Práva k duševnímu vlastnictví jsou neodmyslitelnou součástí obchodního majetku franchisingových podniků a tvoří významnou součást jejich obchodního jmění. V případě franchisingových systémů jde navíc o jednu ze základních podmínek jejich fungování jako jedinečných konceptů, které se odlišují od ostatních systémů nejen vnitřní organizací a uspořádáním celého systému, ale i navenek zejména prostřednictvím vizualizace celého konceptu, kterým komunikují se svými zákazníky a odlišují se tím od jiných franchisingových systémů. Franchisingové systémy musí proto pečlivě dbát na ochranu všech prvků, které tvoří jejich podniky jedinečnými, a to zejména prostřednictvím autorských a průmyslových práv. Stejně tak franchisingové systémy musí respektovat autorská a průmyslová práva jiných franchisingových systémů, protože jinak by se mohla dopustit jejich porušení a případně též nekalé soutěže. Pojem duševního vlastnictví je potřeba chápat jako vlastnictví, jehož předmětem jsou výsledky duševní tvůrčí lidské činnosti. Rozvinuté průmyslové státy si již v předminulém století byly vědomi potřeby právní úpravy ochrany výsledků těchto tvůrčích procesů. Výsledkem těchto snah byl podpis Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 v Paříži. (tzv. Pařížská unijní úmluva). Tato Úmluva byla již několikrát revidována a dodnes je v platnosti. Úmluva poprvé formulovala předmět ochrany tzv. průmyslového vlastnictví, za který se považují patenty na vynálezy, užitné vzory nebo modely, tovární nebo obchodní známky, známky služeb, obchodní jméno, údaje o provenienci zboží nebo označení jeho původu. Vedle toho Úmluva spatřuje úkol ochrany průmyslového vlastnictví v potlačování nekalé soutěže. Vlastní pojem duševního vlastnictví se poprvé objevuje až v Úmluvě o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), která byla podepsána ve Stokholmu dne 14. července 1967. Podle této úmluvy se za duševní vlastnictví považují práva k literárním, uměleckým a vědeckým dílům, k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasovému vysílání, k vynálezům ve všech oblastech lidské činnosti, k vědeckým objevům, k průmyslovým vzorům a modelům, k továrním, obchodním známkám a známkám služeb, jakož i k obchodním jménům a obchodním názvům, na ochranu proti nekalé soutěži a všechna ostatní práva vztahující se k duševnímu vlastnictví v oblasti průmyslové, vědecké, literární a umělecké. Práva k literárním, uměleckým a vědeckým dílům se pak označují jako práva autorská a práva k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasovému vysílání jako práva příbuzná k právu autorskému. Práva k vynálezům ve všech oblastech lidské činnosti, k průmyslovým vzorům a modelům, jakož i k továrním, obchodním známkám a známkám služeb, jakož i k obchodním jménům a obchodním názvům se označují jako práva průmyslová. Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Za dílo se pak považuje zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Z právních úkonů týkajících se díla spoluautorů jsou oprávněni a povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně. O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně. Spoluautorem však není ten, kde ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět. Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (právo rozhodnout o zveřejnění svého díla, osobovat si autorství, právo na nedotknutelnost díla) a výlučná práva majetková (právo dílo užívat a udělit jiné osobě oprávnění k výkonu tohoto práva). Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé. Majetková práva jsou předmětem dědictví. Majetková práva zpravidla trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Průmyslovým právem rozumíme především ochranu výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předměty průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory), jakož i práva na označení (ochranné známky a označení původu) a některá další práva jako jsou konstrukční schémata polovodičových výrobků nebo chráněné odrůdy rostlin. Mezi autorskými a průmyslových právy je zásadní rozdíl v tom, že ke vzniku autorského práva postačí jen jeho vyjádření v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě a nevyžaduje se registrace u žádného státního orgánu či zveřejnění ve veřejném rejstříku. Naproti tomu o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků rozhoduje ve správním řízení příslušný patentový úřad. („Úřad“). O těchto předmětech průmyslových práv vede Úřad příslušné rejstříky, do kterých zapisuje všechny právně významné skutečnosti týkající se udělené ochrany. V případě franchisingových systémů mají největší význam práva na označení a práva k designu franchisingových provozoven, včetně jejich vybavení, a proto je třeba věnovat pozornost zejména ochranným známkám a průmyslovým vzorům. Je přitom ale třeba mít na zřeteli, že vedle těchto práv průmyslových existují i nadále práva autorská, jak o nich bylo pojednáno výše, a to zejména pokud se týká vytvoření loga a designu příslušného franchisingového konceptu. Nositeli těchto práv k autorským dílům jsou pak obvykle zpracovatelé grafických manuálů a vizualizací, architektonických návrhů, případně tvůrci hudební fráze či znělky. Ve všech těchto případech je nezbytné mít všechna práva původců a majitelů průmyslových práv, jakož i práva autorů k autorským dílům, dobře ošetřená písemnou smlouvou. JUDr. David Karabec
IP mediační centrum Praha, zapsaný ústav, je právnická osoba ustavená podle § 402 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Vizí ústavu je provozování společensky užitečné činnosti v oblasti ochrany duševního vlastnic
projít na článekPro malé a střední podniky (SME) je i pro rok 2022 připravena podpora z Evropské komise, která je zprostředkována Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a národními úřady průmyslového vlastnictví. Úřad průmyslového vlastnictví ČR se účastn
projít na článekIP mediační centrum Praha, zapsaný ústav se od svého založení dne 30. listopadu 2020 úspěšně etabloval ve všech oblastech své hlavní činnosti. Ústav se od samého počátku soustřeďuje na tyto čtyři základní pilíře své činnosti, ve kterých během roku 2021 d
projít na článekPrávní úprava autorských práv a průmyslových práv, jakož i mezinárodní smlouvy a směrnice Evropské unie jsou účinným prostředkem proti padělání, pirátství a porušování práv k duševnímu vlastnictví. Tato práva brání narušování hospodářské soutěže a pomáhaj
projít na článekFond pro MSP Ideas Powered for business je grantový program, který byl vytvořen s cílem pomoci malým a středním podnikům (MSP) z EU chránit jejich práva duševního vlastnictví. Fond pro MSP je iniciativou Evropské komise, kterou provádí Úřad Evropské unie
projít na článek