Aktuální výstava Lípy i sakury: Proměny lidické krajiny v Památníku Lidice představuje dobové fotografie, umělecká díla i různé druhy rostlin, jež vyprávějí pohnutou historii lidické krajiny. Proměny lidické krajiny ukazují, nakolik podoba krajiny zrcadlí dění ve společnosti a zároveň svým charakterem toto dění utváří. Před druhou světovou válkou byly Lidice malebnou vesnicí, jež se rozkládala v údolí potoka, obklopena sady a polnostmi. Události noci z 9. na 10. června 1942 navždy zvrátily životy obyvatel obce i pokojný ráz místní krajiny. Ve jménu pomsty za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zavraždili nacisté lidické muže, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů a jednotlivá stavení ve vesnice vypálili. V následujících měsících srovnaly říšské pracovní služby všechna stavení v obci se zemí, pokácely sady a aleje, zahladily staleté cesty, změnily tok potoka a zavezly rybník, který se nacházel ve středu vesnice. Na místě původní obce zůstala po skončení války jen pustá pláň. Zdrcující zprávy o zkáze Lidic poskytly celému světu svědectví o nelidských záměrech nacistického režimu a bylo to poprvé, kdy se plně vyjevila jeho zrůdnost. Již v průběhu druhé světové války začaly vznikat iniciativy na podporu výstavby nových Lidic, pro které obnova obce znamenala příslib porážky nacistické ideologie i lepší budoucnosti. Národní i mezinárodní význam obce byl podpořen vládou obnovené Československé republiky a zbudování nových Lidic se stalo předmětem první veřejné soutěže po válce. Architektonické návrhy proto měly být zpracovány s ohledem na politické, sociální a mravní poselství obce, i její národní a mezinárodní význam. Řešení podoby pietního území, nového sídliště i symbolického přechodu mezi oběma místy, jímž se stal Růžový sad přátelství a míru, odráželo převládající vliv modernismu a hledání národního výrazu při utváření nové podoby krajiny. Architektonický a osazovací plán vytvořený na základě vítězných návrhů položil základy krajinným prvkům, jež v průběhu nadcházejících desetiletí začaly žít svým vlastním životem. Výstava proto návštěvníky provází historickou podobu lidické krajiny i jejím vývojem od konce 40. let až do současnosti. Ve spolupráci se studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové a Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně je také předestřena diskuse o revitalizaci pamětních míst a úloze krajinných prvků. Součástí výstavy je interaktivní mapa vycházející z krajinářské architektury Lidic a edukativní část s tematickými aktivitami pro děti. Výstava je otevřená do 1. května příštího roku. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Letos se bude konat v pořadí již 6. ročník Lidického okruhu, spanilé jízdy veteránů. Přibližně dvacetikilometrové vyjížďka navazuje na druhou polovinu 50. let minulého století, kdy se v Lidicích konaly závody motocyklů a automobilů. Jako spolujezdci se te
projít na článek„Lidická tragédie je mementem jednoho z největších projevů brutality a totalitní svévole. Usilovali jsme o to, aby Památník Lidice byl místem setkávání a diskuse pro každého jednoho z přeživších i návštěvníků. S posvěcením ministra kultury Lubomíra Zaorál
projít na článekV pátek 27. prosince zemřela těsně před svými 97. narozeninami lidická žena Miloslava Kalibová. Ty by oslavila 29. prosince. Když nacisté vypálili Lidice, bylo jí devatenáct let. Tatínka Jaroslava Suchánka popravili 10. června 1942 v Lidicích. Miloslava
projít na článekCo má společného český secesní malíř s japonským komiksem? Monumentální výstava, která od července 2019 do listopadu 2020 procestuje Japonsko, ukazuje, že je to více, než by se mohlo zdát. Český secesní malíř a grafik Alfons Mucha (1860–1939) svým nezam
projít na článekNárodní muzeum otevřelo ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vi
projít na článek