Ve vnitrozemí Maroka, na úpatí Vysokého Atlasu se nachází miliónové město Marrákeš. A právě sem jsem si vyrazil odpočinout od listopadových teplot okolo nuly. Doprava do Marrákeše Cesty do Marrákeše nejvíc usnadňuje přímá linka Ryan air z Prahy, která aktuálně lítá 2x týdně. Let trvá okolo čtyř hodin, což je asi maximum, co lze na palubě irského dopravce vydržet. Důležité upozornění na cestu zpět: Na Marrakesh Menara Airport (RAK) není uznáván elektronický boarding pass! Musíte mít tedy vytištěnou letenku, kterou vám dopravce poslal na email. V opačném případě vás Ryan air uštědří poplatkem 50 eur za vydání palubní vstupenky na letišti! Druhým poznatkem je – i v případě, že máte pouze palubní zavazadlo a vytištěný boarding pass, stejně se musíte dostavit na check-in. Dopravce vám totiž vytištěnou palubní vstupenku musí orazítkovat. Bez toho zkrátka v Maroku nejede vlak… Teda, letadlo Doprava z letiště Nejjednodušší je použít autobus 19, který odjíždí každých 30 minut přímo od letiště přímo do centra. Stačí opustit terminál, vyignorovat dav taxikářů, projít parkovištěm a jsme na zastávce autobusu. Jízdenka vyjde na 30 dirhamů. Další možností je taxi. Zásadně (nikde v Maroku) nenasedejte do taxíku, dokud se předem nedohodnete na ceně. Budou začínat na nesmyslech (50 euro), ale dají se uhádat na cenu kolem 70 dirhamů. Peníze V Maroku na platí Marockým dirhamem (MAD). Aktuálně 1 MAD = 2,4 CZK. Další široce akceptovatelnou měnou je Euro. Na Dolary zapomeňte. Nechtějí o nich ani slyšet. Až na naprosté výjimky potřebujete hotové peníze – s kartou nepochodíte. To naštěstí řeší bankomaty, které jsou široce dostupné a karta Revolut. Ale pozor! Většina bankomatů si řekne o poplatek za výběr zahraniční kartou. Okolo 30 MAD. To mi přijde docela dost. Doporučuji tedy vyhledat bankomaty Al Barid Bank u kterých byl výběr hotovosti zdarma. Kultura v Maroku V první řadě pamatujte, že budete neustále za něco platit. Vždy bude kolem vás někdo, kdo vám bude chtít poradit kudy, pomůže vám najít hotel a podobně. A vždy za to očekává bakšiš. A následně kňourá, že je to málo. Běžně se stává, pokud je plná restaurace, že vás číšník odvede ke konkurenci (a řekne si o provizi ), pokud obchodník nemá co hledáte, odvede vás ke konkurenci (a řekne si o provizi). Tento affiliate program je zde doveden k dokonalosti Při placení je zvykem nechávat dýško. V restauracích 10 % z ceny, v kavárnách 2 dirhamy. Snažte se nefotit lidi! Nemají to rádi. Říkají – cítíme se pak jak zvířata. Dávejte pozor na modlící se muslimy! Muezzin je pětkrát denně svolává k modlitbě, můžete na ně narazit kdykoliv. V žádném případě je nepřekračujte! Nevstupujte do mešit, pokud nejste muslimové. Ubytování V Marrákeši si můžete vybrat mezi klasickým hotelem a ubytováním v Riadu. To je tradiční marocký dům, s vnitřní zahradou, nebo “nádvořím”, okolo kterého jsou jednotlivé pokoje. Okna sice většinou nemá, ale zase to budete mít blízko do centra. Slušný výběr je na bookingu i airbnb. Často je k dispozici terasa na střeše s famózním výhledem na Medinu. Co podniknout ve městě Předně musím říct, že čtyři dny na Marrákeš bohatě stačí. Při delším pobytu bych už hledal způsob jak z chaotického a hlučného města vypadnout někam pryč. Co navštívit ve městě: Náměstí Djema el-Fna Centrální místo starého města. Neskutečně hlučné místo plné turistických atrakcí, jako jsou zaklínači hadů, artisté, hudebníci… V odpoledních hodinách přibude spousta stánků s jídlem a dá se tu slušně najíst. Mešita Kutubíja Nepřehlédnutelná dominanta města se svým 70 metrovým minaretem. Pro nemuslimy vstup zakázán, ale hned vedle je klidný park pro odpočinek. Palác Bahia Obrovský palác z 19. století. Architektonický vrchol své doby s krásnou vnitřní zahradou. Vstup 70 dirhamů. Mellah Židovská čtvrť. Většina židovských rodin se sice už v 60. letech odstěhovala, ale stojí za návštěvu. Palác El Badi Rozsáhlá zřícenina paláce Saadů z 16. století. Vstup 70 dirhamů. Saadské hrobky Zdobené hrobky rodiny Saadů objevené na počátku 20. století. Vše je parádně zachované. Vstup 70 dirhamů. Zahrady Jardin Majorelle Krásná botanická zahrada s více než 300 druhy rostlin z pěti kontinentů, kterou vytvořil výtvarník Jacques Majorelle v první polovice 20. století. Následně ji koupil módní návrhář Yves Saint Laurent se svým partnerem Pierrem Bergé a v 80. letech zrekonstruovali. Místo tak kýčovité, až si ho musíte zamilovat! Vstup 70 dirhamů. Co dalšího podniknout: Food tour Využili jsme Marrakesh Street Food Experience. Super průvodce, super jídlo, délka asi tři hodiny. Pokud chcete poznat místní kuchyni, včetně přípravy, mohu jen doporučit. Marocké souky Souky jsou trhy nacházející se v postranních uličkách kolem náměstí Djema El-Fna. Prodává se tu úplně vše. Koberce, kožené výrobky, oblečení, maso, čaje, koření, cukrovinky… Každé zastavení je velmi nebezpečné, protože místní obchodníci jsou mistry svého oboru. Připravte se na opravdu tvrdé smlouvání. Nejnebezpečnější je hned věta – kolik jste ochoten zaplatit? Klidně střílejte hodně dolů. Obchodník sice bude lamentovat, že musí živit rodinu, ale pod cenou nikdy neprodá. Hammam Tradiční marocké lázně. Měli jsme v plánu, ale bohužel nestihli. Cesta z města Pokud vás už rušnost města štve, nechá se vyrazit na výlety, které nabízí místní cestovní agentury na každém rohu. V nabídce jsou výlety k pohoří Atlas, vodopádům, do rybářských osad k moři, ale i jízdy na velbloudech, nebo čtyřkolky.
Posledním chybějícím kouskem do skládačky „Maroko 2019“ je už jen návštěva Marrakéše, tak jdeme v rychlosti na to! Kouněte na Youtube na nějaký průvodce Marrakéšem, protože to se těžko popisuje a ani nevím, jestli to jde slovy popsat. Každopádně já to dop
projít na článekPo vodopádech jsme trochu váhali, co další den – bylo toho na výběr mnoho a času už jen málo. (Na samý závěr téhle minisérie se pokusím udělat ideální plán cesty a do hor bychom ještě den přidali). Chtěli jsme jet na necelých 50 km vzdálený Imlil trochu h
projít na článekDalšího dne po ránu už jsme si mysleli, že jsme v podstatě zažili úplně všechno, vodopády z Thajska, vlezlé opice, Marocký sníh, vrcholky hor, otravné turisticky nacpané atrakce i klasický místní život a samozřejmě obchodníky vtěrky Jo jooo, to bylo naiv
projít na článek