Jiří Vacek Přemoudřelí hledající naříkají, že píši pořád to samé. To proto, že tito lidé vše znají, ale nic z toho pořádně nepraktikují. Navíc opakování je matka moudrosti. V základní škole se ovládnutí malé násobilky cvičí tak, že se až do nekonečna stále opakuje. I tak se ji někteří žáci nenaučí. Znalost duchovní nauky, aby byla účelně používána, vyžaduje stejný druh učení, jako je zapamatování násobilky. Máme ji znát nazpaměť. Kde tomu tak není, ani není možné nauku správně používat a využívat, a proto jednáme proti duchu nauky. Takže znovu a po x-té: Kdo opravdu chce dosáhnout poznání Já jsem, ten se bez pomoci mistra neobejde.
Jiří Vacek Mistr není hmotné tělo ani mysl, ale sebe si vědomé božské vědomí. Žáci si nevolí mistra, ale mistr si vybírá žáky. O tom, kdo je žákem mistra, rozhoduje vztah žáka k jeho osobě a pokrok na stezce, který žák dosahuje. Pokrok žáka, k
projít na článekJiří Vacek Zjistil jsem ohromující pravdu. Většina hledajících chce mistra, ale skoro nikdo nechce být jeho žákem. Chtějí mistra vlastnit a na svém mistrovi, kterého si přivlastnili, budují svou duchovní výši neboli takový mistr jim slouží nikoliv k do
projít na článekJiří Vacek ... Žák nesmí v žádném případě propadnout pýše, že dosáhl on sám svým úsilím a že nikomu za své dosažení nevděčí. Musí vědět, že bez pomoci mistra by nedosáhl a tím, že s jeho pomocí dosáhl, získal možnost záchrany z nebožského světa. Ať jsm
projít na článekJiří Vacek Cíl mistrova i žákova snažení je společný a jediný: aby žák dosáhl mistrovství neboli poznání sebe a plný návrat k Bohu. Samo uctívání mistra cílem není, ač mu za jeho činnost náleží velké poděkování a vděčnost. Obdobu působení mistra nal
projít na článekJiří Vacek Mistr a Bůh jsou soupodstatní. Mistr není tělem, ale duchem, vědomím Já jsem. Z mistra vyzařuje Bůh, vědomí Já jsem a jeho moc, která rozpouští žákovy odstředivé síly a ego. Ty, kteří se k mistrovi obracejí o pomoc, chrání, vede k poznání a
projít na článek