Průměrně každý z nás vytvoří ročně 3,5 kila kávové sedliny. Svážet ji a obratem využívat, aby nekončila ve směsném odpadu a na skládkách, ale dál sloužila jako cenná organická hmota to je nápad, na kterém vyrostl projekt reKáva. V roce 2020 se s ním vyšvihl až mezi finalisty naší Social Impact Award. Od nápadu k realizaci je ale dlouhá cesta. Podařilo se ReKávě její záměry dotáhnout? Základní myšlenkou, s níž reKáva chtěla vstoupit na trh, byl svoz kávové sedliny jako zvláštního druhu bioodpadu z kaváren a firem. Ten do té doby neměl v Česku obdoby mimo jiné proto, že kávovou sedlinu lidé obecně nevnímali jako organickou hmotu, která má potenciál dalšího využití, tak jako třeba mrkvovou nať nebo slupky od brambor. I v gastro podnicích proto sedlina často končila ve směsném odpadu a tím pádem na skládce, kde je její rozklad pro ovzduší toxičtější než obaly a pet lahve (to je mimochodem další častá mýlka, že káva na hromadě z popelnice se zachová podobně, jako ta na hromadě kompostu). Záměrem bylo dostat sedlinu z kaváren a podniků na komunitní zahrady v takové kondici, aby byla vhodná ke zkompostování a namísto skleníkových plynů z ní vzešla nová úroda. A to tak ekologicky, jak to bude možné. Proměnných, které bylo potřeba pro optimalizaci řešení, tak bylo celkem dost kromě vhodně zvolené sítě klientů a komunitních zahrad hrál zásadní roli také čas svozu, způsob sběru sedliny, oslovení kurýra a forma dopravy, jakou bude svoz probíhat. reKáva proto i po Social Impact Award zůstala v úzké spolupráci s mentory z PwC. Jejich Technology Consulting tým se rozhodl ReKávě na cestě k efektivnímu svozu sedliny pomáhat. “reKáva je v tomto směru sympatický balíček 2 v 1 – časem našich konzultantů podporujeme smysluplný začínající podnik a ještě se podílíme na rozvoji cirkulárního projektu, který nám dává skutečný smysl. A zároveň vzniká benefit i pro ty členy týmu, který byl pro spojení s reKávou speciálně sestaven. Běžně totiž pracujeme s velkými mezinárodními firmami, pevně strukturovanými korporáty, bankami a podobně. Spolupráce se start-upem nám tak nabízí možnost zkoušet nové přístupy a pohledy na vývoj a příležitost si užít skutečně tvůrčí práci,” píše PwC o spolupráci na svém blogu. Zdroj fotografie: reKáva Oproti očekávání nebyla nejbolestivějším místem celého byznys plánu logistika, ale kvalita kávové sedliny. Tu pomohla vyřešit smart technologie. „Vyvinuli jsme chytré koše na sběr sedliny. Speciální nádoby obsahují čipy, které monitorují množství sedliny. Ve chvíli, kdy je nádoba plná, dají zprávu kurýrovi, který koš vyzvedne a vymění za prázdný, aby byl svoz co nejefektivnější,” popisuje zakladatelka ReKávy Jana Šrámková. Svoz, který probíhá na speciálně uzpůsobeném elektrickém cargo kole, byl letos v říjnu zahájen jako placená služba pro prvních patnáct klientů. Patří k nim pražský magistrát, kavárna Zrno Zrnko nebo třeba Komerční banka. “Data, která z chytrých košů sbírají speciální čipy, firmám mohou posloužit také k reportingu benefitů svezení kávové sedliny. Kavárny se tak mohou pochlubit zákazníkům, že jejich šálek kávy daleko méně zatížil životní prostředí, firmy mohou výstupy využít pro svůj ESG reporting,” vysvětluje Šrámková. Kromě svozové služby reKáva letos přišla i s řešením pro menší firmy nebo domácnosti. Jsou jím takzvané “growkity”, díky kterým si lidé na kávové sedlině sami vypěstují hlívu ústřičnou. Společně s udržitelnými designéry z Plastenco (kteří v prosinci dokončili účast v našem programu ClimAccelerator Beyond) navíc vyvinuli designový květináč z recyklovaného plastu. Growkit obsahující pěstební nádobu i sadbu hlívy si můžete pořídit přímo na e-shopu ReKávy. Jana Šrámková se svým týmem ale i v tomto případě vidí o krok dál ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou chystají Hlíva hub, v rámci kterého chtějí pěstovat hlívu pro restaurace či farmářské trhy také na kávové sedlině sesbírané do chytrých košů, a to jako první krok před jejím zkompostováním. Díky datům, které čipy přináší například o vlhkosti nebo teplotě sedliny může být takové pěstování velmi efektivní. Zajímá vás, jaké další skvělé nápady se rozvíjí za podpory našich akceleračnícha jiných programů? Sledujte Facebook, LinkedIn nebo Instagram Impact Hub Innovation a budete mít přehled. The post Příběh úspěšných alumni: reKáva aneb k čemu je dobrý váš lógr? appeared first on Impact Hub Ostrava.
Průměrně každý z nás vytvoří ročně 3,5 kila kávové sedliny. Svážet ji a obratem využívat, aby nekončila ve směsném odpadu a na skládkách, ale dál sloužila jako cenná organická hmota to je nápad, na kterém vyrostl projekt reKáva. V roce 2020 se s ním vyšv
projít na článekPrůměrně každý z nás vytvoří ročně 3,5 kila kávové sedliny. Svážet ji a obratem využívat, aby nekončila ve směsném odpadu a na skládkách, ale dál sloužila jako cenná organická hmota to je nápad, na kterém vyrostl projekt reKáva. V roce 2020 se s ním vyšv
projít na článekText najde na stránkách National Geographic Česko. The post Zlomový býk v Lisabonu, aneb pravdivý příběh o ISO appeared first on Jan Rybář.
projít na článek… aneb, jak psal Honza Radkovi, že nedorazí na fotbal.
Zajímá Vás dění v Číně? Chcete zůstat v obraze a dozvědět se něco nového nejen o Číně, ale také o přilehlém regionu? Tým čínských projektů rozjíždí nový profil na Instagramu. Profil Vám přiblíží Čínu z vícero perspektiv najdete tam pravidelné rubriky jak