Obce a kraje letos hospodaří s vyššími rozpočty než v minulém roce. Příjmy obcí včetně Prahy dosahovaly na konci 3. čtvrtletí 287 miliard korun a byly tak o 17 miliard vyšší než o rok dříve. Příjmy krajů potom meziročně vzrostly o 27 miliard na 232 miliard korun. Zároveň se zvedly také výdaje, u obcí o 6 miliard a u krajů o 8 miliard korun. V obou případech přitom rostly jejich běžné výdaje, zatímco na investice vydaly obce a kraje méně peněz než loni. Finanční rezerva obcí na bankovních účtech dosahovala koncem čtvrtletí 313 miliard korun a meziročně se zvýšila o 47,5 miliardy. U krajů se zvýšila o 19 miliard na 71,5 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí. „Především obce letos těží z toho, že se zvýšil jejich podíl na tzv. sdílených daních, kam patří daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty. Podíl z těchto daní rostl i u krajů, ale zatímco u nich tvoří veškeré daně přibližně čtvrtinu příjmů, u obcí jde o dvě třetiny všech jejich příjmů,“ vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že význam daňových příjmů je větší hlavně u menších obcí. Právě příjmy z daní přitom v loňském roce obcím i krajům v důsledku propadu ekonomiky klesly. Obcím stát tento výpadek kompenzoval mimořádnou jednorázovou dotací ve výši 1 200 korun na obyvatele. Letos se i díky vyššímu podílu ze sdílených daní dostaly daňové příjmy obcí i krajů nad úroveň roku 2019. Příjmy obcí vzrostly za dva roky o 23 miliard, výdaje na investice stagnují, rostou úspory Příjmy obcí za první tři čtvrtletí se letos meziročně zvýšily o 17 miliard a oproti předcovidovému roku 2019 byly vyšší dokonce o 23 miliard korun. Oproti roku 2019 se zvýšil hlavně objem neinvestičních dotací a částečně také daňové příjmy. Výdaje obcí se potom za poslední dva roky zvýšily o 16 miliard korun (7 %). Na konci září obce hospodařily s přebytkem ve výši 37 miliard korun, což je o 11 miliard více než loni a o 6 miliard více než před dvěma lety. „Obce v posledních letech dlouhodobě hospodaří s výraznými přebytky, které ukládají na nízkoúročené bankovní účty. Na jedné straně je rozumné mít k dispozici finanční rezervy, na druhou stranu je už objem takto uložených prostředků opravdu vysoký. Navíc obce souběžně s tím snižují své investiční aktivity,“ říká Věra Kameníčková s tím, že na konci září měly obce na svých účtech 313 miliard korun, o 69 miliard více než v roce 2019. Jejich investiční výdaje za stejnou dobu vzrostly o pouhých 823 milionů korun a oproti roku 2020 byly dokonce o 1,5 miliardy nižší. Dluh obcí dosahoval na konci září téměř 68 miliard a byl o více než dvě miliardy nižší než v roce 2019. Obce by tak letos mohly splatit svůj dluh 4x a ještě by jim 40 miliard zbylo. „Poměr úspor vůči dluhu je u českých obcí výjimečně vysoký. Podobně konzervativní jsou pouze živnostníci, kteří mají na účtech 3,7násobek svého dluhu. U krajů je to 2,7násobek a například podniky mají u bank uloženo jen nepatrně více peněz než kolik mají půjčeno,“ upozorňuje Věra Kameníčková. Příjmy i výdaje krajů jsou letos o pětinu vyšší než v roce 2019, výdaje vzrostly o čtvrtinu Zatímco příjmy obcí za první tři čtvrtletí roku se oproti předcovidovému roku 2019 zvýšily o necelou desetinu, příjmy krajů se zvýšily o více než pětinu, konkrétně o 43 miliard korun. Důvodem je především kontinuální růst neinvestičních dotací, které se v průběhu dvou let zvýšily o 38 miliard korun. Výdaje krajů se potom zvýšily za dva roky o 46 miliard. Zatímco příjmy krajů rostly především mezi rokem 2020 a 2021, jejich výdaje naopak rostly výrazněji mezi rokem 2019 a 2020. „Podobně jako obce měly i kraje v roce 2020 řadu nečekaných výdajů, které souvisely s nástupem epidemie nového koronaviru. Tyto dodatečné výdaje však v letošním roce částečně pominuly, přesto došlo k dalšímu zvýšení jejich běžných výdajů. Podobně jako obce potom kraje letos snížily objem peněz, které vynakládají na investice. Jejich dluh se meziročně o 5 miliard zvýšil a zvedl se i objem peněz na bankovních účtech,“ říká Věra Kameníčková. Investiční výdaje krajů dosahovaly v prvních třech čtvrtletích letošního roku 22 miliard korun a byly tak o dvě miliardy nižší než loni. Zároveň byly o dvě miliardy vyšší než v roce 2019. Zatímco loni hospodařily s deficitem ve výši 1,5 miliardy korun, letos šlo o přebytek ve výši 7,5 miliardy korun. Objem dluhu krajů se meziročně zvýšil o 5 miliard na 27 miliard korun a jejich volné finanční prostředky vzrostly meziročně o 19 miliard na 71,5 miliardy korun. Článek CRIF: Obce a kraje mají letos o necelou desetinu vyšší příjmy než v roce 2020, investují ale méně se nejdříve objevil na iRating.
Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2022 přebytkem 9,9 miliard korun. Oproti předchozímu roku se přebytek snížil o 7,5 miliardy korun a byl srovnatelný s rokem 2020. Obce hospodařily s příjmy 317,2 miliardy korun a s výdaji ve výši 307,3
projít na článekHospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2021 pojedenácté v řadě v přebytku, konkrétně to bylo 17 miliard korun. Šlo přitom o nejvyšší přebytek obecních rozpočtů od roku 2016. Obce hospodařily s příjmy 287 miliard korun a s výdaji ve výši 269
projít na článekHospodaření obcí do 199 obyvatel skončilo v roce 2022 přebytkem 919 milionů korun. Oproti předchozímu roku se přebytek zvýšil o 82 milionů, tedy o 10 %, přičemž celkový přebytek obcí (bez Prahy) se meziročně snížil o 43 %. Malé obce hospodařily s příjmy 6
projít na článekMinisterstvo financí zveřejnilo údaje o hospodaření krajů a obcí za devět měsíců letošního roku. Zahrnuje dopady první vlny pandemie a opatření vlády na podporu ekonomického rozvoje na rozpočty krajů a obcí. Ukazuje tak, v jaké kondici obce a kraje vstupo
projít na článekPoslední údaje o rozpočtovém hospodaření v roce 2020 ukazují, že obce jako celek udržely výdaje pod úrovní příjmů, vykázaly tudíž přebytek, i když nižší než ve stejném období roku 2019. O to, že se příjmy obcí meziročně zvedly, i když jen o 2 %, se „zaslo
projít na článek