Neprodyšně uzavřít hranice, přijímat jenom toho, kdo sám zažádá na území ČR nebo aktivně spolupracovat s dalšími státy EU přístupy k problematice uprchlictví se napříč kandidujícími politickými subjekty značně liší. Položili jsme stranám 5 otázek, jejichž cílem bylo zmapovat jejich postoje k migraci a uprchlictví a níže přinášíme shrnutí. Kompletní odpovědi najdete v přehledné tabulce a zjednodušené také v infografice. Otázky jsme zaslali na tisková oddělení následujících stran: ANO, KDU-ČSL, ČSSD, ODS, TOP09, KSČM, SPD, STAN, ZELENÍ, SPO a Piráti. Kromě Pirátů všechny strany do týdne zaslaly své odpovědi, Piráti ani na urgence nijak nereagovali. Na otázku “Kdyby se znovu opakovala uprchlická krize z roku 2015, jaká opatření byste podnikli”?, odpovídají všechny strany víceméně podobně je potřeba tlačit na vnější ochranu hranice. ČSSD, STAN, KDU-ČSL a stejně tak TOP09 zároveň upozorňují, že je nutné, abychom dodržovali mezinárodní závazky a že bez kooperace evropských zemí není jakékoliv řešení možné. Na rozdíl od SPD, SPO či KSČM si strany současné koalice většinou uvědomují, že ČR v podstatě nebyla migrační krizí nijak zasažena (naopak komunisté tvrdí, že migrační krize stále pokračuje, přestože čísla nic takového nepotvrzují). ANO trvá na tom, že je nutné podobné situaci za každou cenu předejít (opět důsledným hlídáním vnější hranice Schengenu). Na otázku “Kolik by měla ČR přijmout uprchlíků” odpovídají některé strany velmi striktně žádné (slovy nula, dodávají SPD). Souhlasí s nimi také ANO a SPO (ti by byli ochotní přijímat pouze křesťany). Lidovci, TOP09 i ODS odkazují na to, že v Česku může požádat o azyl každý ignorují tak ale situaci mnoha tisíců lidí, kteří jsou aktuálně v Řecku nebo v Itálii a nemají se odsud jak dostat, pokud je jiné státy aktivně nepřijmou. Zelení i STAN zároveň připouští i humanitární rozměr situace a nutnost solidarity s potřebnými. “Bezpečnostní hledisko je pro nás na prvním místě, ale pokud je někdo v ohrožení života a projde veškerými bezpečnostními prověrkami, měli bychom mu pomoci. Zvlášť když jde o ženy s malinkými dětmi.”, říkají Starostové. Zelení zároveň i upozorňují, že ČR aktuálně má kapacity na přijetí a integraci několika tisíc lidí. Téměř všechny strany zároveň svorně odmítají kvóty, většinou s poukazem na to, že nelze nutit k pobytu v ČR lidi, kteří zde být nechtějí. Dále jsme se ptali, jakým způsobem by se přesně měla ČR angažovat v místech konfliktů právě pomoc na místě bývá totiž často zmiňovaná jako účinná prevence migrace. Kromě ODS a Starostů neuvádějí žádné strany konkrétní čísla Starostové citují ze závazků stanovených v Rozvojových cílech tisíciletí, které ČR zatím neplní. Velmi konkrétní představu mají překvapivě zástupci SPD Tomia Okamury, kteří odpověděli: “Vydávat bychom měli maximum možného bohužel zemí, ze kterých se houfně migruje je mnoho a jejich problémy ČR nikdy nevyřeší to je na spolupráci celého vyspělého světa.”, a dodávají: “Tady je gigantický dluh západoevropských zemí a USA a je načase, aby ho začaly splácet ne vývozem destabilizace, ale budováním ekonomiky v zemích kde je největší bída.” Podporujete, aby existovala bezpečná možnost požádat o azyl mimo EU s tím, že uznaní žadatelé budou mít zajištěnu bezpečnou cestu do EU? tak zněla naše čtvrtá otázka. Na tomto řešení se, s menšími či většími výhradami shodly téměř všechny strany kromě SPO (“zásadně jsme proti”) bez dalšího zdůvodnění a SPD nemáme šanci vzít do Evropy všechny ohrožené, říkají. ANO přirovnává toto řešení k tzv. australskému modelu (který ale reaguje na úplně jinou realitu a podmínky než je ta současná evropská). Komunisté ve své odpovědi tvrdí, že toto řešení již nyní funguje což ale není pravda, žádný legální způsob jak zažádat o azyl mimo EU nyní není k dispozici. Poslední otázka směřovala na společný azylový systém EU. ANO, ODS a SPO ho zásadně odmítají a migrační politiku chtějí zachovat čistě v gesci národní vlády. TOP09, STAN, KDU-ČSL i Zelení mluví o možnosti společného evropského řešení ale liší se v názoru na jeho parametry. Komunisté podmiňují možnost společné politiky možností “společného platového, mzdového a sociálního systému EU” (bez vysvětlení, jak by měl vypadat). SPD trvá především na dodržování Dublinských dohod (které ale odborníci označují jako nefunkční a během krize se ukázalo, že de facto není prakticky možné je při větším počtu příchozích dodržet). SPO jsou, stejně jako u předchozí otázky, “zásadně proti”. “Na jednu stranu jsme rádi, že se mezi politickými stranami najdou napříč spektrem zleva i zprava strany, které se snaží uvažovat realisticky a nestačí jim populistická hesla. To rozhodně bereme jako jistý posun. Zároveň je ale vidět, že jim pořád chybí kontakt s realitou a znalost toho, co se opravdu děje,” komentuje výsledky ankety předsedkyně spolku Pomáháme lidem na útěku Zuzana Lenhartová. “Velmi často se třeba opakuje to, že je nutné rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými migranty. Naše otázky na ekonomickou migraci vůbec nesměřovaly tu si stát sám dávno přísně reguluje. Stále je tady nějaká představa, že se sem nekontrolovaně hrnou lidé to přitom není vůbec pravda, v současné chvíli jde hlavně o lidi, kteří jsou již dávno prověření a na evropské půdě, v Řecku a v Itálii, a těm někdo pomoci musí. Tohle si zjevně politici moc neuvědomují.” Asi nepřekvapí, že nejliberálnější postoj mají Zelení a “nejpřísnější” SPO a KSČM, těsně za nimi pak Okamurovci (ti si minimálně umí připustit, že je nutné pomáhat v zemích původu). Odpovědi KSČM, SPO a SPD zároveň vykazují poměrně malou míru obeznámenosti se situací a neznalost reality i legislativního rámce (navrhování již prokazatelně nefunkčních řešení či např. neznalost azylového procesu).
Po delší odmlce jsme se opět ponořili do hlubin študákovy duše, tentokrát středoškolské. V rámci projektu T-exkurze (pod záštitou JCMM Brno) jsme zvolili téma “Hlavní nádraží bez nádraží“ v Brně. Zajímal nás nezatížený pohled mladé generace, jejich kreati
projít na článekMáme za sebou další dakarskou etapu, která nás přibližuje cíli v Buenos Aires. Dnešní etapa pořadím nemíchala a byla rychlá, poměrně krátká a nic moc neřešila. Nám se jelo vcelku dobře, jen jsme museli trochu zvolnit, protože jsme dojeli řadu osobních au
projít na článekBolest v kříži, neboli bolesti v dolní části zad, jsou obtížným a nepříjemným stavem, který postihuje mnoho lidí všech věkových The post Bolest v kříži Jak s ní bojovat a vhodná prevence appeared first on Flex Code.
projít na článekV tomto díle našeho podcastu jsme se zaměřili na doplňky stravy. Co jsou vlastně doplňky stravy a jak se liší od léků? Na to jsme se ptali vedoucího úseku individuálně připravovaných léčivých přípravků Ústavní lékárny MOÚ, Vojtěcha Ondry. Zaměřili jsme se
projít na článekLetos na podzim nás čekají další parlamentní volby. A parlamentní volby jsou klíčové i z hlediska financování politických stran. Proto ty zkušené začínají se svou agitkou co nejdříve, i když stále opakují totéž. Jako například ČSSD se svou robinhoodovskou
projít na článek