Drazí farníci, dnešním dnem Popeleční středou začínáme postní období tedy 40 dní před Velikonocemi jsme pozvaní „stáhnout“ se, a tak se ještě víc přiblížit a připodobnit Kristu. Boží slovo nás varuje a zároveň nám nabízí návod: „Dejte si pozor, abyste nekonali dobré skutky okázale před lidmi“ „abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je ve skrytosti; a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.“ Moji milí, chci nás skrze toto Boží slovo pozvat k „tiché radosti“, která může být ovocem letošního půstu. „Tichá radost“ jako „skrytá odměna“, může každý den naplňovat naše srdce i v náročných dnech, ve snaze zachovat svoje předsevzetí. Budeme-li se denně pomaličku zaměřovat na Boha, tak na našem stromu života, bude dozrávat ovoce. A aby ovoce radosti dozrálo, nemusí být splněný nekonečný seznam podmínek. Potřebná je věrnost a vytrvalost v maličkosti tedy věrnost a vytrvalost v ochotě „něco“ darovat Bohu modlitbu, půst, almužnu.Popeleční doba je nejen prvým dnem postní doby je dobou nového začátku. Dobou proměny obrácení. Tomu předchází kajícnost, pokání bez něho by byla postní doba nemyslitelná.Prožívat postní dobu s křesťanskou láskou znamená postarat se o toho, kdo prochází utrpením, je opuštěný, zachvácen strachem. Uprostřed velkých nejistot ohledně budoucnosti si připomeňme slova, kterými se Bůh obrací ke svému služebníku: „Neboj se, vždyť jsem tě vykoupil“ . Je to v knize Izaiáše, konkrétně ve 43. kapitole, a tady tomu Izaiášovu oddílu se říká Kniha útěchy. Bratři a sestry, útěcha v postní době je velmi důležitá. Velmi důležitá, možná snad až nejdůležitější. Abychom my sami ji zažili, a když bude potřeba, abychom ji i zprostředkovali. „Neboj se, neopustím tě. Neboj se, vždycky se k tobě přiznám. Myslím na tebe.“ Když jsem si přečetl tady ta slova, tak jsem si vzpomněl na jeden příběh, který už jsem tady říkal, myslím, že i vícekrát, ale vždycky to bylo na pohřbu. A tak považuji za užitečné ho zopakovat, i když jste ho třeba mnozí slyšeli. Je to o jednom člověku, který na cestě životem jde se svým koněm a se svým psem. Při tom putování se jednou dostanou do bouřky, uhodí do nich blesk, a oni, aniž by si to uvědomili, tak už jsou z této země na cestě do života věčného. Stoupají do kopce, cesta je namáhavá a všichni tři mají žízeň. A naráz přijdou k bráně, která je pozlacená, ta zeď okolo je z mramoru. Člověk otevře dveře. Vidí krásné dlážděné nádvoří, opět zdobené zlatem. Další drahé materiály použité na výzdobu a vprostřed je kašna s vodou. Náš poutník uvidí vrátného a říká: „Máme všichni velkou žízeň. Můžeme se jít napít?“ A vrátný říká: „Ano, pane, vy jistě. Ale zvířatům je tady vstup zakázán.“ Člověk se otočí, zakroutí hlavou a říká: „To ne. Přece je neopustím.“ A tak pokračuje v cestě dál. Pořád do kopce, pořád cítí slunce, pořád žízeň, čím dál tím větší. Po nějaké době přijdou k dalším vratům, ta jsou dřevěná. Když je otevře, uvidí alej stromů a u prvního stromu opět sedí vrátný. A náš člověk říká: „Všichni tři máme velikou žízeň. Můžeme se tu někde občerstvit?“ Vrátný ukáže pěšinku a říká: „Tam, tam je studánka. Tam se napijte do sytosti.“ Když se ten náš člověk vrátí, když se napijí, tak přijde a zeptá se: „Kde to jsem?“ A ten vrátný řekne: „V nebi.“ Člověk se zarazí a říká: „Ale to už mi tvrdil tam ten dole u té zlaté brány, že jsem v nebi.“ Tady ten druhý vrátný se usměje a říká: „Ale kdepak, to bylo peklo.“ Náš poutník se rozčílí a říká: „To jim musíte zakázat. Oni takhle klamou lidi. Vždyť to dojde k nedorozumění.“ Ten vrátný se usměje a říká: „A víte, že ani ne? Oni nám vlastně poskytují službu. Protože tam, u té zlaté brány, se zastaví ti, kteří jsou ochotni opustit své přátele.“ Bratři a sestry, jsme povoláni, jsme pozváni k tomu, abychom v letošní postní době prožili to, že Bůh nás neopustí. Že neopustil naše předky a že neopustil a neopustí ani v budoucnu nikoho z lidí. Jde o to, abychom my, lidé, se blíže a těsněji opravdu přimkli k Bohu a abychom zažili to, co je v tom příběhu nebo co bylo řečeno vlastně ústy toho proroka Izaiáše. Zkrátka a dobře, Bůh neopouští nás, neopouštějme my jeho.The post POSTNÍ DOBA first appeared on ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST HLUČÍN.
Palačinka je nekynutý moučník a také postní jídlo. Připravuje se z tekutého těsta, jehož základem jsou mouka, mléko a vejce, které mohou být doplněné solí, cukrem a jinými ochucovadly. Má podobu velmi tenké placky, pečené na pánvi nebo na rozpálené desce
projít na článekProžíváme postní dobu a svůj pohled můžeme v těchto dnech obrátit k ukřižovanému Kristu, který nám svou smrtí na Kalvárii plně zjevil nezměrnou Boží lásku k lidem. A tak nás může doprovázet i 37 verš z 19. kapitoly Janova evangelia: „Uvidí, koho probodli“
projít na článekLetos vychází pátá postní neděle na17. března 2024 a tradičně siji připomeneme slavností Vítání jara naBrně-severu. Součástí akce bude vynášení Morany, symbolu zimy. Kudržování této lidové tradice seknašemu Spolku Brno-sever přidá ispolek Helianthus. Setk
projít na článekTyto dny, až do doby postní by nás mohla provázet „tajemná, skrytá“ slova. Je řeč o oněch skrytých třiceti let Ježíšova života, o kterých Bible v podstatě žádné svědectví nevydává. Až na malou zmínku u evangelisty Lukáše: „Když vykonali všechno podle Záko
projít na článekVážení klienti noví i stávající, objednávací doba v nadcházeících podzimních a zimních měsících činí zhruba 4-6 týdnů. Můžete se objednat přes formulář zde na stránkách /tel i emailem. Hezké dny přeji, Aleš B
projít na článek