Jaká je průměrná mzda pro rok 2024? Jak se vypočítá a na co má vliv její výše? Průměrná mzda pro rok 2024 a její výpočet Dne 22. září 2023 bylo ve Sbírce zákonů, částce 135, zveřejněno nařízení vlády č. 286/2023 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2024, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2024 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2024 a o zvýšení důchodů v roce 2024. V tomto právním předpise jsou stanoveny veličiny, ze kterých se vypočítá průměrná mzda pro rok 2024. První veličinou je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, což je částka 40.638 Kč. Druhou je výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, který je 1,0819. Vynásobením těchto dvou hodnot získáme průměrnou mzdu pro rok 2024. Výpočet průměrné mzdy 40.638 Kč x 1,0819 = 43 967 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru) Průměrná mzda pro rok 2024 je 43.967 Kč. Co vše ovlivní průměrná mzda v roce 2024? 1. Sazba daně Sazba daně činí podle § 16 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů fyzických osob 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy (do částky 1.582.812 Kč včetně) 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy (přesahující částku 1.582.812 Kč). V roce 2023 je hranicí mezi oběma sazbami daně 48násobek průměrné mzdy. Konsolidační balíček přinesl novinku v podobě změny této hranice. Od 1. ledna 2024 bude hranicí mezi sazbami daně při progresivním způsobu zdanění 36násobek průměrné mzdy. 2. Způsob zdanění U poplatníka daně, který má u svého plátce učiněné daňové prohlášení bude v roce 2024 následující způsob zdanění: 15 % pro část základu daně do 3násobku průměrné mzdy (pro rok 2024 se jedná o částku 131.901 Kč) 23 % pro část základu daně nad 3násobek průměrné mzdy (pro rok 2024 je to částka nad 131.901 Kč). V roce 2023 je hranicí mezi těmito dvěma sazbami 4násobek průměrné mzdy. 3. Srážková daň U zaměstnanců, kteří u svého plátce daně neučinili daňové prohlášení a zároveň mají příjmy z dohody o provedení od 1 Kč do 10.000 Kč včetně ostatní příjmy ze závislé činnosti od 1 Kč do 4.000 Kč včetně se tyto příjmy zdaňují srážkovou daní 15 %. Ke změně dochází od nového roku u rozhodné částky u dohody o provedení práce. Je tomu tak na základě změny § 6 odst. 4 písm. a), ve kterém je s účinností od 1. ledna 2024 stanoveno, že samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (srážková daň), jsou příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele. Jak se zjistí částka rozhodná pro účastna na nemocenském pojištění u zaměstnání vykonávaných na základě dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele je popsáno v další části tohoto článku. 4. Účast na nemocenském pojištění Částka rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění je 4.000 Kč v roce 2024. Připomínám, že částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění je jedna desetina průměrné mzdy zaokrouhlená na celé pětisetkoruny dolů (§ 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Rozhodná částka pro pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci je 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. 25 % z částky 43.967 Kč = 10.992 Kč (po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů 10.500 Kč) Při vykonávání zaměstnávání na základě dohody o provedení práce u více zaměstnavatelů v kalendářním měsíci je rozhodnou částkou pro účast na nemocenském pojištění 40 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. 40 % z částky 43.967 Kč = 17.587 Kč (po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů 17.500 Kč) Ke změně rozhodné částky pro pojišťování zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce došlo novelou zákona č. 187/2006 Sb., s účinností od 1. července 2024 na základě konsolidačního balíčku. 5. Maximální vyměřovací základ Maximálním vyměřovacím základem pro pojistné na sociální zabezpečení je 48násobek průměrné mzdy. Pro rok 2024 je maximálním vyměřovacím základem částka 2.110.416 Kč (43.967 Kč x 48). 6. Redukční hranice pro nemocenské Při stanovení redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění a pro výpočet náhrady mzdy při DPN a karanténě se vychází z průměrné mzdy. TIP: Jaké jsou redukční hranice pro rok 2024 se dozvíte v blogovém článku zde -> 7. Průměrná mzda ve zdravotním pojištění Průměrná mzda ovlivňuje účast některých skupin zaměstnanců na zdravotním pojištění. Jsou to tyto skupiny: osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, případně více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele členové družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou odměňováni dobrovolní pracovníci pečovatelské služby. Tyto osoby se za zaměstnance považují pro účely zdravotního pojištění, pokud v kalendářním měsíci dosáhnou započitatelného příjmu. Započitatelným příjmem pro účely zdravotního pojištění je v roce 2024 částka 4.000 Kč. Výše započitatelného příjmu vychází z průměrné mzdy. 8. Hranice pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů Od roku 2024 je hranicí pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů (§ 6 odst.9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) polovina průměrné mzdy. Limitem je od roku 2024 částka 21.983 Kč. Program AVENSIO SW Veškeré výše popsané změny a hodnoty budou včas zapracovány do programu AVENSIO SW pro zpracování mezd za měsíc leden 2024.
Klíčové události • ČR: Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla ve 2. čtvrtletí o 7,2 % r/r na 34 105 korun. V reálném vyjádření, po odečtení inflace, průměrná mzda vzrostla o 4,3 % r/r. • Eurozóna: Ceny průmyslových výrobců v červenci vzrostly shod
projít na článekKlíčové události • Eurozóna: Ceny průmyslových výrobců v červenci vzrostly shodně o 0,2 % m/m i r/r. • ČR: Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla ve 2. čtvrtletí o 7,2 % r/r na 34 105 korun. V reálném vyjádření, po odečtení inflace, průměrná mzda
projít na článekKlíčové události • ČR: Průměrná hrubá měsíční mzda v nominálním vyjádření vzrostla v Q4/2020 meziročně o 6,5 %, po očištění o spotřebitelskou inflaci činil růst 3,8 %. V souhrnu za celý rok se průměrná mzda reálně zvýšila o 1,2 %. • Eurozóna: Index důvěry
projít na článekKlíčové události • Eurozóna: Index důvěry investorů Sentix se aktuálně pohybuje na hranici 5,0 bodu. • Německo: Průmyslová produkce se v lednu meziměsíčně snížila o 2,5 %. • ČR: Průměrná hrubá měsíční mzda v nominálním vyjádření vzrostla v Q4/2020 meziro
projít na článekRůst mezd na začátku letošního roku dále zrychlil. Konkrétně v 1. čtvrtletí se průměrná mzda nominálně zvýšila o 5,3 % na 27 889 korun. Naposledy rostla průměrná nominální mzda rychleji ve 4. čtvrtletí 2008, konkrétně o 7,4 %.
projít na článek