Mikroskopické jednobuněčné pivní kvasinky, nejčastěji Saccharomyces cerevisiae, pracují v ještě nevykvašeném pivu na tom, aby přeměnily část cukru na alkohol. V tuto chvíli se velmi rychle množí – jejich množství vzroste až pětinásobně –, protože mají dostatek potravy (cukru). Ve chvíli, kdy je v pivu předepsané množství alkoholu, jsou z něj přemístěny do jiného pracovního prostředí, nejčastěji melasy, sladu nebo obilí, kde se množí dál, a tedy i dál pracují. Například z osmi tun melasy dokáží za 10 hodin vyrobit deset tun pivovarských kvasnic = Pangaminu. V tomto prostředí se mohou kvasnice pěstovat i za přítomnosti různých minerálních látek, například chromu nebo železa nebo selenových solí. Tyto látky pak na sebe kvasinky navážou a tím změní jejich formu z anorganické na organickou a tak zvýší jejich vstřebatelnost až dvacetinásobně.