Úvod Novelou trestního zákoníku a trestního řádu došlo k poměrně rozsáhlým změnám v oblasti podmíněného propuštění odsouzených z výkonu trestu odnětí svobody. Dle dřívější právní úpravy mohl odsouzený o podmíněné propuštění žádat v případě, že vykonal alespoň polovinu uloženého trestu odnětí svobody nebo v případě, že odsouzený, který nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin, a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu trestu odnětí svobody. Po novele trestního zákoníku již uvedené neplatí. V tomto příspěvku bych se ráda věnovala možnosti podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a průběhu procesu žádání o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Dělení trestů V prvé řadě by bylo vhodné si vysvětlit, co je to vlastně přečin, zločin a zvlášť závažný zločin. Tyto termíny jsem uváděla již v úvodu příspěvku, věřím, že pro člověka nepůsobícího každodenně v právu mohou být tyto termíny matoucí. Trestní zákoník definuje dva druhy trestných činů, přečiny a zločiny. V rámci kategorie zločinů pak trestní zákoník vymezuje samostatnou podskupinu zločinů, a to zvlášť závažné zločiny. Přečiny jsou dle dikce zákona „všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let[1]“. Jedná se tedy o všechny nedbalostní trestné činy, které ke spáchání nevyžadují úmysl. Mezi tyto trestné činy řadíme všechny ty činy, které byly spáchány z důvodu opomenutí, nedostatečné pozornosti, kontroly či nedostatečnému zabezpečení. Druhou kategorií přečinů jsou pak trestné činy úmyslné, na než trestní zákoník stanovuje horní hranici trestní sazby do pěti let. Jednoduše řečeno, jedná se o trestné činy, u kterých můžete být odsouzeni k trestu odnětí svobody maximálně do 5 let. Přečiny jsou například usmrcení z nedbalosti, ohrožení pod vlivem návykové látky, výtržnictví nebo podvod do výše škody sto tisíc korun českých, ale i znásilnění. Naopak zločiny jsou dle definice trestního zákoníku všechny trestné činy, které nejsou přečiny. Trestní zákoník si v této části usnadnil práci a využil pro definici zločinů princip negativního výčtu. Zločiny v sobě ukrývají speciální kategorii trestných činů, a to zvlášť závažné zločiny. Zvlášť závažné zločiny definuje trestní zákoník jako ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Řádíme mezi ně například vraždu, podvody s výši škody přesahující 10 milionů korun českých nebo účast na organizované zločinecké skupině. Ostatní trestné činy, které mají nižší trestní sazbu v horní hranici, jsou zločiny. Proč jsme si definovali druhy trestných činů? Tento příspěvek se má věnovat podmíněnému propuštění z výkonu trestu a definice spáchaného trestného činu je pro určení možného dne opuštění zdí věznice rozhodující. Podmíněné propuštění Podle novely trestního zákoníku je možné žádat o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody po jedné polovině nebo po jedné třetině vykonaného trestu. Trestní zákoník přímo říká, že soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Druhou podmínkou je pak již zmíněné vykonání trestu alespoň ve výši jedné poloviny nebo jedné třetiny.[2] V případě, že odsouzenému byl uložen trest v délce např. 4 let (za přečin), je možné žádat o propuštění z výkonu trestu odnětí svobody po jedné třetině vykonaného trestu. Odsouzený se v tomto konkrétním případě může dostat na svobodu po 16 měsících, tj. 1 roce a 4 měsících. V případě, že je pachatel trestného činu odsouzen za trestný čin zločinu, je možné o podmíněné propuštění žádat na základě stejného pravidla. Rozdíl nastává až u zvlášť závažných zločinů. Pachatel odsouzený za zvlášť závažný zločin může žádat o podmíněné propuštění z výkonu trestu po jedné třetině vykonaného trestu pouze v případě, že se jedná o jeho první trest odnětí svobody. Zároveň se musí jednat o trestný čin, který není taxativně vymezen v trestním zákoníku. Po jedné třetině výkonu trestu odnětí svobody nemůže být propuštěn například pachatel vraždy, teroristického úroku nebo pachatel, který znásilnil dítě. Dá se říci, že o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody po jedné třetině vykonaného trestu nemohou žádat pachatelé morálně nejhorších trestných činů. Odsouzení, kteří vykonávají svůj trest za zvlášť závažný zločin, který je vymezen v trestním zákoníku, mohou žádat o podmíněné propuštění z výkonu trestu až po jedné polovině vykonaného trestu. Tyto podmínky dopadají například na pachatele vražd, pachatele, kteří svým činem napadli těhotnou ženu či dítě, členy organizované zločinecké skupiny či členy teroristické skupiny. Dřívější žádost nemohou podat ani odsouzení kteří již ve výkonu trestu odnětí svobody v minulosti byli, přičemž nezáleží, jaký trestný čin spáchali. Nyní máme definované, kdy může být odsouzený propuštěn z výkonu trestu. Jak toho ale dosáhne? Žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se neděje automaticky, podmíněné propuštění je závislé na žádosti odsouzeného a následném projednání u soudu. Novelou trestní řádu se do právní úpravy dostala nová podmínka v podobě nutnosti podávat žádost o podmíněné propuštění přímo k rukám ředitele věznice, ve které odsouzený vykonává svůj trest. Dle dříve platné právní úpravy se návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu podával okresnímu soudu, v jehož obvodu se nacházela věznice, ve které odsouzený vykonával svůj trest. Nutnou součástí rozhodnutí o propuštění z výkonu trestu byl posudek (stanovisko) o chování odsouzeného v době výkonu trestu. Toto stanovisko si soudy vyžadovali od ředitelů věznic až na základě napadnuté žádosti o podmíněné propuštění. Tento postup v sobě zahrnoval značné byrokratické náklady a průtahy. Ovšem novela trestního řádu tomuto dala za dost. Díky novele bude návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu již obsahovat stanovisko ředitele věznic o chování odsouzeného v době výkonu trestu. Návrh na podmínění propuštění totiž zasílá soudu právě věznice. Soud tedy bude mít veškeré podklady pro rozhodnutí a bude moci o podmíněném propuštění rozhodnout téměř okamžitě. Závěr Domníváme se, že novela trestního řádu bude mít za následek zrychlení rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu. Novela trestního zákoníku naopak může napomoci napraveným odsouzeným v dřívějším zapojení se zpět do řádného života ve společnosti. Pevně věřím, že tento malý exkurz do světa trestního práva byl zajímavý. Zároveň doufám, že se veškerému trestnímu právu ve svém životě vyhnete. V případě, že tomu bude opakem, rádi Vám u nás v kanceláři s Vašim problémem poradíme. Samozřejmě se na nás můžete obrátit s problémy týkající se nejen práva trestního, ale i práva obchodního, občanského či správního. Budeme se těšit na viděnou u nás v kanceláři. [1] § 14 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník [2] § 88 odst. 1 trestního zákoníku The post Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody ve světle novely trestního zákoníku a trestního řádu appeared first on bkch-advokati.cz.
Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu se dne 16. 3. 2021 vymezil k použití právní kvalifikace podle ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. Podle zmíněného ustanovení se pachatel trestného činu krádeže potrestá dvěma až osmi léty od
projít na článekMinistr financí Andrej Babiš silně lobuje za protlačení novely zákona, která by v rámci daní z příjmů zdanila tzv. korunové dluhopisy. Sám přitom v rámci transakcí mezi Agrofertem a sebou, coby fyzickou osobou, takto daňově optimalizuje v řádu 90 miliónů
projít na článekSenátoři se na své 24. schůzi věnovali podmínkám získání způsobilosti k výkonu lékařské praxe, ochraně nejkvalitnější zemědělské půdy nebo novele trestního zákoníku, jehož součástí je redefinice znásilnění. I pro tyto body zvedli ruku zákonodárci za TOP 0
Dne 2. 1. 2020 byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k projednání vládní návrh obsáhlé novely zákoníku práce. Novela přináší například nový institut tzv. sdíleného pracovního místa, jakožto nové formy flexibilního režimu práce a změnu úpravy dov
projít na článekOd 15. 1. 2023 došlo ke zjednodušení při zápisech společností do obchodního rejstříku. A to především díky zrušení povinnosti dokládat bezúhonnost členů volených orgánů výpisem z evidence rejstříku trestů. Čestné prohlášení místo výpisu z rejstříku tre
projít na článek