Často narážím na prosbu o doporučení oblíbených a ověřených her. Tak jsem to sepsal za nás, ať mám kam odkazovat. Průběžně to tady budu rozepisovat a aktualizovat. Každého může přirozeně bavit něco jiného, tak to berte tak, že tohle je subjektivní výběr, co baví nás a co je vhodné pro naši sestavu. Tedy dva dospěláci, osmiletý Matyáš, případně i tříletý Šimon. Neočekávejte tu žádné komplexní dospělácké hry na dlouhé zimní večery. Jo a je to silně návykové. Začnete s jednou dvěma deskovkami. Za chvíli budete pořizovat speciální skříň. A pak se vám to už ani do ní všechno nevejde. Tak abyste neříkali, že jsem vás nevaroval. Karak – naprostá klasika, budujete cestičky, házením kostek bojujete s příšerama, sbíráte cestou poklady, na konci pak bojujete s drakem, 5leté dítě to už dá, 8leté z toho bude nadšené. U nás jedna z nejoblíbenějších her, úplně ideální neuvěřitelně povedená rodinná hra, zábavná a tak akorát složitá. Určitě k tomu kupte rozšíření Pána Karaku, s ním to pro 3+ hráče dostává úplně nový rozměr. Pokud jste fajnšmekři, dříve či později si k tomu ještě navíc pořídíte z 3D tiskárny postavičky a herní plán. Ze stejného soudku pak existuje na Farao – tajemství prastaré hrobky, což je taková složitější verze Karaku. Naopak pro menší děti existují odlehčené verze á la Karak, my máme Tajemný hrad, který už i 3letý hraje v pohodě. Takenoko – pěstujete bambus a krmíte pandy. Tím se plní různé úkoly a dostávají za to body. Další pěkná srozumitelná rodinná hra s hezkým příběhem pro děti. Až vás začne základní varianta nudit, pořiďte si rozšíření, ve kterém do hry přibude pandice, co rodí panďátka, se kterým trochu naroste složitost pravidel, kde co jak sledovat a plnit. Ticket To Ride (Jízdenky prosím) – další hra, kde se plní různé úkoly a dostávají za to body, tady to spočívá v tom, že na mapě propojujete různá města vlakovými tratěmi. Má to řadu různých variant, lišících se hlavně v mapě, ale lehce i v dílčích pravidlech. Pro základní pohodové hraní doporučuju USA, pro trochu komplikovanější pravidla pak Evropa. Divukraj – stavíte si město z karet. Jedna z obecně hodně doporučovaných a chválených her. Oproti předchozím relativně složitější, strategická, na delší dobu. Doba kamenná taky se buduje a staví město. Dominion je ultimátní klasika, etalon celé „deck-building“ rodiny her. Znám hodně lidí, kteří prohlašují, že po pořízení Dominionu už v životě nepotřebují žádnou jinou hru. Podle mě ideální hlavně pro systematické lidi, které naplňuje čistý herní mechanizmus jako takový, kombinování a systematické přemýšlení, obecně spíš pro větší děti a dospělé. Má řadu rozšíření. Pro děti 8+ let nás teď z „dominion kategorie“ daleko víc chytnul nový kooperativní Harry Potter: Boj o Bradavice. Vydrží to na delší dobu, protože to má sedm levelů podle sedmi ročníků v bradavické škole, každý level je vždy o nějaký další prvek složitější a delší. Navíc ne všechny levely vyhrajete napoprvé, takže to vyjde na mnoho večerů. Přiznání, my jsme poslední level ani po mnoha hraních zatím nikdy nevyhráli. Ale prý to jde. Pokud se povede, tak by k němu mělo být letos česky vydané i zásadní rozšíření, které je teď zatím jen anglicky. V podobné kategori, podobná Harry Potterovi, jeden by skoro řekl až příliš nápadně podobná, je hra Velká kniha strašlivých čar. Za nás velký špatný, v porovnání s Harry Potterem rozhodně nedoporučujeme. Dál trochu počítací Super farmář těch je víc variant, my teď máme Super famář Ranč. Kromě toho, že to je zábavné, tak jako vedlejší efekt je to moc fajn na naučení dítěte jednoduchému sčítání a násobení. Kategorii „záplatovacích her“ nejlépe reprezentuje hra Patchwork. Pořizujete si během hry postupně záplaty různých tvarů a snažíte se jimi pokrýt celou svou herní plochu, tak trochu Tetris. Ze stejného soudku od stejného autora pak existuje ještě trilogie dalších podobných her, z těch máme doma nejpropracovanější a nejzábavnější Babí léto (Indian Summer). Kvedlalové z Kvedlinburku – vaříte lektvary a snažíte se uvařit co nejvíc, aby při tom nevybuchl kotlík. Můžu během vaření lektvaru vymyslet různé strategie. Můžu jet na jistotu a stabilně vydělávat málo. Anebo zariskovat, vydělat víc, ale když mi kotlík vybuchne, tak v daném kole ostrouhám. Osobně mě jako systematika na hře jenom trochu dráždí do pravidel očividně dodatečně naroubovaná korekční pravidla zajišťující, aby hra moc nedivergovala, aby se silní nestávali ještě silnějšími a slabší ještě slabějšími. Dále hrajeme Kingdomino, Královské rošády (zvané familiérně Hrošády), Břink! (Dračí poklad), Minecraft, Ubongo, Městečka na dlani. Pak je tu celá velká skupina kooperativních her, kdy se nebojuje proti sobě, ale všichni dohromady hrají proti hernímu mechanizmu – takže moc pěkné pro rodinnou spolupráci s dětmi, posilování vztahů, ideální pro děti, které mají problém s prohráváním. Všechny mají společný princip, že se někde průběžně něco boří, kazí, hoří. A vy musíte pořád někde běhat a zachraňovat/hasit/stavět zpátky. Tady je etalonem Pandemic, jezdí se po světě a léčí se zárodky různých šířících se pandemií, vedle toho musíte vyvíjet vakcíny pro konečné potlačení infekcí, v dnešní době trochu moc realistické a depresivní. Pak se často doporučují Záchranáři, co nás ale moc nebavili. Místo obou nás z kooperativek mnohem víc baví Zakázaný ostrov, kdy se postupně potápí ostrov, na kterém jste, musíte společnými silami stihnout shromáždit a odvézt cenné historické artefakty dřív, než celý zmizí pod vodou. Existuje ještě pokročilejší varianta Zakázaná poušť, tu zatím nemáme, ale určitě na ni také dojde. Hodně se mluví o hře Ďábelský profesor a citadela času, kde obdobně běháte po baráku a snažíte se zachránit různé historické předměty, zároveň tam ale běhá ďábelský profesor, který vám hází klacky pod nohy. Za nás je to spíš trochu rozvláčné, otravné a lehce opruz. Naopak pro děti je úplně boží Zombie Kidz, tuhle hru Matyáš zbožňuje. Do školy lezou různý zombíci, je potřeba je vyhazovat ven a snažit se zavřít všechny vchody, aby tam přestali lézt. Bezvadný je tam to, že vedle hry jako takové je v krabici gamifikační brožurka s různými výzvami, kde si dítě postupně odškrtává, čeho dosáhlo, jednou za čas se mu tím odemkne další level samotné hry apod. Takže i když jedna samotná hra trvá třeba 10–20 minut, budete ji hrát klidně 100krát, aniž by vás začala otravovat. Vychází teď i úplně nové pokračování Zombie Teenz, už máme předobjednáno. Pro delší období lockdownu se bude hodit Plyšová hlídka (vyprávěcí, rozvinutý příběh, mapy, zbytečně složitá pravidla) a Dračí hlídka (prostě staré dobré Dračí doupě, ale jako normální připravená hra a pro děti). Různé hry, podobnost jmen náhodná. Poslední z kooperativek jsou naprosto ujetí Hrdinové bez záruky. Tady nemá každý svou figurku, ale všichni jezdí se všemi. Každý hráč ale může dělat jenom určité pohyby a akce. Někdo může jet jenom dopředu, jiný jen dozadu, někdo smí jezdit po eskalátorech… A zásadní věc, nesmí se u toho vůbec mluvit ani nijak jinak komunikovat. A do toho vám ubývá čas. Kdo nezažil, neuvěří, je to fakt úlet. Kromě hraní s dětmi je to bezvadná párty hra, ideální po několika pivech a panácích. Čímž se dostáváme k dalším klasickým party hrám – Activity, Alias, Krycí jména. Pro menší děti, které už umí aspoň trochu psát, pak kooperativní jednoduchá Jedním slovem Pak je tu celá hromada karetek, které jsou často svižnější a na kratší hraní. A taky se lépe skladují a dají se snadněji brát někam s sebou. Paměťové Memoarrr!, Safari Bar, Kdo to byl?!. Postřehové Švábí salát, Tůry Můry. Strategické Krabčáci, Spící královny, Střelené kachny, Malý princ, Skol ty skoty, Bang! a v poslední době naše zdaleka nejoblíbenější Cabo.
Ve čtvrtek 24. února uslyšíte Majerovky opět v Praze - od 20:00 hrajeme v Kaštanu. Klub najdete na Bělohorské ulici čp. 150 a snadno k němu dojedete tramvají číslo 22 nebo 25. Hrajeme samozřejmě v plném počtu.
projít na článekV Litomyšli, v krásném městě na pokraji Vysočiny, probíhají každé léto open air koncerty cyklu Toulovcovy pátky. Letos tento cyklus uzavírají Majerovy brzdové tabulky. Hrajeme od 19:30 na Toulovcově náměstí (v případě nepříznivého počasí je připravena i
projít na článekV pondělí 15.8. hrajeme v Praze v Malostranské besedě . Pokud jste tu legendární scénu po rekonstrukci ještě nenavštívili, máte právě výbornou příležitost! Vrátíte se do vlastně velmi podobného prostředí, ovšem na baru mají daleko lepší pivo i víno :-).
projít na článekJsme autorské divadlo a hrajeme pro děti i dospělé! Pohádkový příběh Nejlokomotivovatější lokomotiva (I.,II. a III. díl) nově hrajeme v prostorách Centra Města Budoucnosti Českého insti
projít na článekBar u Emy je ve Lhotce, Lhotka je poblíž Svinař a Zadní Třebaně, někde tam už začíná vládnout paní Kotys. Hrajeme hodinový set od cca 18:00. To bude pěkný výlet!
projít na článek