Co si budeme povídat, většina z nás neustále bojuje s produktivitou. Máme plnou hlavu plánů, co bychom chtěli dělat, ale často to nějak nevyjde. Nemusíme hned oprašovat stokrát omleté řeči o prokrastinaci, spíše se dnes chceme zaměřit na věčný problém s motivací. Často totiž něco neuděláme jen proto, že se do úkolu pustíme v nevhodnou chvíli. A přitom o té nejvhodnější chvíli víme už více než sto let… Historie stále platí Roku 1908 prováděli psychologové Robert Yerkes a John D. Dodson experiment s krysami. Když chtěli, aby krysy proběhly bludištěm, slabý elektrický šok byl samozřejmě velmi účinným motivátorem. Slabý šok tedy fungoval, ovšem pokud krysy obdržely až příliš silný elektrický zásah, zpanikařily a začaly zmateně běhat na všechny strany. Yerkesovi a Dodsonovi tedy bylo jasné, že míra motivace neroste se silou podnětu donekonečna, ale je potřeba najít určitou optimální střední úroveň. Tento výsledek následně vešel ve známost jako Yerkes-Dodsonův zákon a následně ukázal svou platnost v mnoha sférách lidského snažení. Sportovci to jistě znají - při tréninku, kde o nic nejde (a úroveň motivace je tedy poměrně nízká), se nebojíme něco odfláknout, ale na mistrovství světa před vyprodaným stadionem se nohy rozklepou téměř každému; míra stresu už přesáhla kritickou hranici. Ovšem třeba běžný závod představuje optimální míru aktivace, jelikož nám na něm záleží, ale ještě to psychicky ustojíme - a právě taková situace z nás dostane nejlepší výkon. Princip jednoduše popisuje křivku ve tvaru obráceného písmene U. Pokud si pořád nejste jisti, podívejte se na video: Aktivace a výkonnost Výzkum z roku 2007 (tedy téměř století od původního objevu!) se hlouběji zaměřil na faktory, které míru vzrušení zvyšují. Klíčovými vlastnostmi jsou novost, nečekanost, nekontrolovatelnost (čili pokud těžko ovlivníme výsledek dané akce) a hrozba sociálního hodnocení (tedy pokud hrozí, že by nás ostatní odsoudili). Díky těmto faktorům jsme tedy aktivovanější a křivka narůstá až do bodu, kdy dosáhne optimální úrovně. Ovšem pozor na to, aby těchto stresorů nebylo až příliš, jinak nám zděšení začne zabraňovat v efektivní práci. Zákon se samozřejmě uplatňuje i na učení, což je pro studenty samozřejmě velmi zásadní. Z výše popsaných principů třeba plyne, že když se něco učíte, je dobré se průběžně zkoušet - a tyto zkoušky brát vážně. Díky tomu se naše míra úzkosti (a zároveň i aktivace organismu) zvýší a s nimi i šance, že si nově naučené poznatky zapamatujeme. Je tu však samozřejmě háček, a to že u každého člověka jsou tyto hranice jiné; co platí na vaše spolužáky, nemusí fungovat vám. Takže nezbývá než experimentovat a hledat vlastní optimální aktivační úroveň…
Dne 1.7.2018 nabyl účinnosti zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. Zákon umožňuje prokázat totožnost s využitím elektronické identifikace, ovšem pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Zákon mimo jiné upravuj
projít na článekDne 17. 2. 2020 byl pod č. 39/2020 Sb. zveřejněn zákon o realitním zprostředkování. Zákon mj. ukládá realitním kancelářím být pojištěn či informovat zájemce o závadách na nemovitosti. Exklusivní smlouvy o zprostředkování smí být uzavírány max. na dobu 6 m
projít na článekV přiložených dokumentech naleznete konečné pořadí jednotlivých kategorií mládeže. Pro kategorie U11, U13, U15 a U19 je zahrnuto do bodového hodnocení 10 nejvyšších hodnot z 15 možných. Váha KP max. 4x, váha TOP turnaje max. 3x, váha KBTM max. 2x. Pro kat
Od 1.10.2022 nabyl účinnosti zákon č. 245/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Novela byla přijata kvůli významným dotacím z EU, a reaguje tak na probíhající řízení vedené Evropskou komisí proti České republice o
projít na článekChystáte se na určitou vzdělávací aktivitu? Pak byste měli znát základní principy, na kterých funguje učení v dospělém věku. 1. Pravidla, která platí především pro dospělé - Zákon dřívější zkušenosti. Nové učení by mělo být propojeno či postaveno na zku
projít na článek