Dáma, jež dala jméno tomuto, v jistém slova smyslu nepříliš tradičnímu toskánskému vinařství, jistě netušila, když v roce 1998 převzala patronát nad dvěma usedlostmi Casato Prime Donne a Fattoria del Colle, jakým směrem se bude osud zprvu ambiciózního podniku ubírat. V očích mnohých se celá záležitost zdá téměř pohádkově krásná, když Donatella darem od své rodiny koncem devadesátých let přišla hned ke dvěma usedlostem v srdci půvabného, vínem a malebností se vyznačujícího Toskánska. Ovšem ne nadarmo se říká, že nic není tak, jak se zdá. K dnešní podobě obou usedlostí bylo třeba nejen notné dávky odvahy, ale i opravdu skálopevné vůle a téměř nekončícího pracovního nasazení. Historie usedlostí sahá stovky let do minulosti a rodinným majetkem je od roku 1592, takže adaptovat obě usedlosti do současných poměrů nebylo zrovna víkendovou prací pro partu kamarádů. Obzvláště to pak platí o Casato Prime Donne, kde středem domu prorůstal mocný strom, o čemž dnes Donatella vypráví již s úsměvem na tváři. Jak ale sama přiznává, do smíchu jí tehdy dvakrát nebylo. Snad i krása a malebnost údolí Orcia, jenž je mimochodem jedinou krajinnou oblastí zapsanou v památkách UNESCO, dodávala Donatelle sílu pro mnohdy trnitý vývoj při budování nové značky. S velikým citem pro historii se tato náročná proměna podařila, a tak se dnes můžete v kamenných, spoře, ale vkusně zdobených místnostech usedlosti cítit téměř jako toskánský velkovévoda Leopold, podle všeho zdatný svůdník, který usedlost s oblibou navštěvoval s tvrzením, že se zde věnuje lovu. Jisté prameny však naznačují, že se oddával radovánkám se svou láskou Isabelou. Vinařství se ale do hledáčků vinných sympatizantů zapsalo zcela z jiných důvodů. Osudným se stalo rozhodnutí, které bylo prakticky jakousi zvláštní souhrou náhod. Donatella, byť jí je vinařství velmi blízké, se doposud nezabývala výrobou vína, ale spíše se věnovala jeho propagaci a de facto díky jejím invencím se zrodil dnes již hojně rozšířený a velmi úspěšný projekt Cantine aperte, tedy jakási obdoba našich otevřených sklepů, nutně potřebovala k odstartování vlastního vinného projektu enology, kteří by dohlédli na práci ve sklepě. Mluvíme o době, kdy víno jakožto nápoj prožívalo doslova obří renesanci, takže kvalifikovaných lidí, zejména mužů, bylo pomálu. Existovalo ale alternativní řešení, které spočívalo v zaměstnání žen na pozici, která doposud byla vnímána jako ryze mužská práce. Zde je nutné upřesnit, že zemědělská práce byla z pochopitelných důvodů doposud spíše doménou mužů a společnost si jaksi nedokázala představit ženu v roli pracovnice na vinici a potažmo ve sklepě. Proto ženy jako enoložky byly vinařskými podniky opomíjeny a jen těžko hledaly uplatnění v oboru, který vystudovaly.
Žijeme pro knihy a je to sladké poslání ve světě upadajícím a zmítaném nepořádkem.Umberto Eco, Jméno růže. 27. mezinárodní knižní veletrh a literární festival SVĚT KNIHY PRAHA 2022 9. 12. června 2022Výstaviště Praha Holešovice 416 vy
projít na článek