Většinou sem práci ani MARION MARKETING moc netahám, a už vůbec ne ty negativní věci. Protože tohle je můj osobní blog, můj koníček a je plný hlavně pozitivních věcí. Ale teda dneska mě to dožralo už tak, že se o to s Vámi chci podělit. PROTOŽE UŽ NEBUDU MLČET. Chodím a potkávám se týdně s mnoha podnikateli a lidmi z businessu. A naštěstí se z 99 % setkávám jen se slušnými a milými lidmi, se kterými se vzájemně respektujeme a chováme se k sobě jako rovný k rovnému. Bez ohledu na business či postavení ve firmě. ❤️ Ale občas se samozřejmě najdou výjimky. A ano, vím, že nežijeme v pohádce, ale haló! Slušné chování by mělo být naprostým základem každého (nejen) podnikatele! Arogantní komunikace není cool, sexy ani hot! Proto mě NIKDY nepřestane překvapovat ten způsob a tón arogantní až vysmívající se komunikace, jakým se mnou (naštěstí pouze opravdu vyjímečně mluví - VŽDYCKY JEN starší muži). O to víc, když je pak pozoruju a zjistím, že k nikomu jinému (staršímu nebo MUŽI) si totéž nedovolí. Bohužel je očividný, že jde opravdu pouze o to, že jsem na všechny (nebo se aspoň snažím být vždy a v každé situaci) milá, jsem malá, mladá (často nejmladší i v mých 32 letech) a ještě k tomu žena (v jejich očích tedy zřejmě spíš dívka/dítě - posuzuji dle šokovaných reakcí některých lidí, když se dozví můj věk, což je lichotivý v životě, ale v businessu moc ne = protože automaticky předsudky o neschopnosti a snadné manipulaci mé osoby). A já vím, že právě TOHLE je důvod, proč máme 80 % zákazníků ženy (na což si opravdu nestěžuji, naopak). Protože v naší agentuře jsem obchodník já a tedy první komunikace probíhá mezi potenciálním klientem a MNOU. A bohužel mám již od několika ne/klientů potvrzeno, že důvod proč si nás na poprvé nevybrali je to, že jsme moc mladí a nebo že za firmu komunikuju a vystupuji já - žena. Což může působit u starších firem a nebo na vyšších pozicích jako nevhodný či nedůvěryhodný adept pro výběr jejich marketingu. Protože přeci muži a ideálně 35+ jsou lepší a zkušenější markeťáci než ženy... Což je šílený a je mi trochu líto, že to i v dnešní době stále trvá... Taky mi přijde šílený, že se s tím nepotýkám jen já jako majitelka marketingové agentury, ale že se i moje zaměstnané kamarádky otevřeně baví o tom, že nemohou staršímu šéfovi nastavit hranici, jakou by chtěly, v případě nepříjemného chování, protože se bojí, že se ho dotknou, on to vyhrotí a jim potenciálně může v případě odchodu zkazit i budoucí kariéru v oboru - jakožto muž s vyšším postavením na malém českém rybníčku. Takže ať už mi laskavě lidi přestanou tvrdit, že u nás žádná genderová diskriminace není. Často toto téma totiž otevírám a velmi často se setkávám s reakcí (mužů), že jsou doslova šokováni, že se mi tohle děje... Co se teda dneska stalo? O tom, co se dneska stalo nebudu psát nic víc, než to, že se ke mě jeden majitel (a zároveň psí trenér) při každé osobní komunikaci o možné spolupráci choval tak nechutně, až to i Michala zvedlo ze židle. To, že se chová stylem já jsem pán a vy jste můj pes i v rámci celého kolektivu dospělých lidí, kde jsme se potkávali, jsem poznala hned. Ale říkala jsem si, ok asi pracovní deformace z výcviku psů a třeba to tak nemyslí... Ale to, že na mě zkoušel při každém jednání klasický manipulativní techniky a direktivní postoj, stejný jako při výchově psa, to už bylo trochu moc. A teď už chápu, proč od minulého roku otočil asi 3 markeťáky/agentury (kdy mi sám přiznal, že ten poslední odešel sám - sakra, tohle měl být pro mě RED FLAG)... Ukázka naší komunikace, ať pochopíte kontext: Už při vyjednávání spolupráce (což my neděláme, jednáme se všemi klienty stejně, všichni mají stejné smlouvy, ceny služeb jsou také pevné a neděláme žádné vyjednávání a smlouvání, protože by to nebylo ke klientům fér a to není ve filozofii naší firmy) mi to bylo nepříjemné. Dohodli jsme se přes mail na spolupráci. Forma fakturace - první měsíc proběhne formou barteru (členství) a ostatní měsíce po té budou normálně fakturovaný. Začátek spolupráce probíhá po společném podpisu smlouvy z obou stran. Tento postup byl komunikován 3x v mailu a 2x osobně. Komunikace probíhala stylem: Den 1 (předminulý týden osobně na akci). On: Budete mi natáčet videa z akce. Já: No to bohužel já osobně opravdu nemohu, není to moje profesní zaměření. Nemám na to techniku a neumím to. On: Já vám říkám, že budete! ...(otočí se a odejde) Den 2 (e-mail) My: (Poslali jsme standardní nabídku dle jeho požadavků a potřeb.) On: Prosím navrhněte barter a úpravu ceny, jestli je to možné. Předpokládám, že xy je cena pro fungující spolupráci. Ta bude platit po zkušebním období 3 měsíců. Fotit a natáčet videa můžeme na začátku spolu během (cenzura - jeho akce). Já: Nevím, zda jsem Váš dotaz pochopila správně, ale aby nedošlo k nedorozumění… Toto je naše standardní nabídka na správu pro všechny klienty, kteří mají tento stejný objem spolupráce. Platí to od startu spolupráce, ne až po zkušebním období. Fotit a natáčet videa, upřímně nevím, jakou máte představu. :)) Ale jak jsem říkala, střih videí ani nic podobného pro klienty neděláme/neumíme. Nemáme na to ani techniku, já osobně videa vůbec neovládám a naše agentura se na toto odvětví nespecializuje. Proto nám podklady do kampaní dodávají klienti (kromě vyjímek z kosmetického průmyslu či jiné drobné hmotné produkty). Můžeme Vás propojit s partnerskou agenturou, kteří videa natáčí. + další zmínka o smlouvě (Moje poznámka - to si opravdu myslel, že budeme 3 měsíce pracovat ZADARMO?! :D) Den 3 (na akci tento týden) On: Nahrál jsem vám videa do složky. Co teď bude následovat? Já: Skvěle, moc děkujeme. Nyní potřebujeme tu smlouvu podepsanou od Vás. On: (Mávne na mě rukou a odejde beze slova...Stojím v šoku, nechápu reakci a čekám jestli se vrátí. Ne.) Den 4 (e-mail) On: Jen se chci ujistit, že to chápu správně. Domluvili jsme se na spolupráci. V pátek už jsi byla jako člen, to znamená součást barteru. A přesto ještě neexistuje žádná vaše aktivita. Fotky jsem nahrál. Byla jsi ve středu na snídani. Natočila jsi něco, co by se hodilo? Já: Ano, máš pravdu, neexistuje zatím žádná aktivita z naší strany, protože jak jsem již 3x zmínila v předchozí e-mailové komunikaci viz vlákno tohoto e-mailu a také znovu osobně na středečním setkání, spolupráce z naší strany začíná po podpisu smlouvy, kterou od tebe ještě nemáme. Také jsem Ti několikrát během našich hovorů zmiňovala, že moje agenda v naší agentuře není natáčení videí ani tvorba fotografií… Foto a video podklady, jak je uvedeno i ve specifikaci musíme dostávat od klienta. Takže ano, to nahrané foto od tebe je fajn a můžeme s ním v rámci postů pracovat. Čekala jsem, že tu smlouvu v tomto týdnu zašleš a začneme. Ale samozřejmě pokud máš jinou představu o spolupráci se správcem Tvých sociálních sítí, a spolupráci s naší agenturou dle původního očekávání nenastavíme, tak počítám s tím, že předchozí návštěvu uhradím standardním způsobem. Bohužel mám z naší komunikace čím dál silnější dojem, že se asi úplně nestřetáváme s představou o spolupráci. Proto bych možná otevřela diskuzi, zda by vůbec byla podobná spolupráce pro obě strany přínosná. On: Souhlasím. Spolupráce začíná aktivitou. Opravdu jsme každý jinde. (Poznámka - Důvod proč si v mailech tykáme je ten, že jsem mu v dobré víře při osobním setkání řekla, ať mě oslovuje jménem (oslovoval mě příjmením), nenapadlo mě, že hned v zápětí přejde k tykání. Nepotykali jsme si.) Jiný den: Poznámka: Zajímavá situace probíhala i pokaždé ve skupině, kde se všichni představujeme. On: Až zazní zvuk, že vám vypršel čas, tak dokončete větu. A opravdu se nezkoušejte se mnou přetahovat, víte, že já vždycky vyhraju. A tak je to nyní jeden z mála klientů, kterému jsem otevřeně napsala, že s nimi MY za agenturu nechceme spolupracovat. A mám z toho nyní ten nejvíc nejlepší pocit, protože moje intuice nikdy nelže a člověk, který má problém hrát fér a dle pravidel by nám v budoucnu nadělal akorát problémy a spoustu nepříjemností... Jsem neskutečně vděčná, že jsem byla celý život vychována k tomu, nebát se za sebe postavit, nemlčet když se vám něco nelíbí a umět si nastavit hranice. A proto chci apelovat i na vás. Trvejte na smlouvě v každém případě a vždy...! Je to celkem dobrý ukazatel charakteru případných partnerů. Nastavování hranic je těžký a nepříjemný. A ano, může to stát i důležitou nebo velkou zakázku, ale NIC nestojí za to, abyste se cítili jako kus hadru na podlahu, nedocenění nebo ponižovaní..
The post Těžký život first appeared on Nejlepší české vtipy.
režie: Olivier Nakache, Eric Toledano, Francie 2023, 120 minutDva břídilové Albert (Pio Marmaï) a Bruno (Jonathan Cohen) mají za sebou těžký rok. Jsou zadlužení až po uši, nemají kde bydlet a jejich partnerky je opustily. Kvůli chipsům a pivu zdarma se pr
projít na článekKomfortní zóna, zóna komfortu, zóna pohodlí - buzzword, čili slovní spojení, které koučové a poradci osobního rozvoje dnes hojně vypouští z úst a psacích pomůcek. “Vystupte z komfortní zóny, překročte své hranice, posune vás to dál, zažijete nové věci,” z
Evropská komise dnes doporučila členským státům Evropské unie využívat v rámci usnadnění cest přes hranice covidové rychlotesty. Státy by je podle Bruselu měly nasazovat ve vhodných případech, čímž by také například posílily mnohdy nedostatečnou kapacitu
projít na článekQ80C je za mě jeden z těch zajímavějších televizorů z letošní nabídky Samsungu. Proč? Je to nejlevnější 100 Hz panel s přímým podsvícením a lokálním tlumením. Což je za mě hranice kdy u LED začíná lepší obraz. Když k tomu přidáte léty ověřený a u nás velm
projít na článek