Dnes vás zavedu na místo ukryté v lesích Benešovské pahorkatiny, na soutok Janovického a Tisemského potoka, kde se na protáhlé plošině nalézají pozůstatky hradu Kožlí. Na zříceninu se lze dostat pohodlně po červené turistické značce z Bystřice, nebo Neveklova, nebo v kombinaci se žlutou z Benešova. Případně autem, které můžete nechat ve Chvojenu, kde si lze prohlédnout také neméně zajímavé raně středověké hradiště s románským kostelem (v budoucnu se můžete těšit na další příspěvek), nebo u odbočky červené značky u silnice číslo 114. Obr. č. 1 – idealizovaná rekonstrukce hradu dle L. Wettengl, T. Tomíček – kresba J. Heřman Cesta z tohoto místa je doprovázena romantickým Janovickým potokem, ve kterém lze při troše štěstí zahlédnout siluetu pstruha obecného (Salmo trutta), ale spíše budete mít štěstí na bruslařku říční (Aquarius najas). Cesta vám nezabere více než 20 minut, ale zmiňovanou romantiku si užijete jen dočasně neboť se začíná olisťovat invazivní křídlatka japonská (Reynoutria japonica), která jeho břehy hojně pokrývá. Před jeho překročením po široké lávce, která je kousek od turistického přístřešku a informační cedule, si nezapomeňte prohlédnout pilířovou kapličku z 19. století. Na mostku se ještě na chvilku zastavme, neboť z něj lze spatřit pozůstatky obvodového zdiva hradu, malý lůmek na kámen a v korytě potoka, směrem proti proudu kámen, který nese letopočet 1880. Zdali se jedná o takzvaný hladový kámen, který ukazoval stav vody netuším, ale je mu velmi podobný. Také si můžete povšimnout, směrem po proudu torza jezu, který je dnes znatelný pouze jako šikmá rovnanina kamenů. Ten sváděl vodu k levému břehu, kde je zhruba po dvaceti metrech, po pravé straně cesty zaniklý náhon, který přiváděl vodu ke Koželskému mlýnu, jak je patrné na obr. č. 14. Současná cesta obtáčí ostrožnu s předhradím, které je od samotného jádra odděleno šíjovým příkopem sekaným do skály. Po chvilce dojdeme k velkému zastřešenému odpočívadlu, kde jsou veškeré informace o samotném hradu. Na hrad jako takový lze jít dvěma možnými cestami, a to buď příkopem kam se lze poměrně snadno dostat, ale s kolem nebo kočárkem to zcela jistě nepůjde. Z příkopu pak stoupá poměrně strmá pěšinka vlevo i vpravo. Obě tyto cesty překonávají pozůstatky zdiva, a proto nejsou úplně ideální, neboť se tak pozůstatky stále ničí následnou erozí. Proto je možná lepší využití k výstupu uměle vytvořené schody, které se nalézají na jižní straně směrem od silnice. Samotné jádro hradu je poměrně hustě porostlé vegetací, a tudíž je jeho dispozice patrná především v zimních měsících. Poněkud nevzhledně zde působí další přístřešky a lavičky, které si myslím že by na hradní zřícenině neměli co dělat. V literatuře se dočteme, že se hrad objevuje v predikátu Ctibora z Kožlí již roku 1318 a po vystřídání několika majitelů zaniká zřejmě po poděbradských válkách, nebo během nich. Naposledy obýván 1495. Dvojdílná dispozice hradu (předhradí a hradní jádro) se rozkládá na klesající ostrožně. V prostoru předhradí, ze kterého se do areálu hradu vstupovalo zřejmě pomocí padacího mostu do drobné čtyřhranné branské věže, která byla vysunuta do příkopu, si lze všimnout několika zahloubených pozůstatků staveb a příkopu s pozůstatkem valu na severním okraji. V jádře hradu se nalézaly dva, pravděpodobně stejné obdélné paláce, propojené hradbou a z vnější části obehnané parkánem s vnější hradbou s cimbuřím. Jedná se o tzv. dvoupalácovou dispozici, podobně jako je tomu u zámku Líšno, který v sobě ukrývá starší hradní etapu. Do dnešních dnů se dochovala pouze jihozápadní část parkánové hradby, jihozápadní hradba a částečně vstupní věž. Ostatní stavby jsou fragmentární a bez rekonstrukce na infopanelu u potoka, si představu o původní podobě uděláte jen s těží. Obr. č. 8 – vnější šíjový příkop (pohled z předhradí) Obr. č. 9 – příkop a vnější val na předhradí Obr. č. 10 – předhradí – závěr ostrožny Ne nezajímavým faktem také je, že jižně od hradu se nalézá poměrně velký těžební areál. Je to další lom pro stavbu hradu? Možná, neboť není jisté, jestli se zde těžil kámen, nebo nějaká jiná surovina a jestli tato činnost souvisí s výstavbou hradu. Ale vzhledem k poměrně velkému rozsahu bych se přikláněl spíše k verzi, že se jedná o nějaké mladší období. Jihovýchodně od lomu lze nalézt několik reliktů souvisejících snad s rudnou prospekcí. Během května si jistě povšimnete koberců konvalinky vonné (Convallaria majalis) a pstročku dvoulistého (Maianthemum bifolium), kdy oba tyto druhy zaplavují okolí kořeněnou sladkou vůní. Obr. č. 14 – náhon na indikační skice z r. 1840 Obr. č. 15 – lokalizace v rámci středočeského kraje Obr. č. 16 – přesnější lokalizace místa Literatura a použité prameny: Durdík, T. Encyklopedie českých hradů. Praha, 1995. 146. https://pamatkovykatalog.cz/ https://cs.wikipedia.org/ https://www.stredovek.com/ http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podblanicko/oblast.htm https://www.academia.edu/88058863/Hrad_Ko%C5%BEl%C3%AD_Historie_lokality_na_z%C3%A1klad%C4%9B_p%C3%ADsemn%C3%BDch_pramen%C5%AF_a_jej%C3%AD_sou%C4%8Dasn%C3%BD_stav?sm=b www.ags.cuzk.cz www.mapy.cz Kožlí- hrad, del. L. Wettengl, T. Tomíček, kresba Jan Heřman, Kožlí- hrad, del. J. Vizner, kresba Jan Heřman
„Dorotko, učesej si vlásky,“ povídala maminka rozcuchané hnědovlasé holčičce. „Mně se nechce, mami. Vždyť si jdeme hrát sholkama ven.“ „Vždyť to máš jako koudel,“ naléhala maminka. Ale Dorotka nechtěla. „Stejně se mi zase zacuchají. Prostě se česat nebudu
projít na článekKaždý hrad je opředen legendami. Dívčí Kámen má takové hned tři. A právě o nich je tento článek.
[1 min. čtení] Karel Petřík: Vojenští rozvědčíci a politruci patřili nejen k nejlepším oporám armád Varšavské smlouvy ale celého východního bloku
Od 9.6.-10.6. můžete za námi dorazit na Pražský hrad do Královské zahrady, kde se bude konat skvělý festival.
projít na článekEVP zachycené společným výzkumem Paranormal týmu & V.T.P.J. a televizí Prima při výzkumu paranormálních jevů na slavném sídle Houska.