Průzračná a rovná voda, každodenní vítr, teploučko a žádní lidé. Tak jsem si představovala ještě neobjevený ráj na kitesurfování. Před 7 lety jsem začala pořádat nějaké ty roadtripy po Evropě, s tím, že jsem chtěla bjevit místo, ještě neobjevené. Pak toto hledání přešlo na jižní Ameriku a i když jsem objevila super místa, vždy něco chybělo. To jsem před rokem zaslechla o místě v jižní Itálii zveném Gizzeria. Znělo to tak trochu pohádkově. V té době jsem však byla velmi šťastná v mém tropickém karibském ráji v Dominikánské republice a neměla jsem nutkání hledat jiná místa. Rok se s rokem sešel, já jsem začala soutěžit a plánovat soutěže přes léto v Evropě. Jižní Itálie zněla velmi lákavě a jelikož před soutěží byl celý měsíc, tak jsem se tam rozhodla vyjet na zkušenou a trénovat v jednoduchém prostředí. První otázka byla, jak se sem dostat. Jih Itálie v blízkosti Sicílie, to zní jak na druhé straně zeměkoule. Přemýšlela jsem o autě, ale těch 1500km se mi fakt jet nechtělo. V Lamezia Terme je letiště, pouhých 10 minut autem od pláže a toho překrásného kitesurfového spotu. S Condorem se sem létá za hubičku a z Mnichova dokonce přímým letem za 2 hodiny. I když jsem si o tom spotu přečetla a vyslechla hodně, tak to mám většinou, dokud neuvidím neuvěřím. Vyprávění předstihly všechny očekávání. Vítr je tu terminký, jelikož je tu vždy slunečno, hlavně přes léto, tak je tu vítr prakticky pořád. Vítr fouká side on, pokud neprijde offshorový Shirokko. Ale to se zas tak často neděje. Spot je veliká zátočina, takže pokud se něco stane, vždy tě voda vyvrhne na nějaké části pláže. Pláž je písečná, na okraji lemovaná kamínky. Voda je ihned hluboká, takže na foilování perfektní a k tomu absolutně průzračná s nádherným tyrkysovým nádechem. Jelikož se vítr formuje velmi blizko pobřeží, je mořská hladina skoro rovná. Na okraji pláže je pár plážových klubů, které zajišťují veškerý komfort, restaurace, lehátka. Zároveň vlastně skoro nikdo není, přes týden je to dosti liduprázdné, tak maximálně 20 kitů, přes víkend tak 50. Pobřeží je však tak dlouhé, že se tento počet uplně vytratí. No a co jsou ty možné mínusy v tomto ráji? Tu a tam se tu vyskytnou medůzy, kterých je radno se vyvarovat. A kitová komunita tu prostě ještě není tak veliká, převažují tu muži a spíše starší generace. Avšak, jak jsem již zmínila, pro ty zvás, kteří hledají neobjevené, Gizzeria je ten pravý ráj. A nejenom Gizzeria, v okolí je dalších pár spotů. Crotones, na východním pobřeží, a Pellaro na jihozápad, mezi Sicílií a italskou pevninou. Oba tyto spoty jsou asi tak 1,5 hodiny vzdálené od Gizzerie a jsou známé silnějším větrem. Pellaro je taková italská Tarifa, s tím rozdílem, že je tu velmi silný vítr dennodenně a výhled máte na impozantní Etnu. Vítr snad nikdy neustane, ani přes noc. Nejbližší městečko Reggio Calabria moc zajímavé není, spíše se vyplatí zastavit se na půli cesty na večeři v Tropee a nebo na vynikající zmrzlinu (tartufo) v Piso. Na pláži jsou 2 velmi jednoduché restaurace, ale dodají nějaký ten stín. V Crotones je vítr, když to windguru předpoví. Je to však opuštěná pláž bez jakýchkoliv restaurací či kitových škol, spíše s rozbouřenou hladinou. Již více než 10 let tu místní škola Hangloose beach pořádá v létě internacionální soutěže. A přesně kvůli této jsem se sem vlastně vydala. Asi týden před začátkem soutěže se sem začali pomalu sjíždět ti nejlepší kite foilisti z celého světa. Každým dnem jsem měla víc a více soupeřů s kterými jsem mohla porovnávat síly. Bylo to prostě úžasné. 20-24 července to tu prostě bylo plné. Oficiálně registrovaných soutěžících bylo 35 žen a 50 mužů. Takže najednou bylo skoro 90 foilových draků ve vzduchu. Byla to prostě nádhera. Byla to má zatím nejlepší soutěž. Materiál mi fungoval. Jen jednou se mi podařilo utopit kite a to když jsem vyjela na 15 a všichni ostatní byli na 21. Jelikož máme ale 3 diskarty, tak to bylo ok. Nedošlo ani k jednomu zapletení či srážce s jiným kitem. V 16 racech jsem se umístila mezi 21-26 místem. Bohužel jsem neměla většího kita než 15, takže jsem byla pomalejší, než jsem mohla být. Na druhou stranu bylo pozitivní, že jsem se byla schopná jet dokonce down wind a udržet se na rychlosti těch, co měly ty veliké kity. Rychlostmi jsem se dostávala na rychlost těch nejrachlejších, jen jsem nebyla dostatečně konsistentní. A otočky byly moc pomalé. Takže spokojenost, jen je také co zlepšovat. Gizzeria je jeden z těch zapomenutých klenotů na naší planetě zemi, který se určitě vyplatí navštívit v létě. Ale je tu vítr celoročně a dokonce krásné vlny, také spíše v zimě. Výborné restaurace s nejchutnějšími pizzami, mořskými plody a italská zmrzlina jsou součástí tohoto ráje. Ubytování: Pagoda, Hotely v městečku a nebo přímo v kempingu na pláži.
Po letech strávených kitesurfováním v Evropě plných útrap co se týče nedostatku větru a nespolehlivé větrné předpovědi, jsem se doslechla o místě zvaném Cabo de la vela. Když jsem tenkrát z Mexika sledovala tamní předpověď, tak bych se tam nejradši ihned
projít na článek