Situace, kvůli které se jihomoravská společnost obrátila na veřejného ochránce práv, přiměla Ministerstvo práce a sociálních věcí k formulaci pravidel pro výjimečné případy hodné zvláštního zřetele, u kterých může MPSV zaměstnavatelům prominout splnění podmínky bezdlužnosti pro přiznání příspěvků na zaměstnání lidí s postižením. V průběhu šetření se totiž ukázalo, že ministerstvo v minulosti postupovalo v obdobných případech různě a nedrželo se zásady legitimního očekávání a principu předvídatelnosti. Brněnská obecně prospěšná společnost zaměstnávala na šedesát lidí se zdravotním postižením (OZP), kteří by na otevřeném trhu práce těžko našli uplatnění. Na podporu jejich zaměstnání pravidelně získávala od státu příspěvek. Aby mohl zaměstnavatel příspěvek čerpat, nesmí mít dluhy vůči státu nebo například zdravotním pojišťovnám. Společnost požádala o pomoc veřejného ochránce práv, když se na podzim 2019 ukázalo, že od ní kvůli shodě více nepředvídatelných okolností neodešly některé povinné platby a vznikl jí dluh na pravidelných odvodech u správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven. Přestože všechny povinné platby vzápětí uhradila, úřad práce společnosti příspěvek na zaměstnávání OZP nepřiznal. Společnost totiž neuspěla u Ministerstva práce a sociálních věcí s žádostí o prominutí podmínky bezdlužnosti pro poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. O čtvrtletní příspěvek v hodnotě 2,1 milionu přišla. Zákon přitom počítá s tím, že ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele je možné podmínku bezdlužnosti prominout, takzvaně odstranit tvrdost zákona. „Při šetření jsme měli možnost nahlédnout do více rozhodnutí, kterými ministerstvo žádostem o odstranění tvrdosti zákona vyhovělo. Ukázalo se, že v některých případech ministerstvo při posuzování žádostí zaměstnavatelů přihlédlo ke skutečnostem, které ale v případě této společnosti nevzalo v potaz. Šlo například o to, že k nesplnění podmínky bezdlužnosti nedošlo úmyslným porušením ze strany zaměstnavatele. V některých případech zase ministerstvo přihlédlo i ke společenskému zájmu na zachování pracovních míst umožňujících uplatnění lidí se zdravotním postižením,“ uvedla Milena Zmeškalová, která se v Kanceláři veřejného ochránce práv zabývá oblastí zaměstnanosti a práce. Zástupkyně ombudsmana již vloni Ministerstvo práce a sociálních věcí upozornila, že při posuzování důvodů hodných zvláštního zřetele nepostupuje předvídatelně a jednotně. Ministerstvo následně letos splnilo opatření k nápravě navržené v závěrečném stanovisku a vydalo interní instrukci pro postup v případě odstranění tvrdosti zákona u žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Společnost, jejíž případ diskuzi o pravidlech prominutí podmínky bezdlužnosti odstartoval, se po odmítnutí správními úřady obrátila na soud. Krajský soud v Brně rozhodnutí ministerstva o neposkytnutí příspěvku zatím nepravomocně zrušil. MPSV si nechalo lhůtu na rozmyšlenou, zda se s kasační stížností obrátí na Nejvyšší správní soud. Zpráva o šetření a závěrečné stanovisko Zdroj: Veřejný ochránce práv
S účinností od 1. července přicházejí některé změny v oblasti pracovního práva a zaměstnávání cizinců, které vyplývají z novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o zaměstnanosti. Poněkud divok
projít na článekSe začátkem roku 2023 vejde v platnost řada legislativních novinek z gesce MPSV, které se týkají státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi nebo například důchodů. Změny se připravují také v oblasti zaměstnanosti. Klíčová bude zejména další úprava pří
projít na článekCo je náhradní plnění? Náhradní plnění je jedna z možností splnění povinného podílu OZP zaměstnanců. To se týká těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců. Jsou povinni zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením v poměru k celkovém
projít na článekV poslední době vznikly nové falešné internetové stránky, které se tváří jako web MPSV. Odkazy na ně lidé často dostávají SMS zprávami nebo e-maily. Tyto weby nabízí „formuláře“ k příspěvku na bydlení a uživatele nabádají, aby se přihlásil bankovní identi
projít na článekPoslanecká sněmovna 1. 12. 2022 schválila návrh MPSV na úpravy v příspěvku na bydlení, v započítávání výdělku nezaopatřených dětí při posuzování dávek hmotné nouze a na zvýšení přídavků na děti o 200 korun. Jde o opatření, která pomohou rodinám s nižšími
projít na článek