„Chceme-li nalézt základní příčinu našich nemocí, zjistíme, že jsou to následky odtržení se od zákona.“ Paracelsus Nemoc je vyjádření poruchy v uspořádání našeho životního systému. Jsme malý živý dílek velkého tvůrčího pořádku. V důsledku toho jsme propojeni se vším, co je v našem Universu stvořeno. Paracelsus říká výstižně: „Stvoření jsou písmena popisující původ člověka.“ Existuje tedy živá plynoucí rovnováha naší bytosti s kosmickým okolím. Stejná látková, energetická a informační výměna probíhá také uvnitř naší osobnosti mezi jednotlivými částmi bytosti, tedy mezi duchem, duší a tělem. Tak nemoc není příhoda, která se týká výhradně našich orgánů, nýbrž nemocná je celá osoba. Když jsme nemocní, necítíme se dobře, pociťujeme slabost a trpíme bolestmi. Pocity, city a utrpení nejsou vjemy těla, nýbrž jsou duševní podstaty. Měl tedy Novalis (Friedrich L. Hardenberg, 1772–1801) pravdu, když před 200 lety řekl „všechny nemoci lze vpravdě nazvat duševními nemocemi“? Příkoří, odpírání lásky, zklamání, potlačované potřeby, nevyžitá agrese, to vše vyvolává stavy napětí, které často nejsou bezprostředně zpracovány, a jsou proto zatlačeny do nevědomé duševní oblasti. Takovýto potlačený, zapuzený duševní obsah se pak po kratší či delší době somatizuje, ztělesňuje, posunuje se na tělesnou úroveň a její projevy, a tím vychází navenek. Nemoci jsou tudíž především smysluplné regulace, které nás upozorňují na hlouběji ležící poruchy, a nabízejí nám tak příležitost ptát se po důvodu nemoci a vědomě zpracovat hluboko uloženou poruchu, která je příčinou nemoci. Stíny, které leží zatlačeny v našem nevědomí, musejí být vědomě uvolněny, aby mohla být znovu nastolena zdravá harmonie. Dahlke napsal.: „Nemoc je hlad.“ Tento výrok můžeme dále rozšířit a doplnit: Nemoc je hlad po stavu uvědomění. Evoluce člověka je koneckonců evolucí jeho vědomí. Nemoc je nezbytnost na naší cestě rozvoje pravého Já. Podle uvedeného může tedy nemoc obrátit stav nouze. Jaké nouze? Nu, té nouze, že si vlastně nejsme vědomi, kdo ve skutečnosti jsme. Nemoci jsou tedy pokusy o korekci, které mohou vést k přemýšlení, k uvědomění, pokud jsme připraveni ptát se na skutečný význam tohoto volání naší duše. Podívejme se, co k mystériu lidské bytosti a jejího stavu vědomí říkají moudří tohoto světa: Lao c´ říká: „Skutečná nemoc člověka je to, že neví o své nevědomosti.“ Buddha míní: „Nepoznání skutečnosti je pramenem zla.“ Hermes Trismegistos praví: „Jediný hřích, který člověk má, je to, že nezná Boha.“ V našem křesťanském Písmu svatém čteme: „Můj lid je ztracen, protože nemá poznání.“ Nejvyšší moudrostí Řeků bylo vyznání: „Scio, nescio.“ – „Vím, že nic nevím.“ Cestu, jak můžeme překonat naši zjevnou neznalost, nám velmi zřetelně ukázali také Řekové. Nad vstupní branou chrámu zasvěcení v Delfách stojí napsáno: „Člověče, poznej sám sebe, a poznáš Boha a Universum.“ Člověče, buď konečně vědomým si toho, kdo vlastně jsi! Ve všech učeních moudrosti všech dob zaznívá tato stejná výzva. (Výtah z německého Pentagramu č. 6/1998.) K této výzvě začít cestu k uzdravení v širokém slova smyslu se rádi přidáváme. V upřímném spojení Vás zdraví Vaši přátelé z Lectoria Rosicrucianum
„Co je ve skutečnosti duše? Duše je oheň, světlo. Je to to, co dává život.“ CO JE DUŠE? Valašské Meziříčí, Čajovna u Tří Dýmek, Křížkovského 111/7 Čtvrtek 6. dubna 2017 v 16 hodin
projít na článekSrdečně vás zveme na přednášku DVĚ DUŠE V ČLOVĚKU – DVA VESMÍRY. Duše pozemská a Duše nesmrtelná – první náleží této dvoupólové přírodě a jejím zákonům, druhá je Věčná. Následování té první znamená upoutání v kole života a smrti; zasvěcení se té druhé zna
projít na článek„Ve skrytých místech mystérií byl symbol labyrintu používán novým způsobem k objasnění toho, že v duši existuje také podivuhodný mysteriózní labyrint, který působí jako svatý chrám. Je-li tento posvátný chrám objeven, potom se v něm duše může tříbit, očis
projít na článek„Lidské bytosti, stejně jako zvířata a vše živé, jsou oduševnělé bytosti. Duše je centrální, hnací princip v nás. Všechno, co jsme jako lidské bytosti; vše, co děláme a myslíme, je stimulováno a řízeno naší duší. Náš současný stav bytí je z toho zcela urč
projít na článek... byla jedna Duše, která se na onom světě nebo chcete-li, v jemnohmotnosti na svůj pozemský úkol, připravovala a vybrala si místo a rodiče, kde by po vtělení nalezla ty nejlepší podmínky pro odčinění svého karmického dluhu ...