Může mít doba, v kterou konáme zkoušku, vliv na její výsledek?

Výzkumný tým ve složení ekonomů Alessia Gaggera (Granadská univerzita) a Denniho Tommasiho (Boloňská univerzita) našel čas, při němž je výkon studujících u zkoušek nejlepší: půl druhé odpoledne. Studie publikovaná v časopise Economic Journal porovnávala výsledky studentů na britských vysokých školách v závislosti na tom, v kterou denní dobu jim zkouška začala. Právě zkoušky na britských vysokých školách posloužily jako vhodný výzkumný materiál, a to z toho důvodu, že přestože nejsou zkoušky na britských institucích terciárního vzdělávání centrálně řízené, konají se vždy v přesně vymezenou dobu (v 9 hodin ráno, 13:30 nebo 16:30), na rozdíl od zkoušek například ve Španělsku nebo v České republice, kde probíhají v různou denní dobu podle potřeb zkoušejících nebo kolidují s dnem a hodinou výuky daného předmětu. Výsledky výzkumu sice ukázaly, že nejlepší čas na zkoušku je sice zkraje odpoledne, ovšem největší rozdíl mezi jednotlivými denními dobami byl nejpatrnější u přírodovědných, technických, inženýrských a matematických předmětů. „Ty vyžadují fluidní inteligenci, tedy pracovní paměť, logické myšlení, řešení problémů a abstraktní uvažování,“ sdělil španělskému deníku La Vanguardia Alessio Gaggero. Větší vliv měl čas zkoušky také u studentů mladších 20 let. Ráno rozespalí, odpoledne unavení Vědec dále uvedl, že možná vysvětlení, proč se studentům spíše daří u zkoušek okolo oběda, jsou dvě: cirkadiánní procesy (tedy biologické procesy, při nichž se během určité periody střídají aktivita a odpočinek) a spánková deprivace. Jestliže studenti píší zkoušky brzy ráno, nejsou ještě dostatečně probuzení, ale pozdě odpoledne už na ně také doléhá únava. To se projevuje obzvlášť během ročního období, kdy jsou dny nejkratší z celého roku. „Ve své studii jsme přišli na to, že dopady denní doby jsou mnohem silnější během zimního zkouškového období, kdy se člověku nedostává tolik přirozeného ranního světla,“ vysvětlil Gaggero. Ačkoliv se v České republice nikdy veřejně nedebatovalo o čase vysokoškolských ani jiných zkoušek – snad právě z toho důvodu, že jejich časy nejsou nijak standardizované –, laická i odborná veřejnost se pře o začátek školní výuky, především v mateřských, na základních a středních školách. Když navrhl minulý rok tehdejší ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš (STAN) posun začátku výuky na devátou hodinu, ozvaly se protestní hlasy, které upozornily, že by takový krok přinesl komplikace jejich rodičům, kterým začíná práce v 8 hodin ráno, musel by být zkoordinován s dopravci a v neposlední řadě by posunul konec výuky o hodinu později, což by znamenalo, že by žáci a studenti měli méně času na kroužky, brigády a přípravu do školy. To však nebrání jednotlivým školám určit si začátek výuky; vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pouze stanovuje, že vyučování začíná zpravidla v 8 hodin ráno, nesmí začínat před 7. hodinou ranní a zároveň končit po 5. hodině večerní v rámci povinné školní docházky a 8. hodině večerní v rámci střední školy. Začátek výuky se také liší podle země. V některých (např. ve Velké Británii nebo Portugalsku) se začíná obvykle mnohem později než v Česku (mezi 8:45 a 9:00), v jiných ale i mnohem dříve. Například na Filipínách může začínat školní výuka mezi šestou a sedmou hodinou ranní. Zdá se tedy, že žáci ani studenti v Česku se ranním písemkám ani jiným druhům přezkoušení v době mezi snídaní a obědem zatím nevyhnou.The post Může mít doba, v kterou konáme zkoušku, vliv na její výsledek? first appeared on Perpetuum – vzdělávání bez hranic.

Web: Perpetuum – novinky a trendy ve vzdělávání
Aktualizace: 26.8.2023

projít na článek

Může mít doba, v kterou konáme zkoušku, vliv na její výsledek?

NA ZKOUŠKU DIVADELNÍM SCÉNOGRAFEM

V Boskovicích rozdělí základní školu

Dokud má Ševčík na své fakultě vliv, její mizerná reputace se nezmění

Objednávací doba na rok 2022 - leden

Kyselina sírová