Do vydání vyhlášky č. 257/2009 Sb. bylo často argumentováno tím, že sediment je odpadem. Že to jinak není možné. Pokud je však sediment odpadem, platí pro něj limity tabulky č. 10.1 vyhlášky č. 294/2005 Sb., které jsou vněkterých parametrech (zejména arsen) velmi přísné. Limit pro arsen je nastaven sohledem na rizika pro zdraví lidí manipulujících dnes a denně se sedimenty po velkou část obvyklé pracovní doby. Limit však nebere v úvahu průměrné pozadí půd (a tedy i sedimentů) vČR. Důsledkem je, že není-li možné využití sedimentu (např. u míst s prokázanýmvyšším výskytem arsenu), existuje již jen možnost úpravy (kompostování slimity podle vyhlášky č. 341/2008 Sb.) nebo uložení na skládku. Otázka arsenu a jeho limitů bude pravděpodobně vbudoucnosti ještě hojně diskutována. Hodnocení nebezpečných vlastností sedimentů podle § 2, odst. 1, písm i) zákona je velmi složité. Sediment není snadno exaktně popsatelná matrice, je často nehomogenní. Kdo vyloučí nebezpečné vlastnosti odpadu (vůbec se dnes neuvažuje o hodnocení nebezpečných vlastností u neodpadů) chybně nebo opomene důležité a limitující skutečnosti, riskuje sankce na úrovni až desítek milionů Kč. Nedostatečné informace o sedimentu (z důvodu jeho obtížné popsatelnosti) mohou být při hodnocení nebezpečných vlastností sankcionovány. Více než 2 % objemových zrn nad 4 mm. Podle vyhlášky č. 257/2009 Sb., přílohy č.1. „Sediment využívaný na zemědělské půdě“ nesmí obsahovat skelet více než 2 % objemové frakce nad 4 mm a ve frakci 2 – 4 mm více než 30 % objemových. Podle mého názoru se jedná o požadavek velmi problematický. Tato podmínka znamená, že sediment po odvodnění a jeho rozprostření (lhůta 10 dní) by měl být ošetřen ručním vybráním zrn nad jistou velikost. Mechanická separace zrn nad 4 mm není technicky reálná. Zamezení aplikace sedimentu na zemědělskou půdu zdůvodu výskytu několika kamenů ve vzorkovnici je přinejmenším diskutabilní. Problémy se zvýšeným pozadím u půd, které by vlastně neměly být zařazeny vzemědělském půdním fondu (ZPF). Často se zjistí, že sediment vyhovuje příloze č. 1, ale nevyhoví příloze č. 3 (to je obecně většina sedimentů). Pokud však půda na pozemcích, kde by sediment měl být využit, překračuje limity přílohy č. 3 vyhlášky (§ 3, odst. b), je možnost využití sedimentů na nich komplikována. Ovšem pokud půda nevyhoví limitům vyhlášky č. 13/1994 Sb., neměla by být vlastně ani půdou zemědělskou. LPIS (Land Parcel Identification System) – pravděpodobně velký pomocník pro orgány ochrany půdy pověřených obcí. Pomocí systému LPIS může úřad nahlédnout, zda uvažované zemědělské pozemky vyhovují a nejsou vdatabázi kontaminovaných. Do systému by poté byla zanesena aplikace včetně všech doplňkových informací. Limity v různých předpisech (přílohy č. 1 a 3 vyhlášky č. 257/2009 Sb., přílohy č. 9 zákona č. 185/2001 Sb. vplatném znění, přílohy č. 1 vyhlášky č. 13/1994 Sb. a tabulky č. 10.1 vyhlášky č. 294/2005 Sb. nejsou shodné a křížově se mění (nelze říci, že využití sedimentů na zemědělské půdě má obecně přísnější limity než využití odpadu vmístě ktomu určeném ve smyslu § 14, odst. 1 či 2 zákona č. 185/2001 Sb. vplatném znění). Přehled limitů je uveden vtabulce. Limity (absolutní hodnoty) uvedené v přílohách č. 1 a 3 vyhlášky č. 257/2009 Sb. se liší. Klasickým často problematickým případem je PCB, kde je limit vpříloze č. 1 na úrovni 0,2 mg/kg sušiny, vpříloze č. 3 je limit poté na úrovni 0,02 mg/kg sušiny. Vyjádření při plánovaném využití sedimentu na ZPF vakreditovaném protokole musí odpovídat limitu přílohy č. 3 vyhlášky č. 257/2009 Sb. Ne vždy je možné zdůvodu neexistence orniční vrstvy vpožadované mocnosti aplikovat sediment vpoměru 1:3 na plnou mocnost (mnohdy je orniční vrstva výrazně tenčí oproti předpokladu vyhlášky min. 30 cm). Před plánovaným využitím sedimentu na ZPF (při přípravě projektu) je nutné ověřit rešeršně (BPEJ) nebo na místě vterénu stav a mocnost orniční vrstvy zdůvodu výpočtu dávky sedimentu a odhadu plochy nutné kvyužití sedimentu. Kontaktní testy. Existují sedimenty s vyšším rizikem výskytu kontaminace, zejména u toků zatížených vypouštěním odpadních vod dnes či před rokem 1989. Aplikace akvatických testů ve formě tabulky č. 10.2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. na sedimenty, které byly dlouhodobě ve styku svodním prostředím, není vždy zcela efektivní. Lze do budoucna doporučit u sedimentů aplikovat spíše kontaktní ekotoxikologické testy (roupice, chvostoskok, nitrifikační testy, salát, či jiné) u sedimentů a půd. Vtomto směru by mělo dojít kvývoji legislativy. Výskyt léčiv či hormonů a jejich reziduí. Hrozba přechodu těchto látek zvod do sedimentů není dostatečně prozkoumána. Existuje více názorů. Bezpečným přístupem by zde byla snad úprava surových sedimentů kompostováním sdosažením dostatečné teploty alespoň kčástečné destrukci organických látek, což by však proces odbahňování prodražovalo. Analytické testování léčiv je prakticky velmi složité a mohlo by být aplikováno jen na zvolené markery (indikační léčiva či rezidua). Do budoucna lze doporučit voprávněných případech alespoň ověření bezpečnosti využití na zemědělské půdě zhlediska kontaktních ekotoxikologických testů. Výskyt PAU a některých těžkých kovů vsedimentech nad limit přílohy č. 3 vyhlášky č. 257/2009 Sb. Výskyt antropogenních kontaminantů u testů sedimentů provedených společností EMPLA vletech 2008 – 2010 byl zjištěn zejména u PAU, uhlovodíků, ztěžkých kovů to bylo kadmium, zinek, případně nikl a dále PCB. Vpraxi však přechod do tkání rostlin nebo obecná škodlivost zjištěných polutantů nemusí být absolutní (závislá na absolutní naměřené hodnotě). Bylo ověřeno, že celá řada látek není vždy fytotoxických (např. obvykle arsen). Připravovaná legislativa voblasti ochrany zemědělských půd stímto diverzifikovaným přístupem počítá. Voblasti aplikace sedimentů je však dnes limitem pouze absolutní číslo (i upravené na úroveň pozadí). Možnost ověření přístupnosti i „přírodních“ kontaminantů pro rostliny (a tedy i potravní řetězec) se dnes nepřipouští a jde pravděpodobně o otázku mnoha spíše vzdálených budoucích let. Odběr vzorků před a po. Pokud přijmeme argument možných změn chemismu vsedimentech po vytěžení (např. obvyklá změna pH), mohlo by teoreticky dojít ke změnám ve vyluhovávání kovů. Může také dojít khnilobným procesům nebo jiným složitě popsatelným procesům rozkladu zbytkové organické hmoty. Akce odbahňování obvykle trvá nějakou dobu. Zda by odběr vzorku, např. několik měsíců po vypuštění nádrže, mohlo být bráno jako vzorkování „po“ (i když nejde o vytěžení), je však nejasné. Vzorkování před a po je vpraxi velmi problematické. Využití sedimentů na trvalém travním porostu. Zde mocnost orniční vrstvy obvykle není taková, aby umožnila aplikaci větší vrstvy sedimentů. Aplikací nepřiměřeně velké mocnosti sedimentu by došlo krazantní změně obsahu živin a tedy i charakteru půdy. Otázkou zůstává, co je cílem aplikace sedimentů vpraxi. Ing. Vladimír Bláha (vlb) Empla, s. r. o. E-mail: [email protected] Autor je osobou pověřenou MŽP khodnocení nebezpečných vlastností odpadů, zabývá se odběrem vzorků sedimentů, odpadů, půd Zdroj: Odpadové fórum 2/2011
Dnes jsme se rozhodli vyslechnout si názory na krizi od odborníků – analytiků z CYRRUS. CYRRUS a.s. je největší makléřská společnost na Moravě a tak nejspíše má smysl jim dát šanci se projevit na našem brněnském serveru. Proberme si pár nejasností kolem s
projít na článekPŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE Při novele vyhlášky č. 294/2005 Sb. došlo k úpravě přílohy č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., mimo jiné z důvodu nakládání se sedimenty. Redakce Odpadového fóra se ptá: „Pokud v sedimentu pro využití mimo ZPF překročím 1 – 3 par
Tento článek vznikl na konci roku 2010 a snaží se popsat nejen legislativní možnosti nakládání se sedimenty z vodních toků a nádrží, nýbrž také skryté komplikace a zkušenosti s praktickýmvyužitím zákona o odpadech, jeho příloh a souvisejících vyhlášek. Vy
Dne 23.1.2009 nabyla účinnosti novela zákona o hnojivech č. 9/2009 Sb. V zákoně včásti čtvrté nalezneme „přílepek“ který novelizuje zákon o odpadech. Přílepek mění §2 písmeno i) zákona tj. část, která říká co zákon nepovažuje za odpad. Písmeno i) se týká
Byla aktualizována stránka s rozpisem cvičení pro rok 2024/25. Začínáme v pondělí 2. 9. 2024 od 18ti hod stavěním tatami a cvičení začínáme hned v úterý 3. 9. Další podrobnosti >zde< (- v sekci „Tréninky“). V případě nejasností mne, prosím, kontaktu
projít na článek