Pevné nano částice nebo také pevné polétavé částice jsou považovány lékaři za vysoké nebezpečí pro lidský organismus. Jde o prachové částice, které jsou 500 x až 1000 x menší než lidský vlas. Jsou tak malé, že procházejí z plic do krve, a ta je roznáší a usazuje nejen v plicích, ale i ledvinách, játrech, nebo v mozku. Podle výzkumu Evropské agentury pro životní prostředí každý rok předčasně zemře na následky znečištění životního prostředí více než 400 tisíc lidí. Pokud jde o Čechy, pak se dá odhadnout, že to je každoročně bezmála 9000 lidí. Zopakujme – důvodem jsou i polétavé částice. Kdo chce hned označit za hlavního viníka především starší, nebo bez funkčního filtru DPF, diesely, nemá tak docela pravdu. Podle reálných měření, která provedla Dekra v roce 2015 ve Stuttgartu, je uvolněno denně v tomto městě do ovzduší průměrně 474 kilogramů prachu a polétavých částic. Hned ale dodejme, že jen 77 kg připadá na automobily, z nichž největším znečišťovatelem jsou diesely. Jejich podíl se tedy dá odhadnout na méně než 20 % znečištění ovzduší. Naopak za emisí asi 84 % je třeba vidět kromě jiného pouliční prach, který vozidla rozvíří, tak nanočástice z pneumatik, brzdových kotoučů a dalších částí automobilů, ale i velké i malé spalovací zdroje. Tento fakt zcela mění pohled na to, kdo je hlavním „viníkem“ a jak proti němu postupovat. Ještě jeden fakt je po zveřejnění této studie zřejmý – a to, že v tomto směru není masivní rozšíření ekologických vozidel, jako jsou například elektromobily, až takovým přínosem. Jinými slovy, pro zmírnění následků vdechování nanočástic, není rozlišení mezi jednotlivými typy pohonů automobilů na místě. A totéž platí pro zákaz vjezdu do měst především benzinových nebo dokonce hybridních vozidel s odkazem na to, že mají spalovací motory. Dokládají to další měření Dekry. Ta udávají, že z celkového množství emisí pevných částic tvoří ve Stuttgartu jen 6 % výfuky automobilů, 31 % částečky odletující od pneumatik a brzdových destiček, ale více než 50 % připadá na spalovací zdroje. Jedná se o velké znečišťovatele, jako jsou spalovny, ale i kotle na pevná paliva či plyn a další zdroje. Co daná měření ukazují? Že je na místě řešit problém komplexně a nevytrhávat jen problematiku spalovacích motorů nebo obecně automobilů, ale upozorňovat i na další zdroje znečištění ovzduší. A to zvláště s ohledem na možná a poměrně snadná řešení. Jedním z nich je například důraz na plynulost dopravy a pravidelné a efektivní čištění silnic ve městech. Zdroj: UAMK
V této novele došlo ke změně některých limitních hodnot. Pro limitní hodnoty prachů tvrdých dřev a sloučenin šestimocného chrómu (jako chrom) platí v nařízení vlády přechodné období. Hygienické limity tedy budou upraveny k lednu 2023 a lednu 2025. Doc
projít na článekDne 1. 7. 2023 vešla v platnost novela nařízení vlády č. 272/2011 Sb., která stanoví ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V nařízení vlády se změnily některé základné pojmy v oblasti ustáleného, proměnného a imp
projít na článekNa Vysočině mělo podle měření prováděných od zimy 2022 zvýšené koncentrace rakovinotvorného benzoapyrenu v ovzduší 14 z 60 sledovaných obcí. Vyplývá to z výsledků sledování aromatických uhlovodíků v ovzduší, které představil Roman Ličbinský z Centra dopra
Měřící skupiny se každoročně účastní mezilaboratorních porovnávacích zkoušek a jinak tomu nebylo ani v roce 2022. Měřící skupina měření hluku a vibrací se účastnila porovnávacích zkoušek na měření hluku v pracovním prostředí, měření a posuzování hluku
projít na článekDo rizikových faktorů pracovního prostředí zařazujeme dle zákonné vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanovují podmínky pro zařazení prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů. V pracovním prostředí máme 13 rizikových fa
projít na článek