0 - odpočítávání začíná osmnáctý březnový den roku 1973. Připadl na neděli, svítilo sluníčko a nebe bylo bez mráčků. To vím z vyprávění rodičů. Vlastně si to pamatuje asi víc tatínek, maminka spíš než vzhůru koukala na cestu a vyhlížela sanitku, protože její třetí dítě se nemohlo dočkat, až všechny krásy světa taky konečně uvidí na vlastní oči. A že jich je, těch krás! 10 let stačilo k nabytí zkušenosti, že ne vždycky svítí sluníčko a že někdy nebe pláče. Odkoukala jsem to od něj a mateřskou školkou jsem se prakticky probrečela. Dodnes každý větší stres odplavuji slzami, ať už bolesti, nebo štěstí. Teď už ale vím, že to není vada, nýbrž vlastnost. A všem slzám navzdory prohlašuji, že jsem měla šťastné dětství! 20 mi bylo devadesátkách, svobodných a lehce divokých. Studovala jsem si v Olomouci bohemistiku a germanistiku, odskočila si na jeden semestr k Bodamskému jezeru, vyzkoušela si učení na druhém stupni základní školy a přestěhovala se do Prahy. Pískle vylétlo do širého světa a hledalo si v něm vlastní místo. 30. narozeniny byly lekcí, že třicet růží se nevejde do žádné vázy, že jizvy na srdci nezanechává jen infarkt a že Pán Bůh umí psát rovně i na křivých řádcích. Učila jsem jiné, jak se domluvit s cizinci, a sama hledala někoho, s kým budeme mít společnou nejen řeč, ale i cestu. A přímluvné modlitby rodičů, internetová seznamka a dílo Jane Austenové nás nakonec svedly dohromady s mužem velkého srdce, šlechetného ducha a bystré mysli. 40 byl prima věk. Změnila jsem bydliště i práci a používala mnohem častěji množné číslo: ujali jsme se kocoura z útulku, pořídili chalupu, radovali se z rodinných setkání, objevovali nová místa, poznávali nové lidi, učili se novým dovednostem a společně čelili nečekaným výzvám. Byl to švuňk, jako by čas ve dvou utíkal dvakrát rychleji. Ze samého úžasu nad všemi těmi dary jsem vytvořila blog a od té doby píšu a fotím a občas i publikuju. 50 je zatím jen číslo. Tak trochu nový začátek. A ta holčička, kterou jsem nikdy nepřestala být, se těší spokojeně z toho, co je, i zvědavě na to, co ještě bude. Cítím vděčnost za každý den, za každý nádech. Co víc si přát? Ptáte-li se, co mi dát k těm kulatinám, čím mě potěšit, odpovídám odkazem na narozeninovou sbírku. Jestli chcete a můžete, přidejte se. A určitě si někdy zajeďte do Krnova. Je to pozoruhodné město a žijí v něm skvělí lidé!
Před dnešním zasedáním bankovní rady ČNB jsem psal, že vnímám pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání jako vyrovnanou padesát na padesát.
projít na článekVýsledně vnímám pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání jako vyrovnanou padesát na padesát. Téměř s jistotou však lze říci, že pokud se sazby nezvýší v září a zároveň nedojde k dramatickému obratu ve vývoji domácí či evropské ekonomi
projít na článekKlíčové události • ČR: Guvernér České národní banky (ČNB) J. Rusnok vidí zvýšení úrokových sazeb v prosinci jako vyrovnané padesát na padesát. Ministerstvo financí ČR v nové prognóze zvýšilo odhad růstu HDP v letošním roce na 4,1 % oproti předchozím 3,1 %
projít na článekKlíčové události • Slovensko: Míra nezaměstnanosti v říjnu poklesla na 6,1 %. • Eurozóna: Podle guvernéra Evropské centrální banky (ECB) M. Draghiho má sice ekonomika eurozóny robustní základy, ale její oživění je stále silně závislé na stimulech ECB. •
projít na článekStejně jako ke Karlovarskému festivalu patří Jiří Bartoška, tak k Jiřímu Bartoškovi patří jeho žena Andrea. Tihle dva to spolu táhnou už skoro padesát let a tím pádem se řadí mezi jedny z nejstabilnějších párů českého showbyznysu. Jaký je jejich příběh?
projít na článek