Nová analýza více než 100 000 vědeckých studií - změnou klimatu je postiženo nejméně 85 procent světové populace

 Nová studie publikovaná v Nature Climate Change 11.října dokumentuje vědecké důkazy o účincích změny klimatu způsobené člověkem na nejméně 80 % světové rozlohy, přičemž se týká nejméně 85 % světové populace. Vědecký tým stojící za studií vyvinul novou výzkumnou techniku: pomocí modelů strojového učení bylo prozkoumáno nebývalé množství 100 000 empirických studií s rozsáhlými modelovými a daty o změnách teploty a srážkách. Výsledkem je komplexní globální obraz minulých účinků změny klimatu způsobené lidmi. „Naše studie nenechává na pochybách, že klimatickou krizi již lze pocítit téměř všude na světě,“ vysvětluje Max Callaghan , z pracovní skupiny pro aplikovaný výzkum udržitelnosti a ...

projít na článek

Extrémní počasí roste

 Frekvence extrémních teplot se, ve srovnání s lety 1951-1980, za poslední desetiletí zvýšila 90krát. Měsíční vlny veder, se velmi liší od toho, co je v určité oblasti normální - nyní ovlivňují v průměru přibližně 9 procent celkové rozlohy země. Zvýš

projít na článek

Ochrana klimatu v EU - ze 40 na 60% do 2030

 Splnění pařížských cílů v oblasti klimatu vyžaduje do roku 2030 snížení emisí o 60 procent (ve srovnání s rokem 1990). Zvýšení současného evropského cíle snížení ze 40 na 60 procent lze provést a je ekonomicky výhodné. Kvantitativní modelové výpočty

projít na článek

Lobby proti ochraně klimatu

 Novinářky Susanne Götzeová a Annika Joeresová analyzovaly jak politika, sdružení a kluby společně sypou písek do globálního hnutí proti změně klimatu. Nejpozději od „Fridays for Future“ je změna klimatu považována za jeden z nejnaléhavějších problém

projít na článek

Změna životního stylu

 Jak velká je ochota ke změně populace s ohledem na klimatickou krizi, vyhynutí druhů a znečištění životního prostředí a co občané očekávají od politiky? Institut Kantar provedl koncem minulého roku reprezentativní průzkum. Velká většina v zemi je př

projít na článek

Energetická soběstačnost domů

 Rostoucí náklady na energii a klesající kapitálové náklady na obnovitelné technologie iniciují zájem o soběstačnost jednotlivých budov. Ve studii se hodnotí potenciál soběstačné dodávky energie pro 41 milionů samostatně stojících rodinných domů za s

projít na článek