Generálním ředitelem Národní knihovny ČR bude od května Tomáš Foltýn

Ministr kultury Lubomír Zaorálek vybral nového generálního ředitele Národní knihovny České republiky (NK). Stane se jím Tomáš Foltýn, který v Národní knihovně dosud zastával funkci ředitele odboru správy fondů. Do konce dubna povede knihovnu stávající generální ředitel Vít Richter. Ten řídí NK od července 2020, kdy ho dočasným generálním ředitelem jmenoval ministr Lubomír Zaorálek po odvolání Martina Kocandy z této funkce v souvislosti s netransparentními veřejnými zakázkami na IT projekty. Během následujících tří měsíců dokončí Foltýn vědecký projekt, který v současné době v NK vede a zároveň se bude připravovat na svou novou roli, které se ujme v květnu tohoto roku. „Jsem rád, že Národní knihovnu po letech povede knihovník – odborník, který ji zná jako málokdo a má tak jasnou představu, kam a jak tuto důležitou státní instituci posunout, zmodernizovat. Nechybí mu ani manažerské zkušenosti, protože v NK řídil velký a důležitý odbor, a zároveň se podílel a vedl za Národní knihovnu řadu mezinárodních výzkumných projektů,“ řekl Zaorálek o budoucím generální řediteli jedné z hlavních příspěvkových organizací ministerstva kultury. Do otevřeného výběrového řízení se přihlásilo celkem pět kandidátů, kteří splnili všechny formální požadavky a zúčastnili se tak v prosinci minulého roku ústního pohovoru před výběrovou komisí. Ta nakonec doporučila ministru kultury dva kandidáty v pořadí: Tomáš Foltýn a Klára Rösslerová. Oba doporučení prošli v průběhu ledna 2021 ještě tzv. assessment centrem (manažersko-psychologický test). Na základě všech podkladů (koncepce, pohovor s výběrovou komisí, assessment centrum) rozhodl ministr kultury o vítězi. Mgr. Tomáš Foltýn je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, kde v roce 2008 zakončil svá studia magisterským titulem v oboru kulturní dějiny. Od roku 2007 je pracovníkem NK. Zde působil nejprve jako projektový manažer v oddělení digitalizace a následně jako vedoucí oddělení tvorby a správy metadat. Od února 2012 pracoval na pozici vedoucího oddělení strategického plánování digitalizace knihovních fondů. V lednu roku 2013 byl jmenován ředitelem odboru správy fondů, kterou zastává do dnešní doby. Ve své profesní dráze se dlouhodobě věnuje problematice správy, ochrany a trvalého uchování novodobých knihovních dokumentů včetně digitálních dat. V poslední době se začal zabývat i oblastí tzv. digital humanities. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

projít na článek

Novým generálním ředitelem naší akciové společnosti byl jmenován Jan Krejčík

Novým generálním ředitelem naší akciové společnosti byl jmenován Jan Krejčík Generálním ředitelem a Předsedou představenstva naší společnosti byl jmenován 1. září Ing. Jan Krejčík, Ph.D. a ke stejnému dni převzal řízení naší společnosti. Jan Krejčík je z

projít na článek

Nisamarathon 2021

Novým generálním ředitelem naší akciové společnosti byl jmenován Jan Krejčík Generálním ředitelem a Předsedou představenstva naší společnosti byl jmenován 1. září Ing. Jan Krejčík, Ph.D. a ke stejnému dni převzal řízení naší společnosti. Jan Krejčík je z

projít na článek

Ministr kultury odvolal ředitele Národní knihovny, ten ale jeho výtky vyvrací

Ministr kultury Lubomír Zaorálek odvolal 21. července z funkce generálního ředitele Národní knihovny ČR Martina Kocandu. Dočasným generálním ředitelem zároveň jmenoval Víta Richtera, který povede Národní knihovnu ČR do doby vyhlášení vítěze otevřeného výb

projít na článek

Kontrolovaný úpadek: Česká čtenářská populace nám jaksi hubne. Čtení zachraňují ženy a veřejné knihovny

Už pátý výzkum čtenářství potvrdil dosavadní trendy. Profesor Jiří Trávníček hned v úvodu třičtvrtěhodinové prezentace výzkumu Národní knihovny ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR uvedl, že tuzemská „čtenářská populace nám hubne“, a označil stávající

projít na článek

Studentům, pedagogům a vědeckým pracovníkům budou dál dostupné knihy v elektronické podobě

Studenti, pedagogové a vědečtí pracovníci budou mít dalších pět měsíců zajištěn přístup ke všem dílům chráněným autorským zákonem včetně nejnovější literatury tak jako dosud. Stát nakladatelům zaplatí náhradu ve výši 80 milionů korun za neprodané knihy, k

projít na článek