Komentář: Jak dělat nejen dobrá rozhodnutí?

Komentuje Tomáš Buchwaldek, spoluzakladatel Patriotů MSK. Redakčně neupraveno. Ano x ne? Vpravo vs. vlevo? Zrychlit nebo zpomalit? Mám do toho jít nebo ne? Mám přijmout dalšího člověka? Nebo se s někým rozloučit? Průměrný manažer prý udělá denně 70 vědomých rozhodnutí. I s nevědomými každý z nás děláme několik tisíc rozhodnutí každý den. Průměrný CEO prý ve 139 případech rozhodně týdně o zásadních věcech. Půlku z nich rozhodne do 9 minut, na 12% potřebuje hodinu a více. Jak se správně rozhodnout + co možná nejčastěji? Otázka za miliony. Zde jsou 3 tipy od 3 osobností, u kterých jsem zažil své “wow momenty”: řešíte to, co máte řešit? (Covey a Eisenhower) vypusťte pomalého trpaslíka (Mirek Spousta) zeptejte se kolegů ze střídačky (Evžen Hadamczik) ad 1. Knížku 7 návyků skutečně efektivních lidí považuji za “Bibli” osobního rozvoje. Steven Covey ve svém 3.návyku zmiňuje Eisenhowerovou rozhodovací matici (dle bývalého úspěšného amerického generála a prezidenta). Ten rozdělil činnosti na naléhavé vs. nenaléhavé a urgentní vs. neurgentní. Kterým činnostem a rozhodnutím byste se doporučovali věnovat? Myslel jsem si, že těm naléhavým a urgentním, ale to je chyba. Tím se často točíme v kolečku, protože se na nás sype jedna urgentní záležitost za druhou. Je opravdu umění nebát se a zaměřit se na ty důležité a neurgentní (právě proto, že tyto věci mají tendenci stát se v budoucnu urgentními). Jako např. čištění zubů. Denně si je čistit zabere pár minut, ale když na to kašleme, dostihne nás to, musíme k zubaři, o zuby přijdeme a trhání zubů není zrovna příjemná záležitost. ad 2. proč je důležité řešit důležité-neurgentní záležitosti? Právě protože se můžeme rozhodnout lépe tím, že vypustíme pomalého trpaslíka. Pomalý trpaslík je pojem, za který vděčím Miroslavu Spoustovi. Míro, děkuji. Asi známe studentský syndrom. Situaci, kdy řešíme vše na poslední chvíli, před termínem, stejně jako když se studenti učí na zkoušku den před ní. Vtip je v tom, že i když nad stejným projektem můžeme trávit úplně stejný čas, může dopadnout diametrálně odlišně, pokud uděláme aspoň rámcový výkop třeba týden předem. Máme totiž čas vypustit pomalého trpaslíka. Skvěle toto funguje hlavně u kreativních činností. Když si týden před termínem dáme startovací hodinu/dvě už nás napadnou témata/okruhy/kapitoly/rámcová osnova toho co potřebujeme vytvořit nebo kritéria, dle kterých se rozhodnout. Vypustíme tím pomalého trpaslíka, který pak bude v našem podvědomí na tom celý týden pracovat, i když budeme mít zrovna jiné povinnosti, schůzky, jinou práci. Asi se vám stalo, že vás ty nejlepší věci napadnou třeba ve sprše či při podvečerní procházce se psem. Rychlý trpaslík pak dorazí vždy krátce před termínem, kdy je potřeba už jen sednout a vše sepsat nebo rozhodnout. Potřebujeme oba trpaslíky, jen musíme dát tomu pomalejšímu, aby dorazil a přinesl nové nápady, což se nestane, pokud danou záležitost budeme řešit na poslední chvíli. ad 3. zeptejte se kolegů ze střídačky Zbožňuju přípravy s našimi řečníky ať už na členské akce nebo na Setkání Patriotů. Jedním z nich byl i pan Alois Hadamczik, který se se mnou podělil o zkušenost o tom, jak dělal rozhodnutí jeho bratr, baníkovská trenérská ikona Evžen Hadamczik. Není úspěšnějšího trenéra v historii Baníku. Ten prý vyžadoval, aby celá střídačka byla během zápasu naprosto v tichosti a pozorovali zápas. Po skončení 1.půle si vybral několik kolegů a hráčů, kterých se individuálně zeptal, jak hru během první půle viděli. Získal několik nezávislých názorů. Porovnal je se svými a pak přišel do kabiny a udělal své rozhodnutí. Proto byl prý tak úspěšný. Podobnou analogii vidím u našich business nebo HR klubů, které pod hlavičkou Patriotů MSK pořádáme a kde řešíme konkrétní případovky z praxe. Nejdříve jsme měli problém získat případovky od našich členů, často měli obavy s tím, že půjdou s “kůží na trh”. Ve výsledku jsou pak nadšení a rádi za zpětnou vazbu od ostatních podnikatelů/personalistů, kteří dají svůj pohled na stejnou situaci. Konečné rozhodnutí a odpovědnost je stejně finálně na nich, ale ta kvalita rozhodnutí je diametrálně jiná. Navíc sdílením a otevřeností vzniká důvěra a dobré vztahy. Z mé vlastní praxe jsem si tyto principy ujasnil při tvorbě např. těchto příspěvků pro Magazín Patriot. Ano, můžu některý měsíc vynechat a nenapsat nic, protože je to neurgentní záležitost a zároveň je pro mě důležitá, protože každý článek mi pomáhá ujasnit si myšlenky. Navíc díky tomuto článku je pro mě pak snadné lépe komunikovat i k nám dovnitř, do firmy. Zároveň vím, že den před termínem odevzdání bych pravděpodobně toho moc nevypotil. V podstatě píšu článek celý měsíc. Začátkem měsíce mám cca hodinu v kalendáři na to, abych si stanovil nějaké zajímavé téma a rámcové body, o kterých chci psát. Pak to nechám na sebe cca 2 týdny působit. Během té doby si vzpomenu na řadu dalších aspektů, případně téma změním nebo si další témata zaznamenám, když se zrovna bavím s někým jiným. Čekám na pomalého trpaslíka. Pak si dám cca hodku/hodku a půl a téma zpracuju rychlým trpaslíkem a na závěr se zeptám kolegyně z mé domácí střídačky mé úžasné manželky. Pokud to pochopí a schválí, no tak pak už posílám do redakce. Jak jsem psal. Děláme obrovské množství rozhodnutí každý den. Pojďme těm důležitým dát proces a větší kvalitu. Zaslouží si to a následně z toho budeme profitovat všichni. Příspěvek Komentář: Jak dělat nejen dobrá rozhodnutí? pochází z Patrioti MSK

Web: Patrioti MSK
Aktualizace: 2.10.2023

projít na článek

Komentář: Jak dělat nejen dobrá rozhodnutí?

Jana (50): Z obchodní referentky koordinátorkou mateřského centra

Komentář k zákonu 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Dobrá škola = dobrý život?

Komentář k budoucnosti rozvozu jídel

KOMENTÁŘ: Budou nepoctiví podnikatelé dál okrádat lidi? Nový zákon nepomůže