Henry Clausnitzer oformuli BossGP: „Někdy se musím štípnout, abych se přesvědčil, že je to pravda“

Henry Clausnitzer z Drážďan byl před nějakými 15 lety velmi dobrým známým všech českých fandů, především těch z mosteckého autodromu. Pravidelně ho tam bylo vidět na stupínku vítězů závodů formule Ford a právě v této třídě se v roce 2007 stal šampionem Austria FF-Cupu. Poté na několik let zmizel ze scény, aby letos šokoval (poprvé právě při testu v Mostě) svým comebackem v „prestižní“ sérii BOSS GP. Na Red Bull Ringu si o své kariéře popovídal 35letý jezdec s Romanem Klemmem, který patřil mezi ty, které před lety porážel ve formuli Ford 1800 RK: Tak tedy, proč jsi v mládí nehrál fotbal, ale v 8 letech začal s motokárou? Jedná se jednoduše o klasický případ táta závodník – syn závodník. Táta byl kamarádem Ulliho Melkuse a chodili do paralelní třídy stejné školy, trávili spolu hodně času, což ho přivedlo k motokárám, kde spolu závodili. V polovině 90. let pak koupil káru uprostřed zuřícího Schumacher-boomu i pro mě. RK: a syn byl hned rychlejší, než otec. Ale kdepak První dva roky mě stály hodně slzí. Ale vpravil jsem se do toho a roku 2000 jsem už byl vicemistr šampionátu East-Germany. V motokárách jsem zůstal až do konce sezony 2002. RK: Pak jste společně s tátou začali putovat po autodromech s formulí Ford. Prostě jsme se ocitli před rozhodnutím, zda pojedeme motokárový německý šampionát, nebo za stejné peníze formuli Ford v Divinol Cupu, v Rakousku a v Čechách? Věděli jsme, že u mnoha hvězd vedla FF nahoru. Ze začátku nám pomáhal tým Conrad, od kterého jsme koupili můj červený Swift FF1800. Bohužel se jednalo právě o období, kdy se Ford z juniorských tříd stáhl a německé mistrovství již nepořádal. Henry Clausnitzer letos jede BOSS GP (foto: Roman Klemm) RK: Co byly Tvé největší úspěchy? Vítězství v rakouském Austria FF1800 Cupu v roce 2007 a před tím mé dvě účasti při neoficiálním mistrovství světa formule Ford v Brands Hatch. RK: V rakouském šampionátu jsem si sám mohl udělat obrázek o Tvém talentu – o výletech do Anglie mi ale musíš povědět! Startoval jsem tam v letech 2004 a 2005 a bylo to opravdu nezapomenutelné. Každý jezdec si tam musí připadat jako budoucí hvězda, protože za tebou chodí fandové s prosbou o autogram, nebo krátký rozhovor. V Anglii vládne úplně jiný duch, než tady u nás. Fandové jsou tam mnohem více zapálení, vedou si diagramy vývoje závodu a opravdu se vyznají. Když někdo pěkně předjede tak tribuny aplaudují – to jsem zažil jen tam. Tak jsem i lépe snesl skutečnost, že se mi moc nedařilo. V prvním roce se mi zlomila osa náhonu, no a ve druhém jsem se dostal jen do Last Chance Race. RK: Vraťme se z věhlasného Brands Hatch na české okruhy. Jaké máš s nimi zkušenosti? Věř mi to, nebo ne, v Brně jsem ještě nikdy nejel! S tím autodromem spojuji jen skutečnost, že jsme tam navázali kontakty ohledně mého Tatuusu pro Boss GP. Je mi moc líto, že tam letos nepojedeme závod. Za to znám o to lépe Most. Jsem z Drážďan, takže je to de facto můj domácí okruh. Najezdil jsem tam hodně kilometrů a spolu jsme tam stáli na stupínku RK: Pamatuješ ještě retardér? Ano, opravdu nebezpečná pasáž, kde člověk musel mít odvahu. Bojovat na konci rovinky za špičkové rychlosti vedle soupeře vědouc, že příští zatáčku můžete projet jen po jediné ideální stopě, to mělo něco do sebe Jako velkou změnu jsem tam ale pociťoval i nový povrch. RK: Co bylo po formuli Ford? Dostal jsem se do dorosteneckého kádru ADAC a jezdil jsem v Dacia Logan Cupu. Pro sezonu 2009 jsem již měl sponzora pro postup do perspektivního VW Polo Cupu. Tento sponzor se ale dostal v souvislosti s problémy jednoho velkého výrobce aut do hospodářských těžkostí a překvapivě mi odřekl. To už mi bylo 23 let a tak jsem se radši soustředil na studie. Henry Clausnitzer (foto: Roman Klemm) RK: Na závodních tratích Tě poté dlouho nebylo vidět, ale teď jsi najednou v poli Boss GP. Jak to? Před několika lety mě to náhodou coby turistu zaválo znovu do Brands Hatch. Viděl jsem tam trénovat formule Ford a znovu mě to „popadlo“. Doma jsem se poradil s kamarády a aktivovali jsme můj Swift FF, který od roku 2007 stál v garáži. V srpnu 2020 poprvé znovu zavrčel a koncem roku jsem s ním startoval v sérii FFR v Dijonu. Minulý rok jsem si dal i pár podniků Carbonia Cupu. RK: Do Boss GP je to ale velký skok? Řekl jsem si, že vlastně nevím, jak dlouho bude „náš“ motorsport ještě existovat. Takže teď nebo nikdy. Chtěl jsem postoupit výše a mluvil jsem například i s Franzem Wössem o formuli 3. Pro Boss GP jsem se rozhodl z mnoha důvodů. Bylo mi jasné, že můj 400 koní silný V6 bude spolehlivější než motory F3, které točí dost výše. Mimo to je o Boss GP mnohem větší zájem publika a jezdí tu vozy a piloti F1. Výše už postoupit nemůžu, takže jsem tu naprosto šťastný. Někdy se musím štípnout, zda je to fakt pravda a já jezdím v tomto senzačním poli RK: Proč právě tento Tatuus-Renault? Samozřejmě, že rozhodující otázkou byly peníze. Tenhle typ vozu považuji za neúnosnější, co se přípravy a údržby týče. Přesto má svůj šarm a s naším polepením ho hodně fandů považuje za Alonsův F1. V Le Castellet jsem byl proto pochopitelně ve středu zájmu. Francouzi si mě kvůli tomu autu zvláště oblíbili. Všechno na autě si děláme sami, na závody nás jezdí kolem osmi lidí. Přítelkyně a kamarádi. Dostal jsem auto teprve začátkem roku a vše jsme se museli naučit. Mimo jiné i při testech v Mostu. Organizuji všechno sám a jsem i truckie týmu. Je mi ovšem jasné, že pro 2024 musím najít sponzory. RK: Jaké jsou v BossGP Tvé sportovní cíle? Ještě se musím dost naučit ohledně brzd a aerodynamiky. Je zajímavé, že jsem tady na Red Bull Ringu naposledy jel, když se okruh ještě jmenoval A1 Ring. Po startu chci držet první místo ve třídě a později nestát v cestě Gerstlovi. K posouzení mé výkonnosti prostě porovnávám své časy s jezdcem, který s tímto vozem jezdil minulé sezony. V Le Castellet jsem před 55 000 diváky dvakrát vyhrál třídu, stejně tak na Hockenheimu. Lidi se se mnou a s autem fotili, chtěli autogramy Vychutnávám si tady každou vteřinu. Henry Clausnitzer – profil jezdce BOSS GP. Text: Roman Klemm, redakčně korigováno, foto: Roman Klemm The post Henry Clausnitzer o formuli BossGP: „Někdy se musím štípnout, abych se přesvědčil, že je to pravda…“ first appeared on iRacingNews.

projít na článek

Pravda

...skutečnost a pravda nejsou poznatelné. K tomu abychom se dobrali pravdy, musíme se zbavit víry, vědomostí, prožívání a hledání ctnosti.Ctnostný člověk, jenž si je svého hledání vědom, nemůže skutečnost nikdy nalézt. Může být slušným člověkem, ale to je

projít na článek

4pack navíc k Ginu

Nakupte v termínu od 29.3. do 11.4.2023 Gin OPIHR 0,7l a získejte navíc 4pack Thomas Henry tonic water. Dárek získáte na informacích.

projít na článek

Jak můžeme tvořit zázraky ...

Právě primitivní výklad křesťanství je v tom, že Ježíš přišel, pro nás trpěl a zachránil nás. A li...dé ho napodobují. Již je vytvořen obraz: Já musím napodobovat Krista, já musím všechny zachraňovat, musím trpět a strádat pro lidi. A poté, co se děje? Tr

projít na článek

BOSS GP: Doma vítězí domácí Gerstl iEisinger Sewald

Na rakouském okruhu Red Bull Ring se o víkendu v rámci závodů Red Bull Classic konal další závod série rychlých formulí BOSS GP. Ani domácí jezdci se neztratili a objevil se i Fabian Vettel a Alexander Geier s formulemi GP2. Na start závodů Boss GP se v R

projít na článek

Znáte to o tom šprochu

Zřejmě vám není neznámé lidové rčení o tom, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu . Jenže je smutnou skutečností, že je nejednou takové pravdy v řečech lidí nebo třeba i firem jenom skutečně velice málo. Řeči se vedou, ale kdo ví, kolik pravdy

projít na článek