na internetu sledovat. Čeští diváci mohou najít inspiraci v praxi nordických zemí. Tam zahraniční filmy a seriály vůbec nedabují a i tamější televizní stanice je tedy vysílají s titulky. Klasický dabing se používá jen v pořadech pro děti. Anglický jazyk se tak stal běžným prostředkem komunikace i popkultury. I díky tomu se země jako Švédsko, Dánsko, Norsko a Finsko trvale umisťují na prvních příčkách žebříčku EF English Proficiency Index. Ten řadí země podle znalostí angličtiny v dospělé populaci. Zběhlost v angličtině je v severských oblastech uznávaným faktem, ale málokdy se ptáme, proč jsou v ní zrovna oni tak dobří. Mezi hlavní důvody přitom patří právě konzumace médií v angličtině a vysílání televizního obsahu v originále. Ale samozřejmě také celý vzdělávací systém, příbuznost germánských jazyků nebo mezinárodní byznysové prostředí. Máme se co učit Vrátíme-li se do tuzemska, data o sledování internetového obsahu a preferování nadabovaných videí naznačují, že se tento fakt odráží i na našich jazykových znalostech. Podle průzkumu Education First se totiž v České republice anglicky domluví 45 % obyvatel. Ovšem desetina umí anglicky pouze minimálně, 14 % na základní úrovni a středně pokročilou znalostí angličtiny a běžnou komunikační úrovní se může chlubit přibližně 15 % české populace, velmi pokročilou angličtinou má pak 7 %. V tomto ohledu se Česko ve srovnání se zahraničím bohužel pohybuje na posledních příčkách pelotonu. „Pořád se tedy máme kam posouvat a neměli bychom přitom opomenout, že začít s novým jazykem nebo se vrátit k zapomenutým slovíčkům z angličtiny můžeme kdykoliv, v jakémkoliv věku. Pomocí jazykových kurzů, online aplikací, konverzací s přáteli, čtení dvojjazyčných knih nebo právě sledování filmů. Možnosti jsou dnes téměř neomezené,” uzavírá manažerka ze Skřivánka. Samozřejmě, že učit se cizí jazyk lze i jinak. Podívali jsme se na zoubek i online kurzům angličtiny kde nás překvapilo zábavné Duolingo. Jako nejlepší a přehlednou online angličtinu jsme vyhodnotili tu z Online jazyků. Článek Cizí jazyk přirozeně a ve volném čase jak na něj se nejdříve objevil na StudentPoint.cz.
The post Cizí dítě first appeared on Nejlepší české vtipy.
The post Cizí neštěstí first appeared on Nejlepší české vtipy.
Černý jazyk, také známý jako melanoglossie, je stav, ve kterém dochází k ztmavnutí nebo zčernání jazyka. Pokud se objevuje hrubý či chlupatý vzhled jazyka, jedná se o stav známý jako černý chlupatý jazyk. I když toto onemocnění vypadá nevzhledně, není obv
projít na článekThe post Schovej ten jazyk! first appeared on Nejlepší české vtipy.
Jazyk slouží jako zdravotní karta člověka. Lidský jazyk jako vizitku zkoumaly téměř všechny staré léčebné vědy. Bolest jazyka je pro každého velmi nepříjemná. Samotnou bolest jazyka mohou vyvolávat různé faktory.
projít na článek