Jak na časosběry

Již pár let jsou velmi populární časosběry, tedy zrychlený záznam reality. Základ je, ujasnit si, co bychom rádi nasnímali, kde a také jak na to. Obecně je třeba sledovat spoustu faktorů, které mohou přispět k lepšímu výsledku časosběru. Níže uvedu hlavní. Kompozice – tak jako u fotografie, když je lepší motiv, je i lepší dojem z celku Čas – zde přistupuje i třetí rozměr času rozestup mezi jednotlivými snímky Počasí – velký vliv na výsledný dojem má síla větru, ideální jsou obláčky a třeba také vodní hladina Kompozice je základem časosběru. Je třeba vědět, jaký má být výsledný efekt. Optimální je nechat více prostoru tomu, co se bude pohybovat, tedy například mraky, stíny, hvězdy. Nejčastěji používám ohniska 20-135mm. Delší ohnisko dodává dojem větší rychlosti, je to tím, že je to jen menší část celku a vše se více koncentruje a zrychluje. Pokud víme odkud vítr vane, kam se pohybuje Měsíc, nebo kam směřují hvězdy, můžeme kompozici lépe vyladit. Čas je obvykle v sekundách. Expozici je možné dát na automatiku, ale lepší je dát manuál a důsledně propočítat, tím pak nedochází k oscilaci expozice, barev. Na noční expozice je čas obvykle 10-60s. Dávám nižší ISO a malou clonu. WB vždy nastavit pevně, stejně tak ISO. Čím delší ohnisko, tím může být čas kratší. Vše záleží na tom, jak má výsledek působit. Následně pak můžeme v SW časosběr zrychlit i zpomalit. Nejčastěji dělám série 200-800 snímků. To vystačí na konečnou délku časosběru kolem 10s, podle následných úprav. Lepší je mít více snímků, ale někdy to zabere pár hodin, tak je fajn se na to předem připravit. Rozestup mezi expozicemi 1-60s, dá se samozřejmě i experimentovat až do výdrže baterky a našich sil. Vzpomínám na noční focení v Alpách. Haldy sněhu, vichřice a já čekal za skálou, až vyjde Měsíc. Po třech hodinách, kdy jsem byl úplně promrzlý a blížila se půlnoc bylo hotovo…kdo to nezažije, těžko uvěří Počasí ovlivňuje celkový dojem a také dynamiku scény. Je dobré sledovat podrobné předpovědi jako například medard-online, kde je nejen směr větru, ale i oblačnost ve 3 výškových hladinách. Pokud je chladněji a vyšší vlhkost, může nastat mlha, což může být zajímavé když máme nadhled, ale pokud jsme v mlze, pak je to i konec časosběru. Pěkně se dá využít stínu objektů od Slunce nebo Měsíce. Důležité je se vhodně obléci, hlavně v zimě je to nejvíce limitující faktor délky časosběru. Ukázka časosběru: https://www.youtube.com/watch?v=CRWFD1V0f20 The post Jak na časosběry appeared first on Roman Mácha.

projít na článek