Tento výraz pro většinu z nás důvěrně známý. Každý asi ví, že „flobertky“ jsou lehké střelné zbraně (pušky a pistole), určené především pro rekreační střelbu, hubení drobných škůdců atd. Ne každý však zná historii a základní typy těchto zajímavých zbraní. Pojďme se s nimi v prvé řadě, alespoň krátce seznámit! Louis-Nicolas Flobert na propagační fotografii Otec flobertek Francouzký puškař, vynálezce a průmyslník Louis-Nicolas Flobert spatřil světlo světa 9. února 1818, Villers-Cotrerêts , zemřel 7. ledna 1894, Gagny, ve věku 74 let. Proslavil se hlavně tím, že v r. 1845 uvedl do výroby první kovové nábojnice s okrajovým zápalem. Byla to převratná inovace v oblasti střeliva; dřívější„náboj“ představoval jen předem odměřenou dávku prachu spolu se střelou (kulkou), v malém látkovém sáčku (nebo válcovité papírové rolce), který též sloužil jako ucpávka prachu a střely. O vylepšení tohoto systému se snažili francouzští konstruktéři již od počátku 30. let 19. stol.; třaskavá složka jejich nábojů byla umístěna po celé ploše dna, žádný z těchto patentů se ve střelecké praxi neujal. Kombinaci střely a prachu v jediném náboji představoval i Flobertův vynález: jeho krátká mosazná nábojnice však měla vytvarované dno, na jehož okraji byla zabudována zápalka; navíc byl celý projektil vodotěsný. Náboje a zbraně tohoto typu dostaly název po svém vynálezci – flobertky. Stylová tabule ve „vojenském ležení“ z dob 1. světové války v Mladějově na Moravě (autor: Edgar Pachta) Převratná novinka Dříve se musel do ústí hlavně naládovat prach a kulka, a do zátravky nasypat špetka prachu nebo nasadit kapsle, která zažehla náplň v komoře. Nové mosazné nábojnice však otevřely cestu pro moderní opakovací zbraně, tím, že spojovaly střelu, prach i roznětku v jeden celek, který mohl být uveden do akce prostřednictvím mechanismu uvnitř palné zbraně. Úderník zasáhne roznětku náboje, která následně zažehne střelný prach uvnitř. Hlavní technickou předností mosazné nábojnice bylo účinné a spolehlivé utěsnění tlakových plynů v komoře, protože tlak plynů vyvolá expanzi náboje a tlačí jej pevně ke stěnám hlavně. Zabraňovalo to úniku horkého plynu, který mohl poranit střelce. Navíc byl výrazně zjednodušen proces nabíjení, což umožnilo až desetinásobně rychlejší střelbu oproti zbraním nabíjeným zepředu. Pistole Flobert v „kapesním“ provedení s dlouhými hlavněmi (zdroj: Aspire Auction) Klasický typ střeliva Klasické, u nás jistě nejrozšířenější jsou náboje Flobert ráže 6 mm, sestávající z perkusní roznětky a kónické střely v přední části. Tyto náboje neobsahují žádný střelný prach, funkci hnací látky v nábojnici plní pouze plyn, který vzniká při výbuchu zápalky. První Flobertův náboj, zavedený v Evropě r. 1845, byl .22 BB Cap (Bulleted Breech Cap). V r. 1888 následoval poněkud výkonnější .22 CB Cap (Conical Breech Cap). Oba typy náboje nesou označení 6mm Flobert, tvar jejich nábojnice je shodný. Střely mají poměrně nízkou úsťovou rychlost cca od 210 m/s do 245 m/s, díky čemuž jsou flobertky v ČR povoleny zákonem (samozřejmě pro osoby starší 18 let); a musí být ohlášeny na PČR. Kovové náboje se zabudovanou perkusní zápalkou (primers) se posléze staly standardem pro palné zbraně. Zápalná nálož je v základně nábojnice, buď na okraji, nebo v malé perkusní zápalce, zapuštěné ve středu základny (náboj se středovým zápalem). Náboje se středovým zápalem, fungující pod vyšším tlakem, jsou obvykle výkonnější, než ty s okrajovým zápalem. Náboje se středovým zápalem jsou také bezpečnější, než ty s okrajovým zápalem, které mají tendenci odpálit se, pokud silněji narazí na tvrdé podloží. U většiny nábojů se středovým zápalem je to prakticky nemožné. Flobert vyráběl rovněž „salonní zbraně“ s využitím téhož střeliva, protože tyto pušky a pistole byly navrženy pro terčovou střelbu v místnostech, uzpůsobených jako „domácí střelnice“. V polovině 19. stol. přišly do módy zejména salonní pistole 6mm Flobert – jednoranné pistole s poměrně dlouhou, těžkou hlavní. Kresba a charakteristika salonní pistole Flobert, počátek 20. stol. Flobertky větší ráže V Evropě používají 9mm brokovnice Flobert obvykle farmáři a zahrádkáři k hubení škůdců, a (podobně, jako v případě vzduchovek) při tom čelí jen malým nebo žádným omezením, i v zemích s přísnějšími zbrojními zákony. Tyto „zahradní pušky“ jsou zbraně malého dostřelu, jejichž účinnost nepřesahuje cca 15–20 m, a jejich brokové náboje jsou relativně bezhlučné ve srovnání se svými standardními protějšky. Účinnost těchto pušek se projevuje zejména mezi stodolami a kůlnami, a navíc svou přízemní „hadí“ střelbou nemohou zranit odrazem hospodářská zvířata, ani nezpůsobí díry ve stěnách či střechách. Slouží také k hubení škůdců na letištích, ve skladech a zásobárnách. Kromě brokového střeliva existují také malorážné kulové náboje 9 mm Flobert, obvykle s malou střelou. Jejich průraznost a dostřel je velmi omezený, díky čemuž jsou vhodné opět k hubení škůdců. V tomto případě je absurdní, že v diskuzích na loveckých či střeleckých fórech (např. ve Francii) se neustále omílá legenda, jak jsou flobertky ráže 9 mm nebezpečné, a že by se měly pro „zahradní“ lov zakázat … Puška Flobert belgické provenience, konec 19. stol. Adaptace palných zbraní Flobert Dodnes se bohužel stává, i když poměrně zřídka, že držitelé flobertek své zbraně předělávají, aby byly vhodné pro střelbu municí s vyšší energií. V některých případech i zbraně, v minulosti upravené z výkonnější ráže pro střelbu municí Flobert, byly znovu uvedeny do původního stavu, takže ze salonních zbraní se staly zbraně smrtonosné. Pomineme-li skutečnost, že jakýkoli neodborný zásah může poničit zbraň historické hodnoty, je tento způsob konverze v mnoha zemích – včetně té naší – nezákonný, jinde je předmětem pečlivého posuzování legislativními orgány. Autor: Edgar Pachta Není-li uvedeno jinak, pocházejí ilustrace z archívu autora. Článek Flobertky se nejdříve objevil na Armykup.cz.
V předchozím článku jsme nastínili historii zbraní a střeliva typu Flobert. Dnes podnikneme malý výlet přes Velkou louži, abychom se krátce seznámili s puškou, určenou zřejmě pro kadety ozbrojených sil USA. Naším průvodcem bude americký sběratel, kterému
projít na článek