Tentokrát nemyslím to, že chodí studenti po náměstí, dělají kravál a prosí o příspěvek na maturiťák. Chci něco napsat o mém posledním zvonění.Jak jsem byl po mnoha letech věrných služeb odejit ze školy. Na vždy a navěky. Dobrovolně s přinucením! Pro vážné zdravotní komplikace jsem přišel o nohu. Díky vysoké amputaci ve stehně a nemožnosti oprotézování byly schody pro mě nepřekonatelnou překážkou. Vážená, krásná a korupční paní ředitelka nebyla schopna mi vytvořit podmínky pro to, abych mohl dál učit. Dělala všechno jen, aby mi nemusela vyplatit odstupné. Dokonce na mě poslala psychologa a u mě doma v obýváku jsem dělal testy, jako na řidiče raketoplánu. Přitom z mého dnešního pohledu s odstupem několika let vím, že není vůbec žádný problém pořídit lyžiny, schodolez, nebo vybudovat nájezdovou rampu. Když někdo nechce, tak je to horší, než když nemůže. Jak už to tak bývá, potřebovala flek pro nějakého kamaráda. Kdybych učil na místní průmyslovce#8220;, tak tam je do hlavního vchodu nájezd a pak v celé budově dva výtahy. Přitom předchozí PAN! ředitel zvaný kamil chodil za náma na naši soukromou, živnostenskou pekárnu prosit; málem na kolenou; abych šel učit ( a to nejlépe ihned, protože kolegyně, která také učila pekaře a cukráře, šla na mateřkou, jelikož dostala k adopci malého syna ). My jsme byli zároveň střediskem praktického vyučování a měli jsme tam pekařské učně. Měl jsem, plnou kvalifikaci, možná až přilišnou jako případný adept na nového ředitele čili nepřipustná konkurence.Nejprve jsem se po devítiletce vyučil automechanikem. Později jsem absolvoval reálné gymnasium v Ostravě na Matiční a následně VŠB Ekonomická fakulta, obor systémové inženýrství. Po revoluci jsem se musel rekvalifikovat, takže jsem si udělal výuční list na pekaře a pak maturitu na SPŠ potravinářské v Pardubicích obor zpracování mouky. S celoživotní vzděláváním jsem skončil absolvováním Petagogické fakulty Ostravské univerzity -specializace učitelství odborných předmětů. (pozn.: nebudu se zmiňovat o absolvování VUML) Do tohoto blogu jsem se snažil vtělit, pokud možno, všechny mé přípravy na hodiny dle nového RVP a ŠVP. Původně jsem díky výuky předmětu Práce s počítačem seznamoval žáky s tím, co je to BLOG a jako příklad jsem jim sestavil své stránky. Bohužel poskytovatel této služby ji bez zvláštního varování zrušil a tím pádem jsem přišel o většinu obrázků z galerie a proto teď chybí i v tomto nástupci. The post Poslední zvonění first appeared on ---Pekařina s Mirkem---.
Nová recenze Autobusu do Podbořan z pera Antonína Kocábka se nachází na serveru Týden.cz: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/hudba/zvoneni-v-usich/tajemne-tony-filmove-obrazy-a-hudebni-pribehy_168991.html
projít na článekToto je poslední článek na tomto blogu. Oplakala jsem ho. Nebyly to jen slzy smutku, že končí něco, co se už dávno stalo vaší i mojí součástí. Bylo to hlavně dojetí nad tím, co všechno... Zdroj: Kuchařka pro dceru Poslední článek a rozloučení napsala Ja
projít na článekAktuálně: poslední dvě místa v leteckém zájezdu, poslední vstupenky k dispozici. Co můžete opravdu zažít! Neopakovatelnou atmosféru závodu formule 1 na legendárním okruhu „Chrámu rychlosti“ v Monze. Pro fanoušky Ferrari ráj. Poznání jak dokážou fandit Ti
projít na článekMáme nápady, jak na poslední chvíli a originálně prezentovat firmu dárkovou krabicí na víno. Stačí na to 20 dní.
projít na článekJeště poslední kroky, poslední šumavské vrcholy do sbírky, kterou dnes uzavřu. Vrchol s překrásným názvem Hvězda na mne čeká kdesi na zarostlé hřebenu horského masívu a jeho zdolání nebude jednoduché. Poetický a podobný název nese také předposlední vrchol
projít na článek