Dne 10. 6. 2020 prošla zákonodárným procesem novela č. 285/2020 Sb., kterou se významně mění zákoník práce, konkrétně institut doručování podle § 334 a následujících. Ačkoliv novela zákoníku práce nabyla účinnosti dne 30. 7. 2020 a je tomu již téměř rok, o změnách v doručování není v praxi stále dostatečné povědomí. Přitom dodržení správného zákonného postupu při doručování písemností je nezbytné pro to, aby mohly nastat předpokládané právní následky. Doručování v pracovním právu můžeme rozdělit v zásadě do dvou kategorií, a to podle subjektu, který písemnost doručuje – tedy zaměstnavatel nebo zaměstnanec. Mezi písemnosti, které je třeba podle zákona doručovat patří ty, jež se týkají vzniku, změny nebo zániku pracovního poměru, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, mzdového a platového výměru a záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Nejčastěji však půjde o výpověď z pracovního poměru, jelikož právě z něj vzniká nejvíce soudních sporů ohledně správnosti takového postupu. Není se však čemu divit, vadně doručená výpověď bude ze zákona nicotná, tedy se na ní bude hledět, jako by nikdy nebyla dána. Zaměstnanec pak bude mít nárok na náhradu mzdy nebo platu v době, kdy mu zaměstnavatel z důvodu vadně dané výpovědi nepřiděloval práci. Podle předešlé úpravy měl zaměstnavatel v prvé řadě doručovat zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen či prostřednictvím sítě nebo služeb elektronických komunikací. Pakliže nebyl zaměstnavatel schopen využít všechny zmíněné možnosti, až poté mohl zaslat písemnost poštou. Právě toto kritérium se jevilo jako jeden z největších kamenů úrazu. Nezřídka kdy nastala situace, při které se zaměstnavatel neobtěžoval doručit písemnost zaměstnanci na pracovišti, nepokusil se mu písemnost předat v jeho bytě a nevyužil ani doručování elektronicky. Pokud by zaměstnavatel bez dalšího poslal písemnost poštou, znamenalo by to, že nedodržel zákonný postup. Pokud by zaměstnanec písemnost prokazatelně nevyzvedl, nemohly by nastat právní účinky plynoucí z písemnosti. Novela zákoníku práce v prvé řadě změnila pořadí způsobů, jakými zaměstnavatel doručuje. Písemnost má zaměstnavatel na prvním místě doručovat zaměstnanci na pracovišti. Pokud toto není možné, může pak využít jakýkoliv další zákonem předpokládaný způsob – zaměstnanci kdekoliv, kde bude zastižen, poštou, elektronicky nebo datovou schránkou. Jedná se přitom o značné zjednodušení procedury pro zaměstnavatele, který se nově nemusí pokoušet doručit písemnost čtyřmi odlišnými způsoby, než bude moci přistoupit k doručování poštou. Stále však platí, že se zaměstnavatel o doručení na pracovišti musí alespoň pokusit, než využije poštovního způsobu doručování. Druhou významnou změnou je nové ustanovení o doručování datovými schránkami. Zaměstnavatel si může se zaměstnancem vyjednat (je vyžadován písemný souhlas), aby mu veškeré písemnosti zasílal pomocí datové schránky. Jedná se zde o poměrně rychlý a nenákladný způsob doručování; navíc zákon nově umožňuje, aby byla zaměstnanci písemnost doručena tzv. fikcí doručení, jako tomu je například v rámci právní úpravy občanského soudního řádu. Jestli se zaměstnanec do 10 dnů od doručení písemnosti do datové schránky nepřihlásí, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Třetí a čtvrtá změna se týká doručování písemností poštou. Novela změnila úložní dobu písemnosti v případě nezastižení zaměstnance z 10 pracovních dnů na 15 kalendářních dnů. Ve svém důsledku novela kopíruje obsah obchodních podmínek České pošty, aby došlo ke sjednocení úpravy s postupy nejvyužívanějšího českého přepravce. Dále novela stanoví zaměstnanci povinnost sdělovat adresu, na kterou mu má být doručeno. Nemůže tedy jít zaměstnavateli k tíži, pokud zašle poštou písemnost na starou adresu, kterou mu zaměstnanec sdělil dříve, jestliže nesdělil adresu aktuální. Co se týče doručování zaměstnancem zaměstnavateli, zákon v zásadě nepřinesl tak rozsáhlé změny, jako bylo uvedeno výše. Za zmínku však stojí možnost doručovat písemnosti zaměstnavateli rovněž do datové schránky, či fikce doručení v případě, kdy zaměstnavatel doručení písemnosti znemožní nebo neposkytne dostatečnou součinnost. The post Doručování v pracovním právu po novele zákoníku práce appeared first on bkch-advokati.cz.
Dne 2. 1. 2020 byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k projednání vládní návrh obsáhlé novely zákoníku práce. Novela přináší například nový institut tzv. sdíleného pracovního místa, jakožto nové formy flexibilního režimu práce a změnu úpravy dov
projít na článekDne 1. října 2023 vstoupila v účinnost většina změn transpoziční novely zákoníku práce a některých dalších zákonů jako zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. Účinnost dalších změn nás čeká 1. ledna 2024, patří mezi ně např. změna v po
projít na článekV současné době, tj. začátkem února 2017, je Poslaneckou sněmovnou projednávána tzv. koncepční novela zákoníku práce s navrženou účinností od 1. července 2017, a to s výjimkou změn ustanovení o dovolené, která by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2018. K
projít na článekZhruba 6000 lékařů chce od prosince vypovědět přesčasy, pokud se nezmění zákoník práce a nenavýší se jejich základní mzdy a platy.
projít na článekSenátoři se na své 24. schůzi věnovali podmínkám získání způsobilosti k výkonu lékařské praxe, ochraně nejkvalitnější zemědělské půdy nebo novele trestního zákoníku, jehož součástí je redefinice znásilnění. I pro tyto body zvedli ruku zákonodárci za TOP 0