Dlouhodobým zdravotním účinkům kojení na matku se věnuje mnohem méně pozornosti než jeho účinkům na vývoj dítěte. Kojení však představuje pro matku fyziologicky, psychologicky a behaviorálně transformační zkušenost nedoceněným způsobem. Jedním z nejhlubších způsobů, jak se ženská lidská fyziologie v moderní době změnila, je posun v historii ženského reprodukčního života. V porovnání s lidskými historickými a prehistorickými normami je typický dřívější věk při menarché a méně těhotenství. Normy kojení se také dramaticky posunuly, přičemž ženy v mnoha průmyslových společnostech dnes méně kojí, než by bylo typické v předmoderní minulosti. Prakticky všechny přeživší děti by byly kojeny před příchodem kojenecké výživy. Trvání kojení v celé lidské historii můžeme odhadnout tak, že se podíváme na současné neindustrializované populace a také na archeologické důkazy z kosterních pozůstatků, ačkoli obě metody jsou omezené. Nicméně metaanalýza 113 současných neindustrializovaných populací prokázala průměrnou délku celkového kojení na dítě 29 ± 10 měsíců a kosterní izotopové analýzy populací lovců a sběračů v rozsahu před 12 000–2 500 lety prokázaly celkové kojení na dítě ve věku 22–68 měsíců. Existuje „evoluční nesoulad“ mezi předmoderní normou téměř univerzálního a dlouhodobého kojení a současnou nízkou mírou a trváním kojení v mnoha industrializovaných populacích. Nesoulad spočívá v představě, že k selekci na postmenopauzální ženské fyziologické, kognitivní rysy a rysy dlouhověkosti by došlo v kontextu žen, které měly dlouhodobé účinky častého a dlouhodobého kojení. Biopsychosociální účinky kojení ovlivňují zdraví, mysl a společenský život žen. Výsledky studií naznačují, že ženy, které kojily, mají lepší kognitivní funkce v postmenopauzální fázi života ve srovnání s ženami, které nekojily. Všechny způsoby, jakými kojení podporuje neurobiologické i psychologické a sociální přínosy, společně naznačují pravděpodobnost nižšího rizika demence a Alzheimerovy choroby (AD) v pozdějším životě, stejně jako intervenující rizikový faktor deprese. Dlouhodobé účinky kojení na kognitivní zdraví žen je důležitým a nedostatečně prozkoumaným tématem s důsledky pro biopsychosociální a evoluční vědy. V kohortě žen starších 50 let vykazovaly ty, které kojily, lepší výkon ve všech čtyřech kognitivních doménách ve srovnání s ženami, které nekojily. https://academic.oup.com/emph/article/9/1/322/6380138> The post Kognitivní výhody kojících žen po dosažení věku 50 let first appeared on Kojení.cz.
Závěrečný seminář a praktická prezentace projektu „Rodinový způsob chovu prasat se zapouštěním kojících prasnic“.
Pokud máte bystrý postřeh a rychle vám to pálí, pak rozhodně nikam neodcházejte. Přinášíme vám jedinečný kvíz, se kterým dokonale potrénujete své kognitivní funkce. Najdete na obrázku 3 šestky?
projít na článekŽena po porodu Přispějeme částkou až 1000 Kč ČPZP poskytuje příspěvek ženám po porodu. Příspěvek je určen ženám po porodu dítěte do dosažení 1 roku věku dítěte. V případě vícečetného porodu nelze příspěvek navýšit. Možnosti čerpání: vyjmeno
projít na článekPrvní ze seminářů společnosti Image Lab vás naučí pracovat se svým nevědomím, pochopit, jak fungují kognitivní funkce, které ovlivňují naše rozhodování. Druhý Zoom Snack otevře téma, jak ověřit schopnosti a zjistit potenciál lidí pomocí Assessment a Devel
projít na článekPlné provedení tohoto zákona má zásadní význam pro obnovu biologické rozmanitosti EU a zastavení dalšího úbytku biologické rozmanitosti, dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a přizpůsobení se změně klimatu a pro posílení potravinového zabezpečení p
projít na článek