Že se každý den můžeme oblékat do pohodlného a vkusného oděvu, považujeme za samozřejmost. Jistě, v létě nám mnohdy stačí jen plavky, nebo šortky, většina mužů by navíc uvítala sledovat ženy a dívky úplně nahé, v jejich přirozené kráse, ale bez vynálezu tkalcovského stavu a tkacího stroje bychom si v létě neoblékli ani to obyčejné tričko. První zpracování a výroba tkanin, kterou archeologové mohou potvrdit svými nálezy, pochází z doby 7 tisíc let před naším letopočtem. V turecké Anatolii byly nalezeny zbytky lněného plátna, které se vyrábělo pomocí proplétání pevné osnovy zavěšené v dřevěném rámu. Nálezy z téhož místa, jen o několik stovek let mladší, potvrzují při výrobě textilu využití závaží, které osnovu napínalo. Na stejném principu se vyráběla i textilie, která je dosud nejstarším nálezem na území Česka, z doby 7 tisíc let před Kristem. První osnovní válec tkalcovského stavu pochází z Číny První předchůdci dnešních stavů se však objevují mnohem později, v době 2 tisíce let před narozením Krista. Jednalo se již o osnovu vodorovnou, stroj ovládal pracovník pomocí tzv. prošlupu, což je prostor mezi dvěma řadami nití v osnově. Pohyb šňůr se ovládal nožními pedály. První tkalcovský stav s brdem a s osnovním válcem pochází z Číny a do Evropy jej importovali dovozci textilií přibližně 1500 let před naším letopočtem. Průlom přichází vynálezem létajícího člunku Významnou změnu ve vývoji výroby textilních tkanin přinesl vynález tkalcovského člunku. Bylo to v roce 1733, vynálezcem byl brit J. Kay. Princip létajícího člunku mezi osnovními nitěmi přinesl několikanásobné zvýšení výkonu tkacího soustrojí a lidé mohli již v polovině 18. století utkat 40 cm látky za minutu. Vylepšený vynález člunku si nechal patentovat brit E. Cartwright v roce 1785 a na tomto principu pak pracovaly všechny tkalcovské stavy až do nedávné doby. Zajímavé je, že ještě dnes se v některých rozvojových zemích tká velké množství tkanin právě na ručních stavech. Např. v Indii je v současné době v provozu více než 4 miliony ručních stavů a pouhé dva miliony strojů mechanických. Článek Historické mezníky vývoje tkalcovského stavu se nejdříve objevil na Jeki.
Návštěvníci zhlédnou staré řemeslné postupy tradiční výroby provazů, popruhů, rohožek a sítí pomocí originálních nástrojů a na dobových provaznických strojích. Jedná se například o pletací stroj, jeden z nejstarších u nás, dále o stáčecí stroj ve stáří 80
projít na článekMuzeum hraček sídlí v Měnínské bráně, v jediném dochovaném vstupu do středověkého Brna, kde nejen naši nejmenší, ale také dospělí můžou shlédnout historické hračky jako jsou panenky, kočárky, pokojíčky, nádobíčka, stolní i venkovní hry, hračky plechové,
projít na článekHerwig Friesinger – Jaroslav Tejral – Alois Stuppner (Eds.): Markomannenkriege Ursachen und Wirkungen, Brno 1994. Sborník z mezinárodní konference zveřejňuje výsledky bádání v oblasti římsko-germánských vztahů v druhé polovině 2. století po Kr. a
projít na článekKrušovice jsou nejen pivovarem. Během své dlouhé historie se bezmála staly českým národním symbolem. Které byly ty nejvýznamnější mezníky v dějinách celé společnosti? Pivovar Krušovice – začalo to za Rudolfa II. Královský pivovar Krušovice patří k histori
projít na článekDo areálu brněnského výstaviště se i letos vrátí AGROTEC SPORT Life Rally Show. Příznivci adrenalinu si tedy přijdou na své během nabitého třídenního programu. Připraveny budou soudobé i historické speciály, se kterými se lze potkat na tratích českých šam
projít na článek