Jak všichni víme, mívá stát peníze, a to navzdory tomu, že nepracuje. Pracují jenom jeho lidé, z jejichž příjmů tento žije, a je tak vlastně, jak by se také dalo říci, tou největší sockou, jakou každý národ světa má. Státy prostě vyvíjejí určité aktivity, ale vydělávají si jenom jedněmi z nich – výběrem daní a jiných odvodů. Kdokoliv z jejich občanů nějak přijde k penězům, musí počítat s tím, že ho stát náležitě zkasíruje. A to dokonce ne podle vzájemné dohody, ale podle uvážení státu samotného. Vyděláme si peníze a bác – je tu daň z příjmu, je tu sociální pojištění, zdravotní pojištění, DPH a kdo ví, jak se všechny ty odvody nazývají. Dostaneme nějaký finanční příspěvek, máme zisk ze svého soukromého podnikání, dostaneme úroky ze vkladů a podobně, a rázem je tu stát, který se chce dělit. Aby měl z čeho žít. Stát tedy své lidi ždíme, a to bez ohledu na to, zda jsou těmto jeho služby potřebné nebo ne. Vybere, kolik je libo, a použije to tak, jak se na tom momentálně panující politici shodnou. A lidé s tím nic nenadělají, protože i kdyby zvolili vládu jinou, nepolepší si, nezmění tuto situaci nějak zásadně k lepšímu. Jenže zatímco si prostý lid často stěžuje na přemrštěné požadavky státu, co se zdanění týká, stát si nepochvaluje, protože velice často nemá nikdy dost. Což je pro naši zemi charakteristické už dlouhou řadu let. A když pak chce stát víc peněz, než kolik jich z lidí dostane, když už se nedá s daněmi přitvrdit? Pak se to taky lehce zvládne. Stát se přece může zadlužit. Natiskne státní dluhopisy, prodá je těm, kdo o ně mají zájem, a peněz je dost. Než se začne zase s jejich splácením. Takový stát má totiž tu výhodu, že je pro poskytovatele půjček jakéhokoliv druhu jistější institucí než kdokoliv jiný. Stát před věřiteli neuteče, ten se nemůže zapírat, a tak jistě to půjčené vrátí. Klidně i za cenu toho, že si na splácení zase půjčí. Což je státu jedno. Protože za ten to zaplatí obyčejní lidé. A co je vrchnosti do nich? Příspěvek Někdy nestačí ždímat lidi pochází z FAHD
Dostatek peněz by měl být samozřejmostí. Protože my lidé peníze potřebujeme a měli bychom je mít, aby se nám dost kvalitně a spokojeně žilo. Ale často je obvyklý spíše jejich nedostatek. Tedy situace, kdy si nevyděláme tolik, kolik by bylo potřeba, a pak
Afrika na dosah. Desetidenní pobyt s poznáváním lidí, gastronomie, safari a historie této barevné a milé země. Průvodce: ALEX DIOP – místní týpek, kterého znají snad všichni v Senegalu. Já budu překladatel. POČET ÚČASTNÍKŮ ZÁJEZDU: max. 15 SENEGAL – zem
Rozbilo se vám auto a potřebujete ho nutně k výkonu vaší práce? Našetřené peníze vám ale na nový vůz nestačí? Musíte neprodleně zaplatit nějaký dluh nebo vám naskočí penalizační poplatky?
projít na článekNejbližší zchlazení v parném létě naleznete v našem potoce hned vedle chalupy. Komu to nestačí může navštívit řadu přírodních nebo umělých koupališť v blízkém okolí.
projít na článekBlízký východ a arabský svět mě postupně okouzlily a získaly si moje srdce. Mám ráda zdejší lidi, jejich dobrosrdečnost a někdy nečekanou otevřenost k nám, lidem z Evropy. Kromě toho mě fascinuje i zdejší drsná krajina, nekonečné pouště a obrovský prostor
projít na článek