Dne 1. jna 2023 nabyla innosti dlouho oek v n novela z kon ku pr ce. Ustanoven , kter se t kaj zaveden pr va na dovolenou zamstnanc inn ch na z klad dohod o prac ch konan ch mimo pracovn pomr, nabudou innosti od 1. ledna 2024. Plat to tak pro zmnu 92 upravuj c ho nepetrit odpoinek v t dnu a zmnu 303 odst. 3 omezuj c ho tam definovan innosti u vybran ch skupin zamstnanc veejn ho sektoru. Pod vejte se na shrnut fin ln ho znn novely. 1. Dohoda o proveden pr ce a dohoda o pracovn innosti: Nov se na tyto dohody bude aplikovat prava pracovn doby. Vznikaj nov povinnosti pro zamstnavatele. Od nynj ka bude u dohod povinen: 1.1. Vypracovat rozvrh pracovn doby S rozvrhem mus b t zamstnanec sezn men nejm n 3 dny pedem, pokud se nedohodnou ob strany jinak. Pouze ve speci ln ch, odvodnn ch p padech lze lhtu zkr tit na 1 den. Pi rozvrhov n pracovn doby musej b t dodrena ve ker ustanoven ohledn: poskytov n pest vek v pr ci, zaji tn doby nepetrit ho denn ho odpoinku(kter nahradil odpoinek mezi smnami) a nepetrit ho odpoinku v t dnu, pravy non pr ce, pracovn pohotovosti atd. evidence pracovn doby. 1.2. Poskytovat p platky Pokud zamstnavatel nen schopen napl novat pracovn dobu tak, aby dohod i nepracovali v tchto dob ch, n le tmto dohod m nov p platky za: pr ci ve sv tek, pr ci o v kendech, non pr ci. 1.3. Poskytovat dovolenou Od 1. 1. 2024 bude m t zamstnanec inn na z klad nkter z dohod n rok na dovolenou. Pi v potu dovolen se bude vych zet z fiktivn stanoven pracovn doby v rozsahu 20 h t dn. Podm nky pro vznik n roku na dovolenou a princip v potu d lky dovolen je stejn jako u pracovn ho pomru. Neubude-li dovolen vyerp na pi skonen dohody, bude muset b t proplacena, jako je to u zamstnanc v TPP. 1.4. Omluvit absenci kvli pek k m v pr ci na stran zamstnance V dsledku aplikace pravy pracovn doby maj zamstnanci n rok na pek ky v pr ci, tj. jejich nep tomnost mus b t zamstnavatelem omluvena. N rok na n hradu mzdy zamstnanci inn na z klad dohod pi pek k ch v pr ci ze z kona nemaj . Je v ak mon se na jej m poskytnut dohodnout nebo jej zakotvit ve vnitn m pedpisu zamstnavatele. 1.5. Na dost zamstnance p semn odvodnit v pov M -li zamstnanec za to, e obdrel v pov v dsledku toho, e se dom hal sv ch pr v, nap.: pr va na rozvren pracovn doby, pr va na informace v rozsahu stanoven m v nov m 77a nebo 77b z kon ku pr ce i nap. po dal o zamstn n v pracovn m pomru (viz n e p sm. f), atp., me dat do 1 ms ce od doruen v povdi p semn odvodnn . Zamstnavatel je povinen ho poskytnout bez odkladu. 1.6. Vypo dat se s dost zamstnance o zamstn n v pracovn m pomru Zamstnanec nov me p semn po dat o zamstn n v pracovn m pomru nam sto dohody, jestlie jeho dohoda trvala v souhrnu alespo 180 dn za obdob 12 ms c po sob jdouc ch. N rok na vyhovn t to dosti v ak novela nestanov a upravuje pouze povinnost zamstnavatele na takovouto dost do 30 dn p semn odpovdt. 1.7. Specifikovat sjednan pr ce u DPP Z kon nov stanov , e i v p pad dohody o proveden pr ce mus b t uvedeny sjednan pr ce. 1.8. Zahrnout n hradu z odmny do p jm pro ely sr ek N hrada odmny z dohody se v slovn zaazuje mezi jin p jmy, kter mohou b t pedmtem prov dn ch sr ek dle 147 z kon ku pr ce. 2. Roz en informan povinnosti zamstnavatele V raznj zmny zaznamenala informan povinnost zamstnavatele, a to jak pi vzniku pracovn ho pomru (i uzaven dohody), tak pi vysl n . Tyto pravy spo vaj ve zkr cen lhty ke splnn t to povinnosti a v roz en informac , kter mus b t zam#283;stnancm sdleny. Z rove doch z k roz en tak na p pady, kdy je zamstnanec zamstnavatelem vys l n do zahrani . 2.1. Lhta pro splnn informan povinnosti Lhta pro splnn t to povinnosti je z dosavadn ch 30 dn zkr cena na 7 dn od vzniku pracovn ho pomru. V znamnou st informan povinnosti lze splnit odkazem na daje obsaen v intern ch pedpisech. 2.2. Rozsah informan povinnosti pi vzniku pracovn ho pomru Nov mus zamstnavatel zamstnance p semn informovat o: dob trv n a podm nk ch zku ebn doby, postupu, kter je nutno dodret pi rozvazov n pracovn ho pomru odborn m rozvoji, pokud jej zamstnavatel zabezpeuje, nkter ch aspektech pracovn doby (nap. rozsahu pr ce pesas, rozsahu minim ln ho odpoinku za den a v t dnu, o poskytov n pest vky v pr ci na j dlo a oddech, o vyrovn vac m obdob pi nerovnomrn m rozvrhu pracovn doby atp.), o org nu soci ln ho zabezpeen , kter mu zamstnavatel odv d pojistn na soci ln zabezpeen zamstnance. Informan povinnost mus b t splnna bez ohledu na d lku trv n pracovn ho pomru.. Ministerstvo ji vypracovalo vzorov formul informace dle 37 z kon ku pr ce spluj c nov z konn podm nky (k nalezen ZDE). 2.3. Rozsah informan povinnosti pi vysl n Dal informace nad r mec 37 pak musej b t pedem poskytnuty zamstnancm vyslan m do zahrani na dobu del ne 4 t dny. Speci ln kategorie daj je pak upravena i pro zamstnance vyslan v r mci nadn rodn ho poskytov n slueb v EU. Jsou to daje o: st tu, v nm m b t pr ce vykon v na, pedpokl dan dob vysl n , mn, ve kter mu bude vypl cena mzda, dal m p padn poskytovan m penit m nebo vcn m plnn , zda a za jak ch podm nek je zaji tn n vrat zamstnance. pi vysl n v r mci poskytov n slueb v EU: odmn, na ni m zamstnanec n rok v souladu s pr vn mi pedpisy hostitelsk ho lensk ho st tu, cestovn ch n hrad ch a dal ch plnn ch v souvislosti s vyslaacute;n m, odkazu na ofici ln celost tn internetovou adresu z zenou hostitelsk m lensk m st tem. 2.4. Informan povinnost u dohod Nov je informan povinnost upravena rovn pro dohody o prac ch konan ch mimo pracovn pomr, a to v nov vloen ch 77a a 77b z kon ku pr ce, kter v podstat kop ruj v e uveden ustanoven o informov n o pracovn m pomru a vysl n v r mci pracovn ho pomru. 2.5. Podm nky pi plnn informan povinnosti elektronickou formou Uskuteuje-li se informov n v elektronick podob, mus b t informace p stupn zamstnanci takov m zpsobem, aby si ji zamstnanec mohl uloit a vytisknout a zamstnavatel si mus uschovat doklad o ped n informace zamstnanci. 3. Pr ce na d lku Mn se i prava pr ce na d lku. 3.1. Na zen vs. dohodnut pr ce na d lku Novela rozli uje pr ci na d lku, kter je zamstnavatelem jednostrann na zena, a pr ci na d lku sjednanou mezi stranami. Nov lze pr ci na d lku jednostrann na dit, av ak jen na z klad opaten vydan ho org nem veejn moci a na nezbytn nutnou dobu, pokud to povaha pr ce umouje. S t m, e bude na zamstnanci, aby uvedl m sto v konu pr ce na d lku vhodn pro takovou pr ci, p padn sdlil, e takov m sto k dispozici nem . V ostatn ch p padech bude pr ce na d lku mon pouze po p semn dohod se zamstnancem. Dohoda me b t samostatn , ale me b t i sou st pracovn smlouvy i dohody o proveden pr ce nebo dohody o pracovn innosti. To znamen , e pr ce na d lku u neme b t upravena v lun jako benefit ve vnitn ch pedpisech zamstnavatele, ale mus vdy b t pedmtem dohody mezi stranami. Pokud nebyla ped nabyt m innosti novely uzavena p semn dohoda o podm nk ch v konu pr ce na d lku, je zamstnavatel povinen takovou p semnou dohodu uzav t nejpozdji do 1 ms ce ode dne nabyt innosti t to novely, tedy do konce jna 2023. 3.2. V pov Uzavenou dohodu mohou ob strany p semn vypovdt ve lht 15 dn . V povdn doba me b t po dohod stran libovoln zkr cena i prodlouena, mus v ak b t pro ob strany stejn dlouh . V povdn doba po n bet dnem doruen . V pov nemus b t nijak odvodnna. Rozv z n z vazku z dohody nem dn vliv na trv n pracovn ho pomru zamstnance. Monost dohodou vypovdt me b t smluvn vylouena. 3.3. N hrada n klad v souvislost s prac na d lku Novela pedpokl d , e n klady budou prim rn hrazeny ve v i skuten zamstnancem vynaloen . Lze se ale se zamstnancem dohodnout, pop. v intern m pedpisu stanovit, e tyto n klady budou v pln m rozsahu hrazeny pau ln. V i pau ln n hrady z kon k pr ce penech v vyhl ce Ministerstva pr ce a soci ln ch vc (dle aktu ln ho n vrhu znn vyhl ky se oek v stka 4,60 K za kadou hodinu. Pau ln n hrada m b t splatn do konce n sleduj c ho kalend n ho ms ce. V soukrom sf e bude mon poskytovat pau ln n hradu vy , rozd l v ak bude zdaniteln m a zpojistniteln m p jmem zamstnance. Pau ln n hrada se poskytuje za kadou zapoatou hodinu pr ce na d lku a zaokrouhluje se na cel desetihal e nahoru. Nov je zakotvena monost smluvn ch stran dohodnout, e zamstnanci dn n hrada n klad v souvislost s prac na d lku nep slu . 3.4. dost zamstnance o pravu podm nek spo vaj c v pr ci na d lku Odpadl kritizovan n rok sti zamstnanc na pr ci na d lku a je pouze upravena monost o pr ci na d lku dat. Zamstnavatel nemus dosti vyhovt, ale mus p semn odvodnit zam tnut dosti. dat o pr ci na d lku me stejn skupina zamstnanc, kter me dle souasn pravy dat o zkr cen pracovn doby, s rozd lem, e u osob peuj c ch o d t je u pr ce na d lku stanovena hranice 9 let vku d tte, zat mco u krat pracovn doby je to 15 let. 4. Elektronick uzav r n dokument Poprv je tady prava Z kon ku pr ce, dle n je vybran pracovnpr vn dokumenty mon uzav rat v elektronick form. T k se to: pracovn smlouvy, dohody o prac ch konan ch mimo pracovn pomr, dohody o zmn ch i ukonen tchto dokument Pro tyto ely je nutn od zamstnance z skat v p semn form jeho soukromou elektronickou adresu (e-mail, p p. adresu soukrom ho cloudov ho loi t zamstnance nebo elektronickou adresu zamstnance v r mci komunikan aplikace). Zamstnanec bude moci od takto uzaven ch dokument do 7 dn odstoupit. To neplat pro ukonovac dohody (tj. dohodu o rozv z n pracovn ho pomru i dohod o prac ch konan ch mimo pracovn pomr). Odstoupen nen mon ani v p padech, pokud ji zamstnanec zapoal dle uzaven ho dokumentu dohodu plnit. Odstoupen m se takto uzaven smlouva/dohoda ru od po tku, tzn. hled se na ni, jako by k n vbec nedo lo. 5. Doruov n V n vaznosti na zaveden monosti elektronick ho uzav r n nkter ch pracovnpr vn ch dokument do lo k z en okruhu dokument, kter musej b t zamstnanci dorueny do vlastn ch rukou, a k prav dal ch podm nek doruov n . 5.1. Okruh dokument Nov se doruov n do vlastn ch rukou t k pouze jednostrann ch dokument, zejm na zru en pracovn ho pomru ve zku ebn dob, v povdi pracovn ho pomru, okamit ho zru en pracovn ho pomru, v tky a mzdov ho v mru. 5.2. Zpsoby doruov n Zamstnavatel bude prim rn doruovat: osobn(na pracovi ti i kdekoli, kde zamstnance zastihne) nebo elektronicky(nap. datovou schr nkou i elektronicky). Doruov n po tou m b t a sekund rn , pokud nebude mon doruit na pracovi ti. 5.3. Zmny v elektronick m doruov n V oblasti doruov n doch z ke znateln mu zjednodu en doruov n elektronickou formou. Pro doruov n elektronicky je vyadov no, aby: s takovou formou zamstnanec p semn souhlasil na samostatn m dokumentu zamstnanec poskytl pro tyto ely zamstnavateli svou soukromou elektronickou adresu zamstnavatel splnil informan povinnost o podm nk ch t to formy doruov n , zamstnavatel opatil takto doruovan dokument uzn van m elektronick m podpisem. Zamstnanec ji v ak nemus pijet elektronick zpr vy touto formou potvrzovat. P semn potvrzen tedy me m t jakoukoli formu s t m, e nepotvrd -li zamstnanec pijet do 15 dn, m se p semnost za doruenou posledn m dnem t to lhty. Zjednodu uje se i doruov n do datov schr nky zamstnance i zamstnavatele. 6. Nepetrit denn odpoinek Dosavadn term n odpoinek mezi smnami , je nahrazen term nem denn odpoinek . Rozhoduj c m krit riem pro poskytov n tohoto nepetrit ho odpoinku je cyklus 24 hodin po sob jdouc ch. To m mimo jin napomoci i zamezen mon ho obch zen tohoto ustanoven prostednictv m pesasov pr ce. Do uveden ho 24hodinov ho cyklu v r mci denn ho odpoinku se mus vej t jak rozvren smna, tak i p padn pr ce pesas, pracovn pohotovost a nepetrit denn odpoinek v rozsahu alespo 11 hodin, pop. zkr cen v rozsahu alespo 8 hodin. 7. Rodiovsk dovolen K doplnn dosavadn obecn pravy, e zamstnanec mus pedem zn mou pek ku v pr ci ozn mit zamstnavateli vas, novela nov stanov : dost o erp n rodiovsk dovolen se pod v nejm n 30 dn ped n stupem na rodiovskou dovolenou, ledae tomu br n v n dvody na stran zamstnance; v dosti m b t vdy zamstnancem uvedena doba trv n rodiovsk dovolen Zakotvuje se p semn forma dosti. 8. Pr va peuj c ch osob Pomrn v znamn ch prav se dokala ustanoven 241 a n sl. z kon ku pr ce, upravuj c pr vo peuj c ch osob: dat o krat pracovn dobu, dat o jinou pravu pracovn doby (nap. jej ho za tku a konce), dat o pr ci na d lku, dat o obnovu pvodn ch podm nek. dost m nov b t v p semn form a p semn by mlo b t tak odvodnn zamstnavatele v p pad nevyhovn t to dosti. dost m b t vn m na jako zah jen dialogu o zmn pracovn smlouvy. Pokud je zamstnavatel ochoten dosti vyhovt, vstoup do jedn n se zamstnancem a n sledn spolu uzavou dodatek k pracovn smlouv, kde se dohodnou na v ech podstatn ch ot zk ch. T m by mly b t vye eny dosavadn spory z praxe, zda jde o dohodu o zmnn ch podm nk ch nebo o jednostrann rozhodnut ze strany zamstnavatele. dost o obnoven nebo sten obnoven rozsahu pvodn t denn pracovn doby: zamstnankyn nebo zam#283;stnanec, jejich dosti o krat pracovn dobu bylo vyhovno, mohou nov p semn dat o obnoven rozsahu pvodn pracovn doby; jedn se o nen rokov pr vo (zamstnavatel nen povinen dosti vyhovt); zamstnavatel m pouze povinnost p padn nevyhovn dosti zamstnanci p semn zdvodnit. dost o dal zkr cen pracovn doby: od p padu zm nn ho v e je teba odli it situaci, kdy si zamstnanec, jeho t denn pracovn doba byla na z klad jeho dosti zkr cena, n sledn po d o je t krat pracovn dobu; takov zkracov n je n rokov (zamstnavatel mus vyhovt, ledae tomu br n v n provozn dvody). dost o jinou vhodnou pravu pracovn doby odli n mu reimu podl haj dosti o jinou vhodnou pravu pracovn doby (nap. odli n za tek i konec, poskytnut pauzy na obd v urit m asov m seku a rozsahu atp.); kad takov to prava je novou dost podle odstavce 2 a je zde n rok na jej vyhovn , ledae tomu br n v n provozn dvody na stran zamstnavatele. U osob peuj c ch o d t mlad ne 1 rok stanovuje nav c prava i z kaz naizov n pr ce pesas. 9. Dal dohodnut pr ce pesas ve zdravotnictv Pes znanou kritiku ze strany zdravotn k novela znovu zav d monost dal dohodnut pr ce ve zdravotnictv nad rozsah obecn p pustn pr ce pesas. Maxim ln rozsah je stanoven na v prmru 8 h, resp. 12 h t dn (u zamstnanc zdravotn z chrann sluby). O kon n t to pesasov pr ce mus b t uzavena p semn dohoda spluj c z konn n leitosti. Zamstnanci nesm b t k uzaven dohody nuceni. Povinnost zamstnavatele je v st seznam zamstnanc, s nimi dohodu uzavel, anbsp;rovn informovat o uplatnn dal dohodnut pr ce pesas p slu n org n inspekce pr ce. Institut je zaveden na dobu uritou, od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2028. TULIP tyto zmny registruje a v dob jejich platnosti se odraz ve fungov n na platformy. T mto se zaruujeme, e n doch zkov syst m a dal moduly budou v souladu s platnou legislativou. V ce informac o novele naleznete na: https://accace.cz/novela-zakoniku-prace/ L BIL SE V M TENTO L NEK? State se odbratelem na eho newsletteru a hork novinky p t poputuj p mo do va e-mailov schr nky. EmailPotebujeme pouze v emailJdu do toho The post Novela zákoníku práce appeared first on TULIP Česká republika.
V druhé polovině srpna (22. 8.) bude uvolněna aktualizace programu, ve které je zohledněna novela silniční daně č. 142/2022 Sb.
projít na článekNovela zákona odblokuje až 70 000 hektarů zemědělské půdy pro instalaci solárních panelů. Prozatím se novela týká ploch s vinicemi, chmelnicemi a ovocnými sady. Přesně tento systém agrovoltaiky který spojuje pěstování vybraných plodin s instalací solárníc
projít na článekUž je to více než 3 roky od účinnosti poslední novela insolvenčního zákona, která vešla v účinnost 1.6.2019. Tato novela otevřela dveře dlužníkům, kteří doposud hledali východisko ze své situace a na oddlužení původně nedosáhli. Pojďme si připomenout hlav
projít na článekChcete s námi zase jezdit do práce na kole? Utvořte tým o 2-5 členech a zaregistrujte se do konce dubna na webu. https://www.dopracenakole.cz/?utm_source=rssutm_medium=rss Akce se koná po celý květen. Přidejte se, vychutnejte si příjemný pocit z jízdy a
Firma Vše pro dům a byt poskytuje práce v oblasti podlahářství a zednictví: - prodej a montáž všech druhů podlah - renovace dřevěných podlah - malířské práce, sádrokartony - zednické práce, obklady, dlažby - omítky, štuky, zámkové dlažby,… Neváhejte nás o
projít na článek