Biomasa jsou materiály rostlinného a živočišného původu vhodné pro průmyslové a energetické využití. Z hlediska produkce energie je velmi důležitá zejména rostlinná biomasa fytomasa, t. j. vše, co roste na poli či v lese chemicky konzervovaná sluneční energie. Jak vzniká biomasa? Biomasa pro energetické účely vzniká hlavně jako odpad při průmyslové, stavební, lesnické, zemědělské a živočišné výrobě a také jako bytový komunální odpad. Dřevní odpad a palivové dřevo se mohou využívat přímo v kotlích na ohřev teplonosné látky topného systému a ohřev TUV nebo pro výrobu páry. Jaké má biomasa výhody? Dřevní odpad lze lisovat a brikety. V zemědělské a živočišné výrobě vzniká velké množství odpadu jako např. sláma. Biomasu lze využít nejen na výrobu tepla, ale i po zplyňování a spálení plynu v kogeneračních jednotkách na výrobu elektrické energie. Kapalné a plynné formy biomasy (ethanol, methanol, dřevoplyn, bioplyn) lze použít také k pohonu motorových vozidel. Její využití snižuje závislost zemí od primárních zdrojů dovážených ze zahraničí, snižuje zatížení životního prostředí, přispívá ke snižování produkce CO2 snižuje emise ze spalování fosilních paliv, umožňuje lépe zhodnocovat domácí suroviny a pod. Velkou výhodou biomasy je, že se každoročně obnovuje a při cílevědomém pěstování může představovat téměř nevyčerpatelný zdroj surovin a energie. Také je možné využít kotlíkové dotace 2023 na tyto typu kotlů. Nejuniverzálnější obnovitelný zdroj energie Efektivní alternativa oproti fosilním palivům Minimální, resp. zanedbatelná produkce emisí SOx Neutrální produkce emisí skleníkových plynů CO2 Cenově výhodné palivo (druhotný odpad z dřevozpracujícího průmyslu, těžby dřeva, žně, sklizně) Využívání na lokální úrovni poskytuje možnosti vytvoření nových pracovních příležitostí (sociální dopad na region) Biomasa jako druh energie Všechny fosilní paliva, které dnes spotřebováváme (uhlí, ropa, zemní plyn), jsou v podstatě pradávnou biomasou, která se působením tlaku, teploty a chemických reakcí změnila na tyto koncentrované zdroje energie. Proces však trvá miliony let, proto tato paliva pokládáme za neobnovitelné. Fosilní paliva ovlivňují životní prostředí tím, že při jejich spálení do atmosféry dostávají látky, které byly miliony let zakonzervované pod zemským povrchem. Na rozdíl od nich je spalování čerstvé biomasy z hlediska emisí skleníkových plynů neutrální. Při spalování biomasy se kyslík ze vzduchu spojuje s uhlíkem v rostlině a vznikají oxid uhličitý a voda, přičemž oxid uhličitý je vstupní látkou pro novou biomasu. Spalování a zplyňování biomasy Ze suché biomasy se působením vysokých teplot uvolňují hořlavé plynné složky, takzvaný dřevoplyn. V případě, že je přítomen vzduch, dojde k hoření, tj. jde o prosté spalování. Pokud jde o zahřívání bez přístupu vzduchu, odvádí se vzniklý dřevoplyn do spalovacího prostoru, kde se spaluje podobně jako jiné plynná paliva. Část vzniklého tepla je použita k zplyňování další biomasy. Výhodou je snadná regulace výkonu, nižší emise a vyšší účinnost. Biomasa je velmi složité palivo, protože podíl částí zplyňování při spalování je velmi vysoký (u dřeva je to 70 procent, při slámě 80 procent). Vzniklé plyny mají různé spalovací teploty. Proto se také stává, že ve skutečnosti hoří jen část paliva. Podmínkou dokonalého spalování je vysoká teplota, účinné směšování se vzduchem a dostatek prostoru pro to, aby všechny plyny dobře shořely a nestávalo se, že budou hořet až v komíně. Vliv vlhkosti na výhřevnost biomasy Výhřevnost dřeva je srovnatelná s hnědým uhlím. Při rostlinných palivech však kolísá podle druhu a vlhkosti, na kterou jsou paliva citlivé. Čerstvě vytěžené dřevo má relativní vlhkost až 60 procent, dobře na vzduchu proschlé dřevo má relativní vlhkost přibližně 20 procent, pod střechou sníží svůj obsah vody na 20 procent za půl až jeden rok. Dřevěné brikety mohou mít relativní vlhkost od 3 do 10 procent, podle kvality lisování. Pro spalování štěpky je optimální vlhkost 30 až 35 procent. Při nižší vlhkosti má hoření explozivní charakter a mnoho energie uniká s kouřovými plyny. Při vyšší vlhkosti se mnoho energie spotřebuje na její vypaření a spalování je nedokonalé. Ke spalování dřeva lze doporučit vlhkost cca 20 procent. Využití biomasy využívání dřevních pelet na vytápění má několik významů. Prvním je ten, že jejich příchodem se dokázalo zvýšit využívání odpadních pilin, které do té doby často ležely, zahnívaly, rozkládaly se a tudíž zatěžovaly životní prostředí hlavně nebezpečným metanem. pelety jsou dále obnovitelným zdrojem energie, tedy ne fosilním palivem (jako uhlí, ropa či zemní plyn). Využíváním fosilních paliv přece přispíváme k zatěžování životního prostředí uvolňováním CO2. dřevní pelety jsou tedy vysloveně moderní a environmentální palivo toto jsou tedy nejdůležitější věci, proč máme využívat dřevní pelety na vytápění! mnozí lidé upřednostňují spíše jiné věci, hlavně to, že jsou levnější než vytápění tepelnými čerpadly, propan butanem a jsou tedy k dispozici prakticky všude. I tam kde není zemní plyn. nejvíce lidí zajímá však hlavně to, zda je to levnější vytápění jako čímkoliv jiným. denno denně slyšíme o klimatických změnách, posloucháme o hurikánech, záplavách a vedrech, požárech v Evropě, roztápění Sibiře či Grónskem ledovci a hlavně devastaci Amazonského pralesa. Lidé přestali být všímaví k nadměrné těžbě lesů i v Česku, ba už lidi netrápí ani to, že soused topí starými pneumatikami. pojďme ale k názvu článku: ti co používají jakékoliv palivo, nejen na topení ale i na jiné činnosti měly by používat pouze takové, které vyhovuje danému zařízení. nejlepší kotle na tuhá paliva byly vyvinuty a certifikovány pro použití kvalitních pelet (ENplus A1) a jen při jejich využívání je vytápění nimi nejen ekonomicky efektivní, ale i ekologické. pokud lidé používají v kvalitních zařízeních nekvalitní pelety chovají se nejen jako zlí hospodaří, ale hlavně se nechovají ekologicky. Tedy úplně jinak, než je výzva této doby. Výzva této doby bije na poplach a velí, abychom se skutečně začali chovat rozumně a netvářili se, že České republiky se klimatické změny nedotýkají. ve všech menších kotlích, které používají BIOMASU je nezbytné používat pouze kvalitní pelety vyrobené dle normy ENplus A1 a jejich jedním z mála dodavatelů v Česku je právě KADRIA. podobná je situace v používání štěpek. Větší kotle mohou používat i dřevní štěpky, musí být však na to nastavené a i používané palivo musí splňovat určitá kritéria. Mnozí dodavatelé dřevních štěpek dodávají nejrůznější kvalitu a mezi jednotlivými dodávkami je obrovský rozdíl v kvalitě a v obsahu vody. Nejvíce problémů odběratelům vzniká v zimě, kdy štěpky od nejrůznějších zamíchaných odpadů obsahují kusy ledu či zeminy a snižují efektivitu vytápění. Ideálne použíť odpadkové koše. nekvalitní palivo v konečném důsledku není vůbec levnější než se na první pohled zdá, protože ho zase provozovatelé kotelen spálí více. všechny spalovací procesy jsou nastaveny tak, aby bylo palivo co nejhomogennější, tehdy je spalovací proces efektivní a nezatěžuje životní prostředí. úplným vrcholem je pokud v kotlích na štěpky, spalují provozovatelé mokré piliny, na které nejsou vůbec kotle nastaveny a vyvinuté. Nevýhody biomasy Mezi zásadní nevýhodu využívání biomasy, která se však teoreticky dá regulovat, patří nevhodný postup jejího získávání (pěstování energeticky výhodných plodin na úkor jiných plodin, neregulované obhospodařování lesů, odlesňování, ničení přirozených stanovišť.) Mnoho druhů biomasy má vysokou vlhkost, kterou je třeba před využitím biomasy pro energetické účely snížit. To vyžaduje další krok při zpracování biomasy na palivo (sušení), což u fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn) řešit není třeba. Zároveň vyžaduje biomasa relativně velké skladovací prostory. Nachází se však v podstatě všude, takže z ní v budoucnu můžeme efektivně a s minimálním negativním dopadem na životní prostředí těžit tak, že se bude zpracovávat a také využívat lokálně. Jednoduše řečeno, tam, kde vznikla, se také zpracuje na bio palivo a tam se i využije ať už v domácnostech, nebo v teplárnách a elektrárnách. Kotel na tuhá paliva. Biomasa však při současných způsobech jejího získávání nemůže hrát významnou roli v energetickém mixu zemí. Je to dobrý a zelený doplňkový zdroj energie.The post Co je biomasa a jak s ní topit? appeared first on Kadria kotle.
Napadlo vás někdy, proč když máte zdroj tepla nezávislý na elektrické síti, nemůžete topit při výpadku proudu? Máte-li navíc kotel na tuhá paliva nebo krbovou vložku s teplovodním výměníkem, musíte při výpadku elektřiny přestat okamžitě topit, jinak hrozí
projít na článekV současnosti na trhu převládají dvě základní skupiny kotlů na spalování dřevní biomasy: kotle na spalování dřevních pelet či briket a kotle na tuhá paliva. Pelety Granule kruhového průřezu mívají průměr 6 až 8 mm a délku 10 až 30 mm. Jsou vyrobeny výhrad
projít na článek14. 4. 2023 20. 6. 2023 Originálním způsobem zachycuje službu vězeňských kaplanů Do Q galerie se vrátil legendární český fotograf Jindřich Štreit, který představil fotografickou výstavu „Ze tmy ke světlu“, která přibližuje divákům vězeňské prostředí
Pro všechny, kteří ať už z ekologických nebo ekonomických důvodů upřednostňují vytápění dřevem, ale chtěli by si dopřát komfort, jaký nabízí vytápění plynovým kotlem, tedy minimální nároky na obsluhu, je vhodnou alternativou kotel na pelety. Před koupí ko
projít na článek2. prosince 2015 9:23, aktualizováno 15:47 Ti, kdo se nechávají vytápět od sousedů a sami netopí, nebo jen minimálně, zaplatí od ledna více. Topit by měli obyvatelé bytových domů s ústředním topením minimálně na 17 stupňů, řekl v on-line rozhovor
projít na článek