Pozn. překladatele: V originálním textu je řeč o „Père Noël“ (doslova „Tatíček Vánoce“), postavě, která nosí dárky ve Francii a která je dnes v podstatě identická se Santa Clausem, včetně sobů a toho, že žije na severním pólu a nosí červené oblečení. V názvu článku je slovní hříčka – francouzsky se Vánoce řeknou “Noël” a příjmení autora článku je také “Noël”. K tomuto vtípku odkazuje i první věta textu. V českém textu jsme se rozhodli použít jméno Santa Clause, protože je holt v českým kulturním prostředí zavedenější. Nicméně v nadpisu (který je v originále “Le Père Noël et l’Aïkido”) jsme ponechali Tatíčka Noěla – tu shodu jmen jsme si nemohli nechat ujít! Užijte si Franckovo vyprávění: Případný čtenář tohoto textu by se neměl nechat zmást a očekávat, že pod tímto názvem objeví nějakou fiktivní autobiografii autora a blahosklonné převyprávění jeho vztahu k této krásné disciplíně (autor koneckonců nijak nemůže za své příjmení). Stejný (nebo jiný) čtenář by taktéž neměl doufat, že zde nalezne výčet dárků a radostí, které by nám jeden i druhý protagonista textu měli přinášet. Ne. O to tu nepůjde. Jde o to uvědomit si neoddiskutovatelný fakt: POUZE FALEŠNÍ SANTA CLAUSOVÉ JSOU OPRAVDOVÍ A nenechme se nad neoblomností této pravdy ochromit hrůzou. Pokusme se z ní naopak vyvodit ponaučení, abychom lépe porozuměli tomu, co děláme. Vždyť právě falešné bílé plnovousy falešných Santa Clausů jsou pro děti skutečností. A naprosto skutečná kolena falešných Santa Clausů jsou tím, na co si sedají, aby se nechaly vyfotografovat. Skutečná slova (nejspíš stejnou měrou láskyplná jako tajemná) těchto falešných Santa Clausů představují reálné sdílení, k němuž dochází mezi osobou, o níž se ví, že je lhářem, a tím, kdo předstírá, že mu věří. To všechno se navíc děje před dojatými zraky rodičů, kteří jsou spolupachateli tohoto podvodu (podle některých jsou to dokonce recidivisté). Zdroj radosti (skutečné) a motiv pro tuto zimní vycházku (skutečnou) spočívají tedy v „předstírání“, v „dělání jako“. Tuto skutečnost vytváříme předstíráním, že jsme něčím, čím nejsme. Přitom se tato skutečnost ukazuje být žádoucí a prospěšná; plynou z ní pozitivní účinky, pokud je provozována s vědomím toho, co ji vytváří. Paralela se cvičením aikida je zjevná: na jedné straně máme hru, „předstírání“ spojené jak s určitými rolemi a z nich plynoucí reprezentací, tak také s odkazem k nedosažitelnému ideálu. Na druhé straně pak realitu dódžó, partnerů, senseie a konkrétnost „tady a teď“. Co říká toto podobenství o Santa Clausovi nám, aikidistům? Říká nám, že ideálnímu aikidu, o které všichni usilujeme, k němuž se pokoušíme přiblížit, ba dokonce v němž se pokoušíme dosáhnout mistrovství, tomuto ideálnímu aikidu nenáleží žádná skutečnost. Což v žádném případě neznamená, že neexistuje. Existuje v naší imaginaci, v charakteristikách, které mu přisuzujeme, v touze, kterou v nás vzbuzuje, případně v intelektuální představě, kterou si o něm utváříme… a kamizu před sebou máme právě proto, aby zhmotnila úběžnici našeho hledání. Právě toto hledání je totiž tím, co nás uvádí do pohybu, co nás táhne vpřed (v nejlepším případě). Tato fikce ideálního aikida je nutná, aby dala smysl a soudržnost skládačce, kterou představují jednotlivé aspekty života v dódžó… jedná se ale opravdu o fikci. Toto podobenství nám také říká, že když vše dobře uvážíme, skutečnost našeho prožitku závisí ve své podstatě na tom, jakým způsobem „předstíráme“. Tj. závisí na pečlivosti, s jakou si počínáme, a nikoli na tom, co se pokoušíme simulovat. To, co simulujeme – tato fikce – totiž jako taková neexistuje. Vždyť jakkoli je představa Santa Clause pozitivní a i když odhlédneme od červeného obleku a bílého vousu, jak by vypadal skutečný prožitek dítěte sedícího na klíně skutečného falešného Santa Clause, který by čpěl vínem a do ucha mu vyřvával oplzlosti? Stejně jako POUZE FALEŠNÍ SANTA CLAUSOVÉ JSOU OPRAVDOVÍ, tak i v rámci dódžó jsou opravdové pouze simulace (technické výměny znázorňující útržky konfliktu) a zvykový rámec cvičení, na jehož zásadní význam pro utváření skutečnosti nesmíme zapomínat. Aniž bychom pak v naší úvaze zacházeli o mnoho dále, všimneme si, že ať už jsou předpokládané benefity ideálního aikida jakékoli, realita na tatami (kterou cvičenci zažívají) je pouze jejich přibližným a nutně neobratným převedením. Tato přibližnost je přitom tím, co představuje realitu aikida. V konečném důsledku totiž aikido existuje pouze ve svých reprezentacích tak, jak je vytváříme. V tomto ohledu je výraz „dělat aikido“ skutečně trefný, takhle jej musíme chápat a prožívat v plnosti jeho smyslu. Ať už to chceme, nebo ne, aikido potřebuje aikidisty, aby mohlo existovat, a jeho realita je pouze to, co z něj my sami činíme. Vyvstává ale řada otázek: jak dostát této velké odpovědnosti? Jak nemít pocit, že nás zdrcuje? Máme opravdu právo ujmout se tohoto úkolu? A především, ať už děláme cokoli, stačí říct, že „děláme aikido“, aby tomu tak bylo? Obraťme se opět pro radu k našim skutečným falešným Santa Clausům. Všimněme si, jak se snaží vyzdobit se (fiktivními) atributy (fiktivního) Santa Clause: červený oděv a bílé vousy, samozřejmě, ale také laskavost, vyrovnanost, pozornost, úsměv (v ojedinělých případech sáně a sobi…). Jde u nich o to, aby do skutečnosti, které jsou ztělesněním, nechali vstoupit vše, co daná fikce nabízí pozitivního. A stejně jako by realita falešných Santa Clausů neexistovala nebýt mýtu Santa Clause, realita v dódžó by neexistovala nebýt fikce ideálního aikida. Je pravda, že tato fikce ideálního aikida je definovaná jen v hrubých obrysech a že zavdává podnět k mnoha výkladům. Přesto se nad rámec naplňování technik na některých aspektech všichni shodnou: její ambice, vůle překonat čistě pragmatický cíl, schopnost prozářit celého člověka… Je také pravda, že zatímco u našich skutečných falešných Santa Clausů si umíme představit, že je výuční doba pravděpodobně spíše krátká, pouť aikidisty je dlouhodobým podnikem, který vyžaduje vedení a doprovod. Hierarchie senseiů, sempaiů, starých mistrů… je zde, aby doprovázela, vedla a usnadňovala předávání hodnot a cílů této fikce. Tíže této odpovědnosti je zjevná, a proto je důležité rozdělit si kompetence s ohledem na charakter prožitku a zkušenosti každého z doprovázejících. Nicméně ať je tato hierarchická řada sebevíc kompetentní a laskavá, nemůže sama o sobě beze zbytku zaručit kvalitu spojení mezi ideálem fikce a realitou v dódžó. A je tudíž přirozeně na osobní odpovědnosti cvičence, zdokonalujícího se ve výzvě „tady a teď“, aby se po svém způsobu chopil této logiky a aby vytvořil prostor, ve kterém se projeví. Tato snaha být zhmotněním příslibů daného ideálu se totiž týká každého. To znamená, že každý, ve své oblasti a podle svých schopností, v každém okamžiku svého cvičení, v každé výměně s partnerem, v každé minutě strávené v dódžó, prvním tréninkem počínaje a i po desetiletích strávených na Cestě, každý musí usilovat o šíření hodnot ideálního aikida, o to dát tomuto projektu život, respektovat jeho smysl a mít úctu k cestě za ním. Bude to přibližné, neobratné, chybné, často neuspokojivé… ale na tom nezáleží, perspektiva je vzdálená a je naprosto normální občas zaváhat nad tím, jakou cestou se dát. Cítit se zároveň jako tvůrce i příjemce pozitivních účinků cvičení, zároveň jako hybatel i pohybovaný, jako pramen i nádoba. Uvědomit si nutnost neodkládat nic na později, neskrývat se za záminku čekání na mistrovství, jež ostatně není ani tak vzdálené jako spíše iluzorní. Naopak, tady a teď přijmout odpovědnost za volbu přísad, z nichž bude sestávat hostina nabídnutá ke sdílení a které ochutí koupel, do níž se ponoříme. Samozřejmě, uvedení do praxe všech důsledků této vůdčí ideje vyvolává ještě řadu dalších otázek. Je ale jasné, že jedině v jádru samém této problematiky, tím, že se s ní utkáme a nikoli tím, že ji budeme zakrývat, dokáže realita v dódžó poskytnout všechny dary, přislíbené i očekávané… a to aniž bychom museli čekat na konec roku. Překlad Jacques Joseph The post Franck Noël: Tatíček Noël a aikido appeared first on Aikido Praha Vinohrady.
International Aikido Seminar with YUTAKA IWAKATA, 6th Dan Aikido and 6th Dan Toho Iai, in PARDUBICE / CZECH Rep. Each of you is warmly welcome. Facebook event: https://fb.me/e/6G5Ji5DGG 18. 5. (Sat) 10:00–16:00 • 19. 5. (Sun) 10:00–15:00 Price: 1200 CZK A
projít na článekAikido V našem klubu cvičíme Yoshinkan Aikido. Tento styl po druhé světové válce založil Gozo Shioda. Často se označuje jako “tvrdý” styl Aikida. Yoshinkan je celosvětově velmi rozšířen, i náš klub je napojen na australského Shihana Joe Thambu (7.DAN) poc
projít na článekSrdečně Vás zveme na zkouškový seminář AIKIDO. Tento seminář povede Milan Kulhánek, 5. Dan Aikikai. Martin Flamík, 3. Dan Aikikai, Jiří Hendrych, 2. Dan Aikikai. Ondřej Teplý, 1. Dan Aikikai. Termín: sobota 17. 2. 2024 v Pardubicích od 10.00 do 16.00 hodi
projít na článekByla aktualizována stránka s rozpisem cvičení pro rok 2024/25. Začínáme v pondělí 2. 9. 2024 od 18ti hod stavěním tatami a cvičení začínáme hned v úterý 3. 9. Další podrobnosti >zde< (- v sekci „Tréninky“). V případě nejasností mne, prosím, kontaktu
projít na článekZkoušky dětí se budou konat v průběhu ÚNORA 2023 dle následujícího rozpisu (ve skupinách, jak děti standardně docházejí): 30. 1. 2024 od 17:00 hodin, úterý (děti, které cvičí v Út – Čt od 17.00 –18.00 hodin) 7. 2. 2024 od 17:00 hodin, středa (děti, které
projít na článek