Nejstarší zmínka o břišní kýle pochází ze starověké Mezopotámie z 2. tisíciletí před naším letopočtem. V Chammurapiho zákoníku lze nalézt pasáž, která hovoří o uskřinutí kýly. Staří Egypťané léčili kýlu aplikací tepla. Dochovaná mumie faraóna Merneptaha však nese i stopy po chirurgickém ošetření břišní kýly. Léčbou kýly se zabývali i lékaři v Byzancii. Pavel z Aeginy popsal v 7. století našeho letopočtu techniku, která léčila tříselnou kýlu přiložením rozžhaveného železa.
Řada lidí se během svého života setkává s různými typy kýly. Nejčastější formou je právě tříselná kýla, a té se tento článek věnuje.
projít na článekKýla je vakovité vychlípení pobřišnicové dutiny, do něhož se přesouvá část břišních orgánů. Souvislé vystlání pobřišnicí odlišuje kýlu od výhřezu. Kýla vzniká na místech snížené odolnosti břišní stěny. Zmenšení odolnosti je dáno anatomickým uspořádáním st
projít na článekKýla je vypouklina, která vzniká vysunutím tkáně mezerou nebo defektem ve svalu. Může se tvořit kdekoli na těle, nejčastěji však vzniká v břišní stěně. Tlak, který vznikne při nadváze, zdvihání těžkého předmětu nebo při namáhavém vyprazdňování, vytvoří me
projít na článek